Martin Wichterle: Rusku budou chybět stamiliardy dolarů

Vášnivý sběratel vína, fanoušek veteránů meziválečné automobilky Wikov i úspěšný byznysmen. Martin Wichterle vzkřísil historickou značku, jež se řadí ke špičce mezi světovými výrobci průmyslových převodovek. A nově se vrhl i na výrobu designového skla.

E15: Jak Wikov ovlivňuje krize na Ukrajině?

Zatím nás tolik nezasahuje. Uzavíráme zakázky na rok dva dopředu a okamžité změny na trhu se nás netýkají. Čekáme letos rekordní tržby i zisk a velmi dobré výsledky budou i příští rok. Otázka je, jak krize zahýbe s evropskou ekonomikou. Rusko pro nás představuje 15 procent tržeb a potenciál je stále velký.

E15: Změnilo se chování obchodních parterů po vyhlášení sankcí?

V Rusku samozřejmě vládne obrovské roztrpčení z toho, co dělá EU. Vůbec nerozumí, proč byly sankce uvaleny. Ale v byznysu se většina věcí posuzuje čistě pragmaticky. Politika se nás tak netýká. Problém je spíše v budoucím nedostatku peněz v ruské ekonomice, protože asi nejpalčivěji zasáhly sankce ruskou bankovní sféru, a tedy i přístup firem k penězům. A to se samozřejmě v horizontu několika měsíců bude odrážet na ruské ekonomice. Sníží se celková investiční aktivita, což bude nevyhnutelně dopadat na české a evropské exportéry.

E15: Může stát pomoci většími zárukami pro exportéry?

Spíše se může pokoušet spolu s EU urovnat konflikt na Ukrajině, aby se sankce co nejdříve zrušily. Tohle ovšem český stát nezachrání, jde o stamiliardy dolarů, které chybějí ruské ekonomice.

E15: Když se podíváme na portfolio výrobků Wikovu, co ho ekonomicky táhne?

V současnosti těžba ropy, plynu a hlavně vše, co souvisí s offshore projekty. Jde třeba o vybavení tankerů nebo ropných plošin. Všechna odvětví, která se dostala v letech 2008–2010 do recese, se zdvihají a roste v nich investiční aktivita. Takže jsem mírný optimista. Samozřejmě s otazníkem v podobě Ruska.

E15: Vidíte pozitivní vývoj i v energetice?

Energetika je překvapivě docela silná. V EU je sice slabá, ale v řadě asijských, afrických a jihoamerických států stále roste. V mimoevropských zemích je hlad po základních potřebách, jako je voda a elektrická energie, takže celosvětově energetika výrazněji nepropadá. Velký pokles zažila jen větrná energetika, po tepelné a vodní je stále poptávka.

E15: Jak se daří Wikovu v Asii?

Trochu v ní putujeme. Zpočátku byl pro nás zásadní čínský trh, pak jsme se zaměřili na Indii a v současné době vidíme zajímavé příležitosti v Koreji. A příští rok chystáme zásadnější zakázky zase do Číny. Asijské trhy se neustále mění a člověk musí pružně reagovat. V Číně jsou možnosti jednak ve větrné energetice, jednak v prodeji speciálních převodovek pro důlní techniku.

E15: A možnosti v Indii?

Indie poměrně ochladla. Původně jsme měli o indický trh veliký zájem, ale nakonec jsme ho vyhodnotili jako příliš rizikový a složitý. Neříkám, že jsme na něj úplně rezignovali, ale upustili jsme od výroby přímo na místě.

E15: Jaký zvuk má české strojírenství na východních trzích?

Dobré jméno má podle mne v postsovětských zemích, které nás historicky znají. Pohříchu jsou postsovětské státy asi jediné na světě, kde ještě pozitivně pomáhá, že je výrobek z Česka. Má to pro ně punc kvality.

E15: Jinde už značka „made in Czechoslovakia“ nefunguje?

No zase abychom si nemysleli, že šlo o nějakou světobornou značku, to nebyla nikdy. Je to hezký příběh, jak jsme za první republiky byli průmyslovou velmocí. V každém případě na sovětském trhu funguje, proto se na něm spousta českých firem uchytila.

E15: Říkal jste, že na východoevropském trhu máte zhruba 15 procent tržeb. Kam vyvážíte zbytek?

Teď bude pro nás velice silný evropský trh. Ale jen zdánlivě. Dodáváme pohony pro ropné plošiny, které se smontují v rotterdamském přístavu, případně přímo v Singapuru nebo Číně. Náš zákazník je zdánlivě v Nizozemsku, ale samotný produkt tam neskončí. Hlavní lokalitou jsou asijské nebo americké trhy.

E15: Německo není zajímavé důrazem na obnovitelné zdroje?

Německo s obnovitelnými zdroji pomalu končí. Momentálně hledá spíše optimalizaci sítě. V obnovitelných zdrojích neočekáváme, že půjde o masivní trh. Obchody s Německem nebudou přesahovat 15 procent našich tržeb.

E15: Vedle energetiky jste hodně aktivní i v železničním průmyslu.

Ano, kolejová technika, ať už vlaky, tramvaje nebo metra, je pro nás důležitá, ačkoli jsou to „nejmenší“ převodovky, které děláme. Jsme stále extrémně silní v Rusku, kde máme u převodovek do tramvají téměř monopolní postavení.

