Přímá prezidentská volba ukázala, že v Česku je akutní nedostatek silných osobností. „Schází tady klasická kariéra, na západě běžná. Od lokální politiky, přes regionální až do vrcholné politiky. To by generovalo skutečně silné politické osobnosti,“ říká v rozhovoru pro E15.cz sociolog Martin Potůček.
Občas se to vynoří. Pro české občany to byla velká a nová zkušenost, že mohli v přímé volbě ovlivnit to, co se v této zemi děje. Myslím, že je dobře, že lidé tu šanci dostali, i když někteří politologové uvádějí dobré důvody proti tomuto řešení z hlediska ústavního uspořádání České republiky.
E15.cz: Prezidentská volba skončila před třemi týdny, ale diskusní fóra pod články na internetu jsou stále plná nenávistných názorových výměn mezi příznivci Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Lidé nosí placky, trička. Jak dlouho bude ještě trvat, než to zmizí?
E15.cz: Ty diskuze ukazují velké rozdělení společnosti. Bylo to tady už předtím, nebo to stvořila až ta volba?
Společnost není uniformní, nikdy nebyla, ani za komunismu. Docela přirozeně se lidé přihlašovali k tomu či onomu z kandidátů. Do té volby se určitě promítly sociální a ekonomické rozdíly mezi lidmi. To byl ten hlavní důvod, který vedl k Zemanově vítězství.
E15.cz: Máme nějaké statistické informace o voličích Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana?
Nevím o tom. Ony ani přísně vzato existovat nemohou, protože ta volba byla tajná. I když bychom se lidí ptali, koho volili, museli bychom spoléhat na jejich výpověď, která nemusí korespondovat s jejich skutečnou volbou.
E15.cz: O voličích Karla Schwarzenberga se třeba říká, že jsou to mladí lidé. Odněkud tyto informace plynout musí…
Nemáme jenom data z výzkumů veřejného mínění, víme o pohybu na sociálních sítích, kde jednoznačně vyhrál Karel Schwarzenberg a kde se zdatněji pohybuje mladá populace. Víme, že z hlediska svého postavení patří voliči Miloše Zemana spíše k těm statusově nižším sociálním skupinám. Z výsledků, které máme teritoriálně velmi přesně zmapované, vyplývá, že převažují voliči z venkovských oblastí, z hospodářsky zaostalejších částí země.
E15.cz: Jako člověk pohybující se v Praze a navíc v médiích, která většinou podporovala Karla Schwarzenberga, jsem měl často pocit, že kníže musí zvítězit. On ale prohrál o 10 procent. Ukázalo se, že žiji v bublině. Jak takové názorové bubliny vznikají?
To je právě ona pražská bublina. Praha se skutečně výrazným způsobem odlišuje od většiny částí země. Je to město, kde žije mnohem více bohatých a také vzdělanějších lidí. Pro většinu z nich byl Schwarzenberg jasným favoritem. Média jsou kapitola sama pro sebe. Já sám jako člověk, který analyzuje veřejnou politiku, jsem byl nepříjemně překvapen z toho, že hlavní české deníky se explicitně den před volbami vyslovily pro jednoho kandidáta. Je vidět, že média v Česku ve svém chování reflektují názory svých majitelů. To není pro budoucí politický vývoj ta nejlepší zpráva.
E15.cz: To ale dělají i média na západě.
Ale rozhodně ne v takovém masovém měřítku. V Evropě si nejsem jist. Dělají to ve Spojených státech. Ale ze svého hlediska říkám: tím hůř pro Spojené státy. Já myslím, že to je patologický vývoj. Média by si měla zachovat větší míru nestrannosti, protože veřejné mínění výrazně ovlivňují - včetně volebního chování. Tento vývoj může být velmi nebezpečný, protože média mají nad myšlením lidí obrovskou moc.
E15.cz: Čekal jste, že volby probudí v Česku nacionalismus a protiněmecké nálady?
Dost nešťastné bylo Schwarzenbergovo vstupní vyjádření. Bylo vysloveno nevhodnou formou. Také reakce Miloše Zemana nebyla to pravé ořechové.
E15.cz: To jsou přešlapy na obou stranách, mě ale spíš zaujalo, co jsem četl v diskuzích lidí na internetu: je to Němec, je to cizák. Čeho se lidé bojí?
V okamžiku, kdy jsou tato témata součástí diskuse ve veřejném prostoru, tak se takovým názorům nevyhnete. Kdyby měl člověk ty reakce brát úplně vážně, přestane do toho prostoru vstupovat. Pokud chceme, aby veřejný prostor byl skutečně otevřený všem, tak zaznívají i takovéhle názory.
E15.cz: Když to řeknu hrubě: proč musím vybírat mezi člověkem, který špatně slyší a není mu rozumět a alkoholikem-hrubiánem? Proč tady chybí nabídka kvalitních kandidátů, když jsme přece jen desetimilionový národ?
