Martin Rada: Startupy by se měly místo kopírování Silicon Valley učit od Bati

Svět startupů v mnohých představách znamená výhradně svět výpočetní techniky, Martin Rada ale chce prorazit ve stavebnictví a příští rok realizovat svou vizi geodetického dómu - energeticky soběstačné kancelářské budovy ve tvaru kupole. Stát by mohla v Londýně. „Pro Brity je ekologická udržitelnost mnohem důležitější než pro obyvatele Česka“ říká zakladatel společnosti RadaBuilding, kterou letos porota CES Awards vybrala vedle Skypickeru do závěrečného kola soutěže o středoevropský startup roku.

Jak složité je pro začínající firmu zkoušet se prosadit inovacemi v oblasti stavebního průmyslu?

Můžeme se označovat jako hardwarový startup, který se pohybuje ve světě atomů, ne ve světě bitu. V oblasti softwaru stačí k rozjetí firmy průměrně sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun), v našem odvětví jsou to řádově vyšší investice. Ne-li řádově, tak minimálně násobně. Ve světě atomu navíc hraje mnohem větší roli regulace.

Konkrétně pro nás je asi největší překážkou délka úředního řízení v některých státech. Neomezujeme se ale jen na český trh, mimo jiné kvůli tomu, že pro obyvatele České republiky nehraje ekologická udržitelnost takovou roli. Pro nás je prvořadou destinací Londýn, kde momentálně jednám s investory. Právě tam by na přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2016 mohla naše stavba vyrůst.

Liší se i vnímání ceny prototypu z pohledu investorů. V Česku jim připadá srovnatelná s podobnými typy staveb, v Londýně se ale někdy diví, že jsme tak levní, přestože se ta částka pohybuje kolem tří milionů dolarů (75,6 milionu korun).

Postoupili jste do užšího výběru National Startup Award. Jak velkým přínosem jsou pro začínající firmy podobná ocenění?

To byla jedna ze sérií evropských soutěží, tahle se konkrétně zaměřila na střední Evropu. Jejím účelem nebylo předat nějakou velkou peněžní odměnu, ale vyzdvihnout konkrétní startupy a umožnit jim seznámit se s ostatními zajímavými projekty při ceremoniálu ve Vídni. Dostali jsme se mezi pětici národních finalistů v kategorii startup roku, mimo jiné spolu se Skypickerem.

Shodou okolností jsem se tak vrátil do Vídně, kde jsem již dříve zastupoval RadaBuilding v rámci technologické konference Pioneers, největší svého druhu na kontinentu. Hlavním účelem těchto akcí je zkrátka seznámit se s novými trendy.

V čem má být vaše budova lepší než ostatní?

Je to pětipodlažní kancelářská budova ve tvaru kupole. První čtyři patra slouží k práci, páté plní kvůli zakřivení budovy funkci komunitního prostoru. Původně jsme ji koncipovali na 350 až 400 pracovních míst. Když jsme se ale bavili s jedním londýnským investorem, tak tvrdil, že podle jeho zkušeností s řešením kancelářských prostorů bychom klidně mohli ještě stovku míst přidat.

Pro investory může být náš geodetický dóm zajímavý z několika důvodů. Jedním z nich je adaptabilní interiér, čili možnost přesunovat příčky podle potřeby. Investor tak může snadno dosáhnout ideální obsazenosti budovy.

Kromě toho budovu navrhujeme tak, aby šla vylepšovat v závislosti na tom, jaké technologické novinky budou na trhu. V první fázi jsme například oslovili Teslu kvůli dodávkám jejich baterií, jenže ta produkce je skoro na dva roky dopředu vyprodaná. Nemohli bychom tak stavbu od začátku prezentovat jako energeticky nezávislou.

