TYPICKÝM RYSEM KANCELÁŘÍ ŘEDITELŮ JEŠTĚ NA POČÁTKU 90. LET BYL ŠIROKÝ, NEJLÉPE DUBOVÝ STŮL OBKLOPENÝ STEJNĚ MASIVNÍM NÁBYTKEM. KANCELÁŘE PODŘÍZENÝCH PAK NABÍZELY VĚTŠINOU NEVZHLEDNÝ FUNKČNÍ NÁBYTEK.
I v kancelářském nábytku se projevují módní trendy
TYPICKÝM RYSEM KANCELÁŘÍ ŘEDITELŮ JEŠTĚ NA POČÁTKU 90. LET BYL ŠIROKÝ, NEJLÉPE DUBOVÝ STŮL OBKLOPENÝ STEJNĚ MASIVNÍM NÁBYTKEM. KANCELÁŘE PODŘÍZENÝCH PAK NABÍZELY VĚTŠINOU NEVZHLEDNÝ FUNKČNÍ NÁBYTEK. TEPRVE NOVÁ DOBA UKÁZALA, ŽE KANCELÁŘ NEMUSÍ BÝT JEN ŠEDOU DÍROU, ZE KTERÉ KAŽDÝ PO SKONČENÍ PRACOVNÍ DOBY RYCHLE UTEČE.
Zvýšené nároky na vybavení kanceláří kvalitním, pohodlným i oku lahodícím nábytkem si začala vyžadovat především skutečnost, že člověk v současné době tráví v kanceláři stále více času. Stejně jako v dalších oblastech se i v nábytku začaly postupně projevovat módní trendy, a to jak v oblasti použitého materiálu, tak například pokud jde o samotné zařízení kanceláří. Samozřejmostí jsou dnes například ve většině kanceláří počítače a s nimi související počítačové stolky či další stolky na počítačové komponenty.
MODERNÍ MATERIÁLY JSOU POHODLNĚJŠÍ
Odklon od používání masivního dřeva pro výrobu kancelářského nábytku si vyžádalo několik faktorů - vyšší cena dřeva, horší udržování dřevěného nábytku i to, že dřevěný nábytek stále pracuje a hůře odolává klimatickým změnám, jako je vyšší teplota či vlhkost. To všechno vedlo k tomu, že dřevo nahradily dřevotřísky s povrchovou úpravou, nejčastěji laminováním nebo dýhováním. Tyto materiály na rozdíl od dřeva s nepravidelnou strukturou prý nevykazují vady, jako jsou například suky. „Zákazník si také může vybrat z pestré palety různých odstínů a má jistotu, že barevný odstín nábytku vydrží,“ říká architekt zabývající se kancelářským nábytkem Karel Špaček. Podle jeho slov to však rozhodně neznamená, že by dřevěný nábytek úplně zmizel z trhu. „Naopak je možné si vedle klasického dřevěného nábytku objednat i nábytek z luxusnějšího dřeva, které neobsahuje žádné vady,“ pokračoval Špaček. Cena takového nábytku se však šplhá do závratných výšin a několikanásobně přesahuje i cenu klasického dřevěného nábytku. Pokud jde o barvy, volí prý nyní zákazníci světlejší barvy nebo barvy blížící se barvám přírodního dřeva. Velice zřídka se v kancelářích prosazují další materiály, jako je například kov či sklo. „Problém je především v tom, že kovový nábytek i sklo si žádají určité vybavení interiéru. A u většiny kancelářských prostor stále převládá zejména hledisko funkčnosti,“ domnívá se Špaček.
VŠE SE TOČÍ KOLEM STOLU
Stejně jako v případě domácí pracovny, o které jsme psali v Profitu č. 44, je základem klasické kanceláře stůl a židle. Poloha stolu vždy závisí na prostorové dispozici celé kanceláře. Pracovní stůl je dnes nejčastěji také stolem pro počítač. Pokud je příliš malý, je nutné pořídit pro počítač samostatný stolek či stojan na kolečkách. Počítačový stolek pak doplňuje prostor určený pro tiskárnu, scanner či další počítačové komponenty. Myslet je nutné i na kvalitní pracovní židli. Vzhledem k tomu, že se na kancelářské židli tráví většina času v kanceláři, měla by mít nastavitelnou výšku, případně synchronní mechaniku. Kvalitní typy židlí mají pětiramenné podnoží s volitelnými kolečky na rovný nebo hrubší povrch, vybírat lze varianty bez koleček, s kluzáky nebo na běžných nohách. Další nábytek v kanceláři se liší podle toho, k čemu daná místnost slouží. Pokud se v ní povedou pracovní jednání a je-li dostatečně velká, bývá její součástí obvykle strohý rovný stůl se židlemi či konferenční stolek s křesly a sedací soupravou.
NÁBYTEK ROZDĚLÍ MÍSTNOST
N edílnou součástí kanceláří bývají skříně na písemnosti a další materiály rovněž podle druhu činnosti, která se v kancelářích odehrává. „Jelikož v našich poměrech má stále ještě své místo již překonaný styl všichni v jedné kanceláři, slouží skříně i na rozdělení místnosti na menší celky,“ upozornil Špaček. Přechod mezi pracovními stoly a skříněmi tvoří drobný nábytek, což mohou být například boxy se šuplíky či odkládací poličky. Důležité prý je, aby všechny nejpotřebnější věci měl uživatel kanceláře v dosažitelné vzdálenosti. Podle Špačka by se při prostorovém řešení kanceláří měl brát zřetel také na dostatečné osvětlení přirozeným světlem a hlavně na barvy. „Neutrální šedá není rozhodně barvou, která by člověka v práci povzbudila. Ideální jsou takové barvy, které navozují příjemné pocity,“ tvrdí architekt. Své místo zejména v těch malých kancelářích mají vestavěné skříně, které většinou slouží jako úložný prostor pro oděvy či písemnosti nebo mohou skrýt malý kuchyňský kout s umyvadlem.
I V PRÁCI JE NUTNÉ ODPOČÍVAT
Jako zbytečný přepych se může zdát požadavek psychologů, aby si i v kanceláři bylo možné odpočinout. Ještě za první republiky měli vedoucí pracovníci ve svých kancelářích kanape, kde si po obědě mohli dát „šlofíka“. Dnes se toto pravidlo může zdát jako nesplnitelný sen. Psycholog Josef Krejza se však domnívá, že krátký odpočinek po obědě by se projevil na výkonnosti úředníků velice pozitivně. „Krátký spánek osvěží tak, že člověk bývá schopen pracovat stejně intenzivně jako po ránu,“ tvrdí Krejza. Pro důkaz prý není nutné chodit daleko, v řadě zejména jihoevropských zemí není polední odpočinek ničím výjimečným. V našich zeměpisných šířkách je však zřejmě ještě daleko doba, kdy nedílnou součástí kanceláří bude i prvorepublikové kanape. Zapomínat při vybavování kanceláří se nesmí ani například na stojany na květiny apodobné doplňky, které pak dávají kancelářským
prostorům poněkud civilnější ráz.
