Deutsche Bank vydala zajímavou studii o dlouhodobých trendech ve světové spotřebě, jejíž závěry se pokusím zprostředkovat. Za posledních dvacet let jsou patrné dvě silné tendence. Zaprvé se ve většině zemí zvýšila nerovnost v příjmech, tedy rozložení příjmů mezi bohatými a chudými.
Oblíbený argument kritiků globalizace říká, že globalizace umožňuje zbohatnout úzké skupině vyvolených, ale většina pozitivní efekt cítí jen velmi omezeně. Druhým výrazným trendem, který lze analýzou příjmů doložit, je snižování rozdílů mezi chudými a bohatými zeměmi z hlediska kupní síly.
Největší krok vpřed udělaly asijské ekonomiky. V roce 1990 si průměrný Číňan mohl koupit osm procent spotřeby průměrného Američana, zatímco dnes už sedmnáct procent. Přitom pro rok 1950 se tento ukazatel odhaduje na pět procent. Z toho je patrné, do jaké míry Čína zrychlila v poslední době.
Osobní příjmy v reálném dolarovém vyjádření se tam od roku 1990 zvedly šestinásobně, v Indii dvaapůlkrát a například v Indonésii zbohatli spotřebitelé o sto procent. To jsou působivá čísla, když si uvědomíme, jak se vyvíjela situace v rozvinutém světě. Premianty jsou Velká Británie s růstem reálných příjmů 44 procent a Spojené státy se 33 procenty.
Čtěte také:
Přichází doba sociálních otřesů a krizí
V kontinentální Evropě a v Japonsku byl růst ještě pomalejší. Je tedy patrné, že přetrvávají velké rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi, nicméně rozvíjející se země tuto ztrátu za posledních dvacet let pomalu umazávaly. Došlo tak ke snížení nerovnosti v příjmech a zbohatnutí spotřebitelů na globální úrovni.
Autor vede správu fondů J&T Investiční společnosti