Tuto soběstačnost zajišťuje kombinace solárních panelů a akumulátorů. Místo Tesly jsme se nakonec dohodli se společností Fitcraft Energy z Valašského Meziříčí. Samozřejmě naše budovy bude možné osadit i bateriemi Tesly, což bude důležité v dlouhodobém měřítku. Případné energetické výkyvy a nároky lze však vyrovnávat připojením do elektrické sítě.

Neméně důležitá je pro nás udržitelnost, což pro nás znamená jak efektivní využívání energie, tak snižování CO2 otisku budovy. Ten nejvíc závisí na použitých materiálech. My se ale chceme dívat na celý proces, tedy počítat třeba i s „otiskem“ přepravy stavby nebo recyklace.

De facto se tak dá mluvit o startupech jako svého druhu komunitě. Nesvádí někdy toto prostředí jeho členy ke snaze o inovace za každou cenu?

Jeho smyslem není vyloženě se předhánět se v novátorství, ale dávat prostor k práci na podstatných, ba dokonce kriticky důležitých projektech. Technologické firmy jsou přece hodnotné proto, že řeší náročné problémy, jinak by je vyřešil kdekdo.

Pak lze dokonce mluvit o návrat k pravé podstatě podnikání, jakou jsme mohli vidět už u Henryho Forda nebo Tomáše Bati. Smyslem je tedy podstatné problémy nejen řešit, ale současně pak toto řešení nabízet co největšímu množství lidí. Vždyť Baťa chtěl doslova obout svět. Dnešní startupisti se mohou paradoxně naučit mnohem více od něj, než když budou jen kopírovat trendy v Silicon Valley. Problémem ve světě startupů je, že se málo z nich snaží o opravdu zásadní věci a raději se vezou na vlně trendu.

Dělat něco nového jenom proto, aby to bylo nové, to opravdu smysl nemá. Pokud si startup neudělá důkladnou analýzu trhu, může do té situace spadnout.

Zaujal už váš koncept energeticky soběstačné budovy investory?

Více než dvacet, kteří mají zájem o jeho představení. Čili v momentě, kdy bude připraven pro výrobu, začneme s investory jednat o realizaci. Nyní jsme ve fázi, kdy tuto síť kontaktů rozšiřujeme. Dívám se hodně do zahraničí. Mají tam více prostředků, ale i odvahy zkoušet něco nového. Podle zájmu investorů a konkrétní dohody se rozhodneme, zda většinu stavby zhotovíme na místě, nebo ji převezeme z České republiky.

Koncept geodetickým dómů ale sám o sobě zcela nový není. Co vás k němu přivedlo?

Buckminster Fuller s ním přišel v 50. a 60. letech, měla to být budoucnost dostupného a ekologického bydlení, jenže selhala na technických i organizačních problémech. Fuller to nedokázal podnikatelsky realizovat. Byl skvělý vědec, architekt, inženýr a filozof, ale ne dobrý podnikatel.

Já se delší dobou zabýval tím, jak docílit něčeho inovativního ve stavebním průmyslu. Nejprve jsme se bavili s mým otcem, který pracuje jako architekt, o nejefektivnějších stavbách - jsou to právě ty kulové. Dívali jsme se na to z koncepčního hlediska. Pak jsem dělal dodatečný průzkum a měl obrovské déja vu, když jsem viděl Fullerovy nápady.

Je to zhruba rok a tři čtvrtě, kdy jsme začali pracovat na vlastním prototypu geodetického dómu. Prvotní vize byla mnohem ambicióznější: přemýšleli jsme, zda bychom se nějak mohli podílet na tzv. seasteadingu, tedy osidlování moří. Cílem tohoto procesu je v mezinárodních vodách vybudovat komunity, které budou moci bez regulací, zdanění a dalších omezení pracovat na průlomových technologiích a zkoušet nové způsoby řízení společnosti, protože ty stávající jsou stovky let staré.

