Novou olympijskou disciplínou pokračuje „extremizace“ zimních her
Něco mezi motokrosem, závody aut NASCAR a jízdou na býkovi. Tak charakterizuje nováčka mezi disciplínami zimní olympiády ve Vancouveru Daron Rahlves, šestatřicetiletý trojnásobný olympionik, který po minulých hrách v Turíně ukončil sjezdařskou kariéru. A ve Vancouveru bude reprezentovat USA ve skicrossu.
Magnet pro mladé
Vyřazovací závody, ve kterých čtyři lyžaři bojují po společném startu v jednom „korytě“ plném klopených zatáček, boulí a skoků a v nichž nerozhoduje dosažený čas, ale pořadí v cíli, lze také popsat jako odpověď alpských lyžařů na snowboardcross. Skicross lze rovněž vnímat jako snahu Mezinárodního olympijského výboru (MOV) učinit zimní olympiádu přitažlivější především pro mladší generací diváků. A tudíž zatraktivnit svůj produkt zejména pro televizní stanice.
Nelze se divit, získává-li MOV největší část příjmů právě z prodeje vysílacích práv. Za čtyřletý olympijský cyklus 2005 až 2008 z nich MOV inkasoval okolo 2,5 miliardy dolarů – ze sponzorského programu zhruba 900 milionů dolarů. Příjmy z televizních práv pro olympiády ve Vancouveru a Londýně 2012 přitom MOV odhaduje na zhruba 3,3 miliardy dolarů.
I proto se freestylové lyžování objevilo na programu zimní olympiády poprvé již v roce 2002 v Albertville. O dva roky později v Lillehammeru přibyly k jízdě v boulích akrobatické skoky. A v roce 1998 měl v Naganu premiéru snowboarding – U-rampa a paralelní obří slalom. Snowboardcross se poprvé představil na zimních olympijských hrách v Turíně 2006. A bezesporu také díky diváckému zájmu vyjezdil olympijskou „zelenou“ i své lyžařské variantě.
Zpět do dětství
„Skicross mi připomíná mládí. Jako děti jsme stáli na kopci a řekli si: Schválně, kdo bude dole první!“ popisuje legenda freestylového lyžování a trojnásobný americký olympionik v akrobatických skocích Kris „Fuzz“ Feddersen. Skicrossaři však nejsou žádné děti a nabízejí rychlejší, a především drsnější podívanou než borci na jednom prkně. Během jízdy, která trvá zhruba minutu, se řítí tělo na tělo průměrnou rychlostí 65 kilometrů za hodinu. Sebemenší zaváhání či kontakt se soupeřem, který není ničím výjimečným, může znamenat nejen ztrátu výhodnější pozice, ale častokrát i nedobrovolné opuštění trati a zranění.
Jak říká již zmíněný Američan Rahlves: „Skicross bolí. A není závodu, v němž by se někdo vážněji nezranil, protože ne vždy máte vše pod kontrolou.“ To je na tomto sportu nejtvrdší. Proto je divácky atraktivní. Zároveň však nastoluje otázku, zda není nebezpečný až příliš. Během závodů světového poháru ve skicrossu v Lake Placid koncem ledna se například těžce zranil francouzský závodník Florent Astier. Poté, co vyletěl z trati do záchranných sítí, si zlomil krční obratel a poranil míchu. Hrozí, že zůstane ochrnutý na spodní část těla. Mnoho dalších zranění v tomto závodě přičítá například český skicrossař Tomáš Kraus na vrub pořadatelů a jejich přístupu ke stavbě tratí.
Nezbytný adrenalin
Na rozdíl od sjezdového lyžování, při němž lyžaři létají do cíle po téměř kolmých ledových plotnách rychlostí přesahující běžně sto kilometrů za hodinu, je ve skicrossu rychlost pouze jedním z parametrů úspěchu. Rozhoduje i taktika a zkušenosti. Proto mezi světovými špičkami najdeme především bývalé sjezdaře okolo 30 let a starší. Výjimkou nejsou ani dva čeští olympijští skicrossaři – Tomáš Kraus (35) a Zdeněk Šafář (31).
Dle průzkumu Mezinárodní lyžařské federace musí ročně přerušit kariéru 40 procent závodníků z alpského a freestylového lyžování a snowboardingu. Kvůli vážným zraněním nebude ve Vancouveru startovat ani několik hvězd alpských disciplín. Včetně světového šampiona ve sjezdu a kanadského reprezentanta Johna Kucery, francouzského vítěze světového poháru ve slalomu Jeana-Baptisty Grange či bývalé celkové vítězky světového poháru Rakušanky Nicole Hospové.
Adrenalin k zimním sportům patří. Sportovce nakopává a zrychluje, diváci po něm touží. Vancouver nabídne koktejl opět o něco nadupanější. Nechme si chutnat.
Anketa:
Partneři českého týmu
Olympijské hry a my
Odpovídá Václav Hrbek, akcionář společnosti Alpine Pro
1. Jaké ekonomické efekty má pro vaši společnost partnerství v Českém olympijském týmu? Generuje nové podnikatelské příležitosti? Zatím žádné ekonomické efekty a nové podnikatelské příležitosti nemá. Naše společnost se pouze stává známější a prestižnější.
2. Je publicita vašeho partnerství uspokojivá? Ano. V době olympiády čekáme ještě větší publicitu.
3. Domníváte se, že se olympijskému hnutí podařilo de Coubertinovy olympijské principy, jako jsou přátelství mezi soupeři, čest či nezištnost, prosadit jako normu ve světovém sportu? Sport se vždy týká soupeření. Domníváme se však, že soutěžní atmosféra olympijských her je přátelštější než třeba liga ledního hokeje v České republice. Na olympiádě je sport povýšen na slavnostní a společenskou úroveň. Na jednu z největších společenských událostí celého roku na Zemi.
