Výkyvy kurzu koruny ke světovým měnám zvyšují podle analytika České spořitelny Martina Lobotky rizika při investicích do zahraničí. Dlouhodobě se podle něj koruna vrátí k posilování.
Foto: Česká spořitelna
Koruna od září oslabila o dvě koruny. Byly pro tak dramatický propad nějaké racionální příčiny v tuzemské ekonomice?
Ne, v tuzemské ekonomice skutečně nelze příčiny pro toto oslabení spatřovat. Je to ze 100 procent důsledek eskalace dluhové krize v Evropské měnové unii (EMU) a neschopnosti představitelů EMU tuto situaci řešit.
Bude podle vašeho odhadu oslabení krátkodobým výkyvem, nebo se může jednat o dlouhodobý trend?
Jedná se o krátkodobý respektive střednědobý výkyv, určitě nebyl narušen dlouhodobý trend posilování koruny. Ten je hnaný rychlejším růstem České republiky než EMU a tento diferenciál zůstane i v nejbližších dvou letech zachován. Primárními důvody jsou zdravější základy České republiky, méně strukturálních problémů oproti postižené EMU či menší naléhavost fiskální konsolidace, která omezuje růst.
Jaký vývoj kurzu koruny v příštích týdnech předpokládáte?
Koruna se již dostala z těch nejslabších hodnot, které jsme viděli před týdnem, a i když v prosinci bude pod tlakem a čekáme,
že zejména na jeho konci oslabí zpátky ke 26 korunám za euro, podobné oslabení, jako jsme viděli na začátku roku 2009, kdy se dostala až k 29 korunám, by se nemělo opakovat.
Může být oslabení koruny v době očekávaného návratu recese dobrým impulzem pro tuzemské exportéry, jejichž produkce bude díky tomu na světových trzích levnější?
Určitě jim to pomáhá, ale jenom pokud je recese mělká a nebude globální propad světového obchodu jako v roce 2009.
Mohou prudké pohyby kurzu znamenat určité riziko při investování do zahraničí?
V případě, že se jedná o krátkodobé investování, které není jištěno proti změnám kurzu, určitě ano.