Kolem seasteadingu již vznikla instituce, jež se zabývá právními aspekty fungování v mezinárodních vodách a platí jedné holandské firmě za vytváření prototypu plovoucího města. My jsme si mysleli, že by do takového projektu naše geodetické dómy dobře zapadaly. Naše snaha ztroskotala na tom, že předpokladem plnohodnotného zapojení bylo mít sídlo v Silicon Valley a pořádnou sumu na účtě. Seasteading pro nás tak byl jen chvilkový experiment.

Je ale právě stavebnictví tím oborem, který může výrazně přispět ke snižování emisí CO2?

Změny klimatu ovlivní všechny a my jsme první generace, která je pociťuje. Zároveň jsme poslední generací, která s tím může něco udělat. Jediným řešením je technologický pokrok. Jeho smyslem by totiž vždy mělo být naplňování teze „jak dělat více s méně zdroji“. Přitom náš geodetický dóm je jediný typ stavby, který sílí s tím, jak roste.

40 procent veškeré energie se spotřebuje v budovách, to je obrovské množství. Tato spotřeba se podílí na emisích CO2 z lidské činnosti jednou čtvrtinou. Mimochodem, zmíněný Buckminster Fuller chtěl dokonce podle konceptu geodetického dómu zastřešit dolní část Manhattanu, což by samo o sobě vyšlo levněji než náklady na vytápěný domů v té čtvrti. Hlavní překážkou byl ale odpor tamní komunity, byl to projekt až příliš prosazovaný „seshora.“

Ve stavebnictví je navíc mnoho pracovních postupů hodně zastaralých. Včetně nadužívání betonu. Jenom v Číně se jej za posledních tří a půl let spotřebovalo víc než v USA v prvním století od průmyslové revoluce. Problém s betonem je ten, že už jen výroba cementu se podílí na pěti procentech emisí CO2. Nevypadá to ale, že by se měl trend otočit, jelikož vápence, suroviny pro výrobu cementu, je na rozdíl od ropy či uhlí tolik, že jej lidstvo prakticky nemůže spotřebovat. Je proto třeba hledat způsoby, jak nahradit používání betonu.

Mezi návrhy řešení problému globálního oteplování například patří globální zdanění vypouštěných emisí. Není i toto příklad prosazování řešení „seshora“?

Problém je, že emise CO2 jsou externalitou, kterou firmy nemusí platit. Pokud fosilní technologie nebudou mít tyto externality v důsledku dodatečného zdanění zdarma, tržní principy pak umožní lepší šíření udržitelných technologií, které touto daní zatíženy.

Při domlouvání rozhovoru jste zmínil, že klimaskeptický pohled zastávají i manažeři firem, pro které by bylo finančně výhodné masivní rozšíření obnovitelných zdrojů. Můžete svou zkušenost rozvinout?

Narážel jsem na můj zážitek z jednání, kdy majitel holdingu s miliardovými obraty do využívání a výzkumu obnovitelných zdrojů sice investuje, ale stále jej částečně ovlivňují polopravdy šířené ve společnosti ropnou lobby. Jméno firmy nicméně uvádět nebudu.

Jednou takovou polopravdou je, že ledová plocha Antarktidy se zvětšuje. Ano, to je pravda, ale ne celá. Globální oteplování zrychluje oceánské proudy, které však zároveň roztahují led na větší plochu. Zatímco plocha toho zhruba metr vysokého ledu se zvětšuje, objem velkých ledovců naopak klesá.

Proti takovým polopravdám se špatně bojuje, přestože NASA a vědecká scéna se shodují, že musíme snížit emise o 80 procent do roku 2050, abychom se dostali na udržitelnou trajektorii. Myslím ale, že největší problém je v tom, jak celý problém vůbec zpracovat psychologicky. Možná jsou v tom podobnosti se smrtí: smrt je něco, co je daleko, čemu se lidé vyhýbají. To vše ještě ztěžuje nějakou koordinovanou akci proti změnám klimatu.

Čtěte také:

Studie: Globální oteplování může srazit světovou ekonomiku téměř o čtvrtinu

Stát dá na podporu rozjezdu startupů dvě miliardy