To je zásadní otázka a myslím, že by měla vést k hlubšímu zamyšlení. A to i nás, kteří nabízíme své poznatky mladé generaci, učitelů, kteří se podílejí na výchově a vzdělání. Tady jsme za 20 let strašně moc zanedbali – v oblasti občanské výchovy. Je to i otázka nadací. V Rakousku a v Německu existují politické nadace různých názorových pozic, státy ty nadace dotují u všech parlamentních politických stran. Kultivují tím veřejný prostor. Schází tady klasická kariéra, na západě běžná. Od lokální politiky, přes regionální až do vrcholné politiky. To by generovalo skutečně silné politické osobnosti. Ale není to jen problém Česka. Velké politické osobnosti se v Evropě zrodily v průběhu druhé světové války a v prvním poválečném období. Ať už De Gaulle, Adenauer nebo Schumann či Monnet. I v západní Evropě je velký deficit takovýchto silných osobností.
E15.cz: Proč se jich nedostává ani v západní Evropě?
V určité krizi je celý demokratický politický systém. Instituce zakotvené v ústavě jako třeba politické strany, které mají zprostředkovat zájmy občanů ve vztahu k rozhodovacímu procesu na centrální úrovni, nemají kondici, jakou by měly mít, včetně toho generovat silné a důvěryhodné osobnosti.
E15.cz: Miloš Zeman takovou osobností je?
Miloš Zeman je silná osobnost. Na rozdíl od jiných kandidátů už ve vrcholné politice byl, takže už za ním něco je. Za některými kandidáty tato jistota nebyla. Byl tam jen velký otazník, co by po svém zvolení dělali.
E15.cz: Může přímá volba pomoci generovat osobnosti? Díky ní každý zná Tomio Okamuru, Vladimíra Franze, zazářila hvězda Jiřího Dienstbiera…
Může to být podpůrný faktor, ale ne rozhodující.
Čtěte také:
Jiří Dienstbier: Nechci vést ČSSD ani zakládat novou stranu
E15.cz: Miloše Zemana volilo 2,7 milionu Čechů. Dostal někdy někdo kromě Občanského fóra v roce 1990 tak silnou podporu, tolik hlasů?
Nechte mne chvíli počítat. Parlamentních voleb se účastní v průměru 60 procent oprávněných voličů. Aby z těch 60 procent, což je řekněme 5 milionů voličů, dostala nějaká strana 2,6 miliónu hlasů, to je přes 50 procent, tak odpovídám, že nedostala. Z hlediska absolutního počtu voličů je to tedy nejmasivnější podpora.
E15.cz: To prezidentovi dává bezprecedentní mandát…
Ano a to je ten důvod, proč někteří politologové, například můj kolega profesor Miroslav Novák, jsou zásadně proti tomu, že se do našeho ústavního systému přímá volba zavedla. Já si myslím, že jsme na cestě. Je tu nová situace - ale tím to nesmí a nemůže skončit. Dalším logickým krokem by mělo být zahájení prací na revizi české ústavy. Za 20 let prokázala své přednosti i slabiny a odpovědní politici by měli dát hlavy dohromady a ustavit komisi z odborníků, politiků i zástupců veřejnosti. V Německu po druhé světové válce ustavili podobnou komisi a ta za dva roky vytvořila ústavu, za kterou se Němci nemusejí stydět ani dnes - a která zemi bezpečně dovedla ke stabilnímu demokratickému uspořádání.
E15.cz: Pojďme ještě k voličům Karla Schwarzenberga. Vladimír Špidla říká, že si nedovede racionálně vysvětlit úspěch Karla Schwarzenberga v české politice. Po čem touží lidé, kteří ho volí?
Těch důvodů bude víc. Jemu se asi jako jednomu z mála českých politiků podařilo politiku personifikovat a zlidštit. Nabídnout ji lidem ve stravitelné podobě. Mnozí politici jsou jen schémata či masky, Karel Schwarzenberg tohle dokázal. Mnoho lidí se nerozhoduje podle politického programu, ale právě jen podle tváře a chování.
E15.cz: Co se vám na volbě tedy nelíbilo? Už jste zmínil chování médií.
To je škraloup a do budoucna nebezpečí. Já jako sociolog nemohu ignorovat, že obsah médií odpovídá zájmům jejich vlastníků a tím deformuje proces vyvážené reprezentace zájmů. Tím, že média vstupují do klasické dělby moci v pojetí reprezentativní demokracie mezi složkou výkonnou, legislativní a soudní, mají mimořádnou moc. To vnímám jako velké nebezpečí, které by mělo mít protiváhu. Tou by měla být veřejnoprávní média, ale ta česká jí až tak nejsou. Občanské postoje novinářů tam často převažují nad posláním veřejné služby. Zajímavá idea, která se ve světě zatím moc neujala, jsou média, která nejsou ani veřejnoprávní, ani komerční, ale nezisková. Ta mohou zastupovat občanskou společnost a její instituce.
E15.cz: Co máte třeba na mysli?
Mnohé neziskové organizace vstupují do veřejné diskuse, třeba Transparency International. Ale spíše přes ostatní média, než že by si vytvářela vlastní. To je totiž drahá věc a neziskové organizace jsou chudé. A už proto nemohou sdělit lidem vše, co by ji jim mohly a chtěly říci.
Martin Potůček (64)
Vede Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK (CESES).
David Klimeš: Ať ČSSD zůstane se Zemanem na kordy
Komentář E15: David Klimeš - Vítejte na Hradě, prezidente zapomnění