E15: Budou mít na investice vliv protiruské sankce?

Před ukrajinskou krizí se Rusové chystali extrémně investovat do železniční sítě, která byla léta silně zanedbaná. Železnice je v Rusku stále základní dopravní prostředek. A v souvislosti s pořádáním mistrovství světa ve fotbale byla spousta měst připravena masivně investovat do nové dopravní infrastruktury. Teď vyvstala otázka, do jaké míry stát, případně obce, najdou peníze.

E15: Chystáte nějaké akvizice?

Na jaře jsem koupil sklárnu Boma, která má zhruba 200 zaměstnanců. Vyrábí se v ní špičkové české designové sklo a většina jde na export, ostatně jako všechen sklářský byznys v této zemi. Po této odbočce se teď opět rozhlížím po příležitostech v oboru. Určitě se na nějakou novou akvizici brzy vrhneme.

E15: Kolik sklárna stála?

Lehce pod sto milionů korun.

E15: Proč zrovna investice do skla?

Věřím, že Boma je výjimečná kvalitou výroby i postavením na trhu a může být úspěšná. Zaujalo mě, že má špičkový produkt a svět je za něj ochoten zaplatit. A potvrzují to i výsledky. Z ošklivých čísel, která vykazovala loni, se převrací na poměrně slušně vydělávající firmu.

E15: Často kritizujete české prostředí byznysu. Jak se vám líbí invaze podnikatelů do nejvyšších pater politiky?

Na zkoušku je to možná zajímavé, ale uvidíme, jak to dopadne. Na jedné straně jsou politici–podnikatelé velkým oživením pro veřejnost i pro politickou scénu. Možná se změnil pohled politiků i společnosti na to, jak se dá pracovat. Na druhé straně politika musí vždy zůstat politikou a nemůže se změnit v podnik, takže pokud se podaří najít průnik těchto dvou podmínek pro fungování jakéhokoli demokratického státu, bude to dobře. Opak zavání pořádným průšvihem.

E15: Nevěříte, že lze stát řídit jako firmu?

Ale ano, každé ministerstvo je nakonec firma. A myslím, že by se tak dokonce mělo řídit. Pak jsou ale instituce nad ministerstvy a ty se jako firmy rozhodně řídit nedají a dokonce ani nesmějí.

E15: Jste známý milovník vína, kolik máte momentálně vína na vinici?

Nevím přesně, asi čtyřicet hlav. Je to spíše dekorační vinice, ale víno rodí a možná z něj někdy soudeček udělám.

E15: Jaké odrůdy pěstujete?

Teď jsem vztekle vytrhal staré sazenice a pěstuji odrůdu Veltlín.

E15: Proč jste je vytrhal?

Odrůda se mi nelíbila a vyměnil jsem ji za víno, které se více hodí do našich zeměpisných šířek.

E15: Jak máte velký sklep?

Přesně jsem to nepočítal, asi dva až tři tisíce lahví a samozřejmě přibývají.

E15: Dá se vůbec někdy vypít?

To je jediné, čeho se děsím. Že se mi stane něco strašlivého a někdo mi řekne, že už na víno nesmím sáhnout. To je moje opravdová noční můra. Víno ale není pouze na pití, je i hezké na koukání, takže už částečně svoji roli splnilo.

E15: Vyjíždíte i na vinařské akce do zahraničí?

Ano. Rád poznávám cizí regiony. Mám to rád všude, kde se dá kombinovat víno s vyjížď kami na kole.

E15: Co to propojit s byznysem?

Jo, to by bylo hezké. Jeden čas mně kolegové hledali továrničku na převodovky v Burgundsku, že by se spojilo příjemné s užitečným, ale zatím se nic nenašlo.

E15: Můžete ji tam postavit sám.

Stavět fabriku ve Francii není dobrý nápad, zvláště ne v téhle době.

E15: Spousta miliardářů nyní investuje do větších vinařství, neláká vás to?

Láká, ale je to další práce. Už si nechci rozšiřovat portfolio starostí a zájmů.

E15: Máte ve sklepě lahev, na kterou se obzvlášť těšíte?

Já se těším úplně na všechny. Musel bych toho jmenovat víc, ale mám lahve, které jsou staré padesát let, a stále jsou pitelné! Na ně se opravdu těším.

E15: Jste známý i jako fanda automobilových veteránů.

Ano, mám jich několik. Teď vlastním tři staré „wikovky“ (mezi lety 1925 až 1937 se v prostějovské továrně Wikov vyrobilo 800 vozů stejné značky – pozn. aut.) a opravuji si momentálně čtvrtou, takže těch aut nemám zas tolik. Nejsem vyloženě sběratel ani příliš aktivní fanda veteránů. Občas v nich provezu zákazníka, někdy je moji zaměstnanci provezou na svatbu, takže svůj účel plní.

E15: Kolik aut značky Wikov ještě jezdí?

Zhruba do dvaceti kusů.

E15: Takže máte co dělat, abyste je dostal všechny k sobě.

To ne, stačí mi čtyři hlavní typy, které se vyráběly. Nemusím chamtivě sesbírat úplně všechno.

Čtěte také:

Sankce Rusko bolí. Ekonomika země letos zpomalí, tvrdí Evropská komise

Rusko zvýšilo sazby už na 9,5 procenta. Doplácí na ukrajinskou krizi