Máloco vám o stylu současného vládnutí řekne víc než tahle odpověď – a nejen v Praze. Téměř identická koalice jako v metropoli, jen bez STAN a zelených, totiž vládne i celé zemi – lze-li tak říkat mezivolebnímu přežívání. A i jí charakterizuje stejné krédo: hlavně žádný průšvih, protože za rok jsou krajské volby. A pak taky hlavně žádný průšvih, protože rok poté jsou pro změnu volby sněmovní.
Není to překvapení. Premiéra má ČSSD, jíž zrušilo většinu programu (a díkybohu!) ANO a která se nejvíc ze všeho bojí sama sebe. Vicepremiéra a správce státní kasy má ANO, které pro jistotu kandidovalo úplně bez programu, protože sloganu, že bude líp, si nedovolím říkat volební program – a že obvykle nejde o nejchytřejší díla. Svého tradičního programu se tak ve vládě tradičně drží jen lidovci, které do sněmovny vrátilo předvolební zmatení: vždycky v TV pohrozí, že s něčím nesouhlasí, načež s tím souhlasí.
Jako známkou byste ohodnotili současnou vládu?
Když ČT nedávno bilancovala rok a půl existence vládní koalice, byl to právě lidovecký šéf a vicepremiér Pavel Bělobrádek, kdo to shrnul příznačně: do kamery na procento vypočítával, kolik ze svého programu lidovci dostali do vládního programu a kolik procent vláda splnila z něj. S výjimkou elektronické evidence tržeb šlo o věci, které jen stěží registrujete. Navíc takhle přesně na procenta své programy naposled plnili komunisti, až najednou přišel velký konec.
Nedávný průzkum veřejného mínění CVVM přisoudil současné vládě trojku, přesněji 3,1. Od vlády Petra Nečase těsně před jejím ostudným pádem v létě 2013 ji tak dělí pouhá necelá polovina stupně, tedy dojmová nuance. Ostatně právě trojka bývá ve škole známkou, jíž od pětky zpravidla dělí jen to, že ještě dokážete předstírat, že aspoň něco víte, případně chodíte do školy.
Ano, v politice rozhoduje dojem a ten je ze současné koalice lepší než z věčného předchozího boje mezi ODS a TOP 09, z nějž nakonec vzešla hlavně nejdelší česká recese, čímž myslím tu hospodářskou. Dojem ale často klame: předchozí vlády se často hádaly, protože aspoň měly o čem. U té současné se zdá, že se nemá ani o čem hádat, protože pár miliard tady a támhle nepočítám mezi skutečnou hádku.
Ta by totiž měla být například o to, jaké zdravotnictví, sociální systém nebo školství nám po téhle vládě zůstanou? Současná koalice zrušila zdravotní poplatky, zásadní pravicovou reformu, a neustále jen navyšuje platby za pojištěnce, tedy rozpočtovou položku. Zdravotní systém je poprvé od roku 2008 v plusu, jenže jen díky vyšší zaměstnanosti a odvodům z platů vyplývajícím z nečekaně vysokého hospodářského růstu, z nějž se neviní ani sama vláda.
Jenže ten jednou skončí – a co potom? Ano, mnohdy bývá lepší, když vlády nic nedělají, protože v nich obvykle sedí až příliš mnoho lidí s velmi závadnými a drahými nápady. Někdy ale přece jen něco dělat musíte, protože vám různé demografické a podobné křivky předpovídají velký průšvih. To bychom ale po téhle vládě chtěli moc. Jediným štěstím tak vlastně je, že začala vládnout až na začátku ekonomické konjunktury. Ta taky zůstává jejím jediným programem.
Čtěte další komentáře Petra Holce: