Maso pro čínské hubeňoury

Čína si začíná najímat propuštěné americké a evropské investiční bankéře

Donedávna jezdili čínští občané nakupovat do New Yorku a Londýna hlavně drahé kabelky a další luxusní výrobky. Nyní na jejich nákupní seznam přibyla nová a poměrně neobvyklá položka: investiční bankéři a burzovní makléři, které v obou světových finančních metropolích zasáhla vlna tvrdého propouštění. Podle odhadů publikovaných německým listem Die Welt může New York v příštích dvou letech zaznamenat škrty 165 tisíc a Londýn dokonce 194 tisíc pracovních míst ve finanční sféře. Naopak ze Šanghaje přišel jasný signál: Čína je připravena uvolněné finančníky zaměstnat.

Fondy i městská správa

Nejambicióznější finanční instituce již přitom potvrdily, že začaly s hledáním nových zaměstnanců v obou zmíněných metropolích. Například vládní fond China Investment Corporation disponující prostředky ve výši 200 miliard dolarů, již oznámil, že přijme přinejmenším 30 investičních specialistů. Obdobně se pro agenturu AFP vyjádřili i zástupci dalších institucí. Čínsko-francouzský fond Fortune SGAM s aktivy kolem 240 miliard eur potvrdil, že poslal do Spojených států amerických tým expertů s cílem vyhledávat kvalifikované finančníky. „Wall Street od začátku krize propouští, ale čínské finančnictví je stále ještě v plenkách a po talentech naopak hladoví,“ řekl ředitel fondu Fortune SGAM. Zájem o newyorské a londýnské finančníky nemá jen soukromý sektor. Například šanghajský magistrát již otevřel více než 80 nových pozic, jež mají zaplnit odborníci ze špičkových západních bank, pojišťoven, makléřských firem a společností na správu majetku.

Šanghaj na úroveň Londýna a New Yorku

Právě Šanghaj se rozhodla příležitost k získání kvalifikovaných odborníků opravdu využít. Proto se již tamní Úřad finančních služeb spojil s městským odborem lidských zdrojů a vedením čtvrti Pchu-tung (otevřená ekonomická zóna v rámci Šanghaje – pozn. red.) za účelem vytvoření společné delegace státních a šanghajských finančních institucí, která v prosinci zamíří do Londýna a New Yorku. „Ne že by nám celkově chyběli zaměstnanci, ale postrádáme opravdu zkušené bankéře s globálním rozhledem. Naopak v příštím roce můžeme omezit přijímání čerstvých absolventů,“ řekl deníku Shanghai Daily jeden z bankéřů Čínské centrální banky.
Aktivita šanghajských úřadů odráží ambici rychle rostoucí metropole čínské ekonomiky stát se mezinárodním finančním centrem. Již dříve šanghajský starosta Chan Čeng potvrdil, že v roce 2010 bude mít jeho město odpovídající infrastrukturu a odpovídající pozici ve světovém finančnictví získá přibližně o dalších deset let později. Přitom finanční krize prý může tento proces ještě urychlit. „Současné turbulence představují určitou lekci, ale zároveň i příležitost a obecně urychlí ustavení Šanghaje coby významného mezinárodního finančního centra. Amerika poněkud ztloustla a nyní musí polykat dietní tabletky. Naopak Čína je stále ještě hubená a měla by přibrat,“ prohlásil šanghajský zástupce starosty pro ekonomiku a někdejší místopředseda čínského regulátora finančních trhů Tchu Kuang-šao.

Administrativní překážky

Že v Číně existuje dostatek prostoru pro růst, potvrzují i oficiální statistiky. V Šanghaji mělo na začátku letošního roku kancelář šest stovek finančních institucí, přitom však jejich zaměstnanci tvořili asi jen 2,4 procenta zdejší pracovní síly. Pro srovnání v Londýně to je jedenáct procent a v New Yorku dokonce 12,4 procenta. „Opatření čínských firem jsou opravdu dobrým tahem, který je připraví na dobu ekonomického oživení a umožní jim maximalizovat hodnotu lidského kapitálu v době krize,“ komentovala pro agenturu AFP ředitelka pro Čínu personalistické společnosti Hewitt Associates Jenny Liová. Nicméně uplatnění západních finančníků v nejlidnatější zemi světa se nemusí obejít bez komplikací. Čínská ekonomika je totiž hodně regulovaná a práce pro státní firmy, jako je China Investment Corporation, může být zatížena byrokracií. „Finanční experti určitě nebudou chtít jít do firem vlastněných čínskou vládou, pokud tyto nemají velkou míru samostatnosti,“ potvrdil odborník University of Wisconsin na veřejnou správu Menzie Chinn. Avšak s 1,9 bilionu dolarů devizových rezerv Čína představuje velmi zajímavou příležitost pro špičkové západní finančníky. „Čína nyní drží v ruce všechny karty a také všechny americké dolary,“ míní Linda Stewartová, ředitelka bostonské společnosti Epoch zaměřené na vyhledávání finančních expertů.

Asijské ochlazení

Přesto ani Čína nemusí představovat trvalou jistotu pro propouštěné bankéře: koncem listopadu totiž britská HSBC oznámila, že zruší asi pět stovek míst v Asii a rovněž Citigroup potvrdila, že propouštění se dotkne i části jejích 50 tisíc asijských zaměstnanců. Přitom však tyto banky neupřesnily, zda snižování počtu pracovníků platí i pro Čínu. I kdyby však propouštění finančníků postihlo též nejlidnatější zemi světa, tak i v době krize existují pozice, o něž zájem neklesá. „Například v oblastech, jako je dodržování právních norem (compliance), auditu a řízení finančních produktů je poptávka po specialistech výrazně vyšší než kdykoliv v minulosti,“ řekl deníku The New York Times Dan Chavasse, ředitel společnosti Michael Page International pro jihovýchodní Asii a Čínu.

SITUACE V Šanghaji mělo na začátku letošního roku kancelář šest stovek finančních institucí, přitom však jejich zaměstnanci tvořili asi jen 2,4 procenta zdejší pracovní síly. Pro srovnání v Londýně to je jedenáct procent a v New Yorku dokonce 12,4 procenta.