Příští týden zasedne bankovní rada ČNB. Kromě toho, že představí novou prognózu, bude rozhodovat i o dalším nastavení měnové politiky. Co může centrální banka udělat v situaci nulových sazeb? A co nakonec udělá?
Jako první se samozřejmě nabízí varianta, aby udělala to, co dělají jiné banky s nulovými sazbami – začala s kvantitativním
uvolněním (jako Fed či Bank of England) nebo s rozšířením kolaterálu (jako třeba ECB).
Pod nulou
Hned druhý pohled ale odhalí, že ani jedno nedává v českých podmínkách smysl. Zdejší bankovní sektor je v přebytku likvidity a operace ČNB mají sterilizační charakter (banky v Česku deponují své prostředky u ČNB). Pro další dodávky likvidity tak není důvod. Co teoreticky smysl dává, je další snížení sazeb – ano, pod nulu. Negativní sazby zkoušelo již v minulosti Švýcarsko, od léta 2012 je depozitní sazba negativní v Dánsku.
V obou zemích ovšem šlo o to, aby se snížil objem peněz přitékajících do ekonomiky. U nás tento problém nemáme, ovšem negativní sazby by mohly v českých poměrech motivovat banky, aby peníze nedržely u ČNB, ale umísťovaly je v ekonomice.
Prakticky je však účinnost takového opatření nejistá. Předně banky by i půjčovat chtěly, ale v ekonomice je na straně poptávky po penězích příliš mnoho nejistoty. Zadruhé negativní sazby mohou nakonec omezit ziskovost bankovního sektoru, případně vést k disintermediaci, tedy snížení role finančních zprostředkovatelů, což má negativní dopady na dostupnost úvěru. Přitom ale zdravý a ziskový bankovní sektor je jedna z největších předností české ekonomiky.
Negativní sazby mohou také utvrdit spotřebitele v deflačních očekáváních a v pesimismu. A nakonec negativní sazby mohou být negativní jen mírně – při sazbách třeba minus dvě procenta by každá banka raději držela fyzickou hotovost v trezoru.
Světlejší vyhlídky
Takže co zbývá? Vynecháme-li extrémní opatření („rozdávání peněz lidem“), má ČNB v arzenálu už jen devizové intervence. Ačkoli jsou prakticky uskutečnitelné bez omezení, na nejbližším zasedání bankéřů a asi ani v dalších týdnech na ně nejspíš nedojde. Příčinou je jednak výhled ekonomiky a jednak jejich nízká efektivita v současných podmínkách.
Ano, ekonomika se vyvíjí o kousek hůře, než ČNB předpokládala v říjnu 2012, ale také koruna je slabší. Navíc snad můžeme tvrdit, že ekonomika je poblíž dna. Vyhlídky jsou lepší a ve druhé polovině roku čekáme návrat k růstu. Předstihové indikátory se v Německu lepší, české fiskální restrikce jsou v posledním kole, dluhová krize v eurozóně má nejhorší fáze za sebou.
Oslabení nepomůže
Navíc případné intervence by nebyly příliš efektivní. Slabá poptávka v Evropě utlumí efekt slabšího kurzu, takže oslabení koruny exportu výrazněji nepomůže. Podmínky ve zdejší ekonomice jsou takové, že nelze očekávat šíření případného efektu slabší koruny do ekonomiky – určitě nedojde k najímání zaměstnanců či růstu mezd.
Na druhé straně marazmus v maržích zdejších dovozců nedovolí nepřenést vyšší dovozní ceny na konečného spotřebitele – stačí se podívat na směnné relace, které se v posledním roce navzdory slabší koruně zhoršovaly. To by v důsledku uškodilo spotřebě domácností, která je dnes nejslabším místem české ekonomiky. Čistý efekt intervencí by tedy v případě, že k nim ČNB přece jen nakonec přistoupí, byl skutečně velmi malý.
Čtěte také:
ČNB uvažuje o intervencích na devizových trzích
ČNB znovu snížila sazby. Už jsou téměř na nule
Česká národní banka tlačí cenu peněz na rekordní minimum
Autor je analytikem České spořitelny
