Koncentrace fiskální a ekonomické moci do jednotlivých měst může vyvolat v dlouhodobé perspektivě destabilizační účinky pro rozvoj celého státu. Myslí si to Martin Pělucha z Národohospodářské fakulty katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické v Praze. V rozhovoru pro server Euro.cz odpovídal také na to, zda by měla mít Praha díky svému výkonu i větší rozhodovací pravomoci v rámci státu.
Praha je suverénně největším a ekonomicky nejsilnějším městem v České republice, jejíž podíl na HDP státu se pohybuje v rozmezí 20 až 25 procent podle toho, pokud budeme či nebudeme započítávat statistickou účetní evidenci vykazovanou za sídla firem v Praze, která však mají výrobu lokalizovanou v ostatních regionech České republiky. Pokud se ale podíváme na Prahu v evropském, respektive světovém měřítku, tak Praha se v nejbližších dekádách nebude schopna zařadit mezi „světová superměsta“, ke kterým má stále hodně daleko.
Světová superměsta začínají být ekonomicky silnější, než jejich domovské státy, jak v tomto ohledu vnímáte Prahu?
Měla by mít díky svému ekonomickému výkonu Praha i větší rozhodovací pravomoci?
Praha už nyní má specifické postavení, protože je obcí i krajem zároveň a řeší na svém území agendu, která není srovnatelná s ostatními většími městy v České republice jako je Brno a Ostrava, částečně i Plzeň. Současný stav je odpovídající, i když by Praha měla fakticky mít více kompetencí a finančních prostředků k řešení stále narůstajících problémů spojených s její spádovostí do Středočeského kraje. V rámci rozpočtového určení daní už v současné době má Praha výrazně vyšší finanční prostředky přepočtené na jednoho obyvatele, nicméně je evidentní, že například problém řešení s parkovacími zónami není vyhovující nejen pro dojíždějící obyvatele, ale ani pro rezidenty, kteří si platí možnost parkovat v modrých zónách, ale parkovací místo stejně nemají jisté. Toto je jen jeden z mnoha různých problémů.
Budou se nůžky ekonomického tempa růstu Prahy oproti zbytku republiky stále více rozevírat?
Pomyslné nůžky rozdílů v ekonomickém tempu růstu Prahy a jejího zázemí se jednoznačně rozevřely v posledních 15 letech. Osobně se domnívám, že ještě určitý prostor k prohloubení rozdílů mezi Prahou a jejím zázemím a ostatními regiony je, ale nebude to už nijak dramatické. Na úrovni krajů se meziregionální rozdíly spíše zafixovaly a budou se nadále prohlubovat rozdíly v rámci jednotlivých krajů, to znamená na úrovni mikroregionů. Toto lze pozorovat již nyní například ve Středočeském kraji, ve kterém je evidentní rozdíl mezi ekonomicky výkonnou severovýchodní částí oproti stagnující či jen mírně rostoucí jihovýchodní částí.
Pokud chce Praha v současnosti ve Sněmovně prosadit nějaký, byť pro metropoli zásadní zákon, musí žádat o spolupráci ministerstva a vládu...
Ano, zde je jasné poddimenzování rozhodovacího potenciálu Prahy na národní úrovni a tím i její omezení cokoliv prosadit. Na druhou stranu, kdyby měla pětinový podíl ve sněmovně, což by více odpovídalo třeba podílu na HDP státu, tak by se situace nijak výrazně nezměnila, protože by stejně musela žádat o spolupráci ministerstva, vládu a další.
Výzvou dneška je, aby města měla dostatečnou politickou, fiskální a ekonomickou moc, aby mohla být dál centry lidského pokroku, píše novinář Richard Florida, souhlasíte s jeho tezí?
V obecné rovině lze s touto tezí souhlasit, ale v praxi České republiky opět narážíme na realitu dosavadní praxe a určité společenské dohody o způsobech rozhodování a rozdělování veřejných zdrojů. Česká republika má specifikum ve velké roztříštěnosti své sídelní struktury, má také velmi vysoký počet obcí i na evropské poměry, což také nelze přehlížet. Je to historická danost a socioekonomické specifikum České republiky.
Také máme velmi vysoký počet malých a středně velkých měst, které tvoří páteř rozvoje území státu. Proto jsem pro koncentraci finančních zdrojů do oborů, které jsou spojeny s lidským pokrokem a posílením konkurenceschopnosti regionů a států. Fiskální a politická koncentrace pouze do vybraných měst může mít v dlouhodobé perspektivě destabilizační účinky pro rozvoj celého státu.
Bude ekonomika Prahy kopírovat světová superměsta?
Domnívám se, že Praha má ambici se vyrovnat světovým „superměstům“ a už dnes nabízí služby, které jsou výrazně lepší, než mají některá evropská „superměsta“. Jedná se zejména o pražskou integrovanou dopravu, která svou kvalitou je na špičkové úrovni a je velmi ceněna i zahraničními turisty. Rozvoj Prahy jako „superměsta“ blokuje nedokončená páteřní dopravní infrastruktura, zejména Pražský okruh či tunelové komplexy.
V oblasti uplatnění konceptu smart city má Praha velké zpoždění ve srovnání s jinými městy v Evropě, jako je například Vídeň, Amsterdam, Kodaň, Helsinky, a dokonce má zpoždění i za některými městy přímo v České republice jako je například Brno, Ostrava, Hradec Králové, které už koncept takzvaného chytrého města budují.
Jde okruh postavit levněji? Čtěte:
Automat: Okruh lze dostavět levněji s posílením MHD a vlaků
V čem spočívá síla hlavního města?
Naše hlavní město má nezaměnitelné genius loci, které je naprosto základní pro její image a světově uznávanou pozici. Toto je i předpoklad pro budování její další konkurenceschopnosti zejména na mezinárodní úrovni ve srovnání s ostatními středoevropskými městy jako je Vídeň, Bratislava, Budapešť, Varšava. Koncentrace významných služeb, vládních a finančních institucí představovalo a představuje základ ekonomické síly hlavního města.
Praha má rovněž velký potenciál jako funkční region, region působící nikoliv jako administrativně vymezená jednotka, ale funkčně propojené město se svým zázemím ve Středočeském kraji. Praha koncentruje ohromnou univerzitní a vědecko-výzkumnou základnu, které v České republice konkuruje pouze Brno. Tato základna je posílena mimo jiné i nově vybudovanými evropskými centry excelence, špičkovými vědeckovýzkumnými infrastrukturami v zázemí Prahy jako jsou například Biocev nebo Evropské centrum excelence ELI.
Kde vidíte slabiny?
Mezi hlavní slabiny lze zařadit nedokončená dopravní infrastruktura spojená s Pražským okruhem, „salámová“ a nesystémová metoda postupu řešení parkování v městských částech, slabý koncepční přístup ve využívání veřejného prostoru v historických částech hlavního města, a slabší je i spektrum nástrojů pro podporu kultury v Praze.
