Vědci žádají v otevřeném dopisu politiky, aby prosadili omezení spotřeby masa a mléčných výrobků. Konzumace by měla kulminovat okolo roku 2030, aby bylo možné udržet oteplování pod kontrolou. Státy by měly stanovit datum, kdy se spotřeba masa začne v dané zemi snižovat. Pastviny po celém světě mají nahradit lesy.
Politici jednotlivých zemí by měli co nejdříve stanovit datum, od kterého začne spotřeba masa, mléka a vajec v daných státech klesat. V otevřeném dopise to žádají vědci, kteří svou výzvu zveřejnili v odborném časopise The Lancet Planetary Health.
Snížení stavu hospodářských zvířat a zalesnění pastvin by mělo být jedním z klíčových kroků, jak zamezit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia. Pokud se nepodaří dosáhnout vrcholu v živočišné produkci do roku 2030, bude velmi nepravděpodobné tento cíl naplnit.
Přes 80 procent veškeré zemědělské půdy se používá pro živočišnou výrobu. Zvířata ale tvoří jen 18 procent kalorií z celkem produkovaných potravin na světě.
„Země by měly hledat vrchol v živočišné výrobě v příštích deseti letech,“ zdůraznila Helen Harwattová z právnické fakulty na Harvardově univerzitě, jež se zabývá ochranou zvířat a zemědělstvím.
Omezíte spotřebu masa a mléka kvůli ochraně klimatu?
Globální produkce masa, mléka a vajec se od roku 1990 do roku 2017 zvýšila ze 758 milionů tun na 1247 milionů tun. „Očekává se, že se poptávka po potravinách výrazně zvýší, když se populace rozroste na 10 miliard lidí,“ dodal další ze signatářů výzvy Matthew Betts z Oregonské státní univerzity, jenž se zaměřuje na výzkum biodiverzity.
„Snížení poptávky po živočišných bílkovinách náročných na zdroje by značně zpomalilo rychlost ztráty lesů v globálním měřítku,“ vysvětlil. Kromě zvýšení kapacity lesů pro ukládání oxidu uhličitého by to také vedlo k posílení biodiverzity a stabilizaci současných ekosystémů.
Živočišná výroba (obzvláště hovězí) je podle profesora biologie Petera Smithe z univerzity v Aberdeenu až stokrát škodlivější pro klima než potraviny rostlinného původu. Kromě odklonu od fosilních zdrojů se musí lidstvo podle něj do značné míry vzdát i masa a hospodářských zvířat obecně. Změna v zemědělství je podle autorů dopisu jednodušší a časově méně náročná než například transformace energetiky.
Chudší země, kde obyvatelstvo trpí podvýživou, by se ale k přechodu od živočišných bílkovin k rostlinným měly připojit později.
Dále čtěte:
Startup chce zarazit plýtvání jídlem. Umí zpomalit stárnutí ovoce a zeleniny
Jídlo v koši: nejvíce plýtvá „klimaticky zodpovědná“ nastupující generace
Brambory na ústupu. Současnému životnímu stylu více svědčí rýže a těstoviny
