Z nedělního masakru v gay klubu v americkém Orlandu, při kterém zahynulo nejméně padesát lidí, může těžit předpokládaný republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump. Shodují se v tom švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung i nizozemský list de Volkskrant. Trump po masakru zopakoval svou výzvu k zákazu vstupu zahraničních muslimů do země a vyzval prezidenta Baracka Obamu k rezignaci za to, že ignoruje hrozbu radikálního islámu.
Francouzský deník Le Figaro je toho názoru, že krveprolití v Orlandu je momentem pravdy pro dosluhujícího prezidenta Baracka Obamu, který nyní bude muset přehodnotit svou strategii boje proti radikálnímu hnutí Islámský stát. K této organizaci se střelec přihlásil.
„Volání po tvrdosti roste po každém útoku. Již po tom v San Bernardinu si analytici povšimli, že stále důležitějším tématem se pro americké voliče stává národní bezpečnost,“ napsal de Volkskrant s připomínkou prosincového útoku v Kalifornii. Útočníci, kteří se hlásili k radikálnímu islámu, tehdy zabili 14 lidí.
Po masakru v San Bernardinu Trump i jeho bývalí republikánští rivalové v souboji o prezidentskou nominaci podle de Volkskrant kritizovali počínání USA na Blízkém východě jako zdroj všeho zla. Trump dokonce prohlásil, že by zakázal vstup muslimům na území USA.
„To, co se stalo v Orlandu, je jenom začátek. Vedení země je slabé a neefektivní. Říkal jsem to a proto jsem vyzval k zákazu (vstupu muslimů). Musíme být tvrdí,“ napsal Trump na twitteru. Trump také ostře kritizoval Obamu a svou demokratickou protikandidátku Hillary Clintonovou za to, že odmítají v souvislosti s extremismem jakoukoli souvislost s islámem. „Prezident Obama ve svých dnešních vyjádřeních hanebně odmítl říct slova ´radikální islám´. Už jen z toho důvodu by měl odstoupit,“ uvedl Trump podle agentury Reuters. Obama útok nazval teroristickým činem a aktem nenávisti a odmítl spekulovat o motivech střelce.
Totéž, co pro Obamu, platí podle Trumpa i pro Clintonovou. „Pokud Hillary Clintonová ani po tomto útoku nedokáže pronést dvě slova - radikální islám - měla by odejít ze souboje o prezidentský úřad,“ dodal Trump. Clintonová označila útok za „teroristický čin“, ani ona ale nechtěla mluvit o motivaci útočníka.
Demokratičtí zákonodárci naopak vystoupili s novými požadavky na zpřísnění prodeje střelných zbraní.
| Přečtěte si o masakru v Orlandu: Nejhorší střelba v historii USA si v Orlandu vyžádala 50 mrtvých  |
Nizozemský deník připomíná, že je přitom paradoxní, že odpor vůči homosexuálům je blízký ideologii křesťansko-konzervativních proudů. Například Ted Cruz, který z boje o republikánskou nominaci odstoupil, chtěl prohlásit homosexuální manželství za neplatná. „Trump v tomto směru zaujal pružnější postoj a prohlásil, že je hrdý na své newyorské (liberální) hodnoty,“ dodal de Volkskrant.
Neue Zürcher Zeitung (NZZ) se v souvislosti s listopadovými prezidentskými volbami v USA domnívá, že orlandský masakr by se mohl stát zlomovým okamžikem, který zemi rozdělí na Ameriku předtím a Ameriku poté. List připomněl, že politologové již dlouho tvrdí, že případný velký útok by mohl výrazně ovlivnit výsledek voleb.
„Těžit by z toho mohl především republikánský kandidát Donald Trump; koneckonců opakovaně předváděl, jak dobře rozdmýchávání strachu rozumí. Již po útoku v San Bernardinu v prosinci Trump vyzval k paušálnímu zákazu vstupu muslimů (do USA),“ uvedl NZZ. List zároveň poznamenal, že takový zákaz by byl nesmyslný, neboť útočník byl americký občan, a že je lákavé uvěřit v existenci jednoduchých řešení komplikovaných problémů, jako jsou zradikalizovaní občané.
Také italský deník La Repubblica je přesvědčen o tom, že střelba v Orlandu, která byla nejhorším podobným masakrem v USA, neovlivní jen tamní debatu o terorismu, zbraních či islámu, ale i listopadové volby.
„Především se může ukázat, že zabiják Omar Mateen jednal z náboženských a politických motivů a že patřil k síti džihádistů,“ uvedl deník s tím, že teroristické útoky směřují veřejné mínění více k pravé straně politické spektra, a to přinejmenším krátkodobě. „Ale tento čin opět zažehne i debatu o snadném přístupu ke zbraním, což je téma, kterému se (předpokládaná demokratická prezidentská kandidátka) Hillary Clintonová ve své volební kampani věnuje,“ dodal list La Repubblica.
| Podle Trumpa USA hrozí další 11. září. Čtěte: Trump: Uprchlíci připraví nové 11. září  |
Snadnému přístupu ke střelným zbraním v USA se dnes věnuje také britský The Guardian. „Hroznou pravdou je, že americká společnost je více ohrožena takovýmito útoky, neboť věří, že svoboda vyžaduje rovněž jednoduchý přístup ke zbraním. Přitom je faktem, že nezabíjejí zbraně, jak uvádí jistý slogan, ale lidé,“ uvedl deník s tím, že se zbraněmi je pak zabíjení efektivnější než bez nich.
Britský list připomněl, že za uplynulých deset let se v USA odehrálo 43 případů střelby na veřejných místech, při kterých pokaždé zahynuli nejméně čtyři lidé.
Orlando podle španělského listu El País dokazuje, jakým hrozbám nyní čelíme. „Máme co do činění s novou formou terorismu. Zločinci ovlivnění propagandou islámského radikalismu se snaží napáchat co možná největší škody mezi naprosto bezbrannými lidmi a skupinami,“ napsal deník. „Masakr jasně ukázal, že absolutně nikdo si nemůže před takovým nebezpečím být jistý,“ dodal El País.
