Matěj Stropnický: Mým spojencem je ulice

Zachraň strom, posílíš mír, s tím si fakt nevystačíme, říká nový předseda Strany zelených Matěj Stropnický.

O Matěji Stropnickém jsme v článku o neschopnosti pražských politiků postavit novou koalici napsali, že je sebestředný levičák, kterému jde jen o sebeprezentaci. Zareagoval e-mailem, že nás zkusí přesvědčit, že to tak není. Nálepkování nemá rád, notabene když prý ho ani neznáme.

Po měsíci jsme se sešli a vznikl z toho nakonec rozhovor. Stropnický se mezitím stal předsedou Strany zelených, takže kromě pražské politiky – a z té se nechystá po svém zvolení do čela strany ani náhodou stáhnout – bude zasahovat víc i do té celostátní.

Co se vám na tom hodnocení nejvíc nelíbí?

Levicový v zásadě jsem. Teď jsem ale i předsedou Strany zelených, která není úplně jednoznačně jen levicová. Nejvíc mi vadí ta sebeprezentace. Léta pracuji zadarmo nebo za velmi nízké ohodnocení.

Především proto, že jsem v té práci viděl smysl. Sebeprezentace je veřejné debata, do které člověk, který má nějaké názory, vstupuje. Poznává svět a pak ho mění. Nejde mi o samoúčelné budování značky.

Přečetla jsem si váš Manifest interurbanismu. Na stránkách novin prezentujete své názory z pozice aktivisty a dokazujete lidem z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), že jsou sluhy developerů. To už jste byl ale radní…

Nahlížel jsem na to tak, že je důležité, aby město umělo formulovat, co si představuje, co kritizuje a z jaké teoretické základny vychází. Není to osobní spor.

Všichni developeři parazitují na městě a nikdy nepostavili nic dobrého, píšete dál…

Někde mohla být kritika příliš paušální, ale já jsem chtěl vysvětlit, v čem vidím jinak to, jak by se měl dělat územní plán. První půlrok jsem se s architekty z IPR bavil interně, ale nikam to nevedlo. Řekl jsem si, že musím sednout a zkusit zformulovat svůj názor a prosadit svůj pohled na svět.

Myslím si, že na to mám právo, protože jsem na rozdíl od nich zvolený. Kdo to naposledy udělal? Primátor Kasl. Myslíte si, že (exprimátor – pozn. red.) Hudeček dal IPR nějaké zadání? Město se nemůže spoléhat na jeden názor. Plán je málo regulativní a na tom trvám. V manifestu jsem prezentoval jakýsi lidový urbanismus. Politik musí mít vizi.

Já tam našla spíš kritiku… Je vizí boj?

Developer se jako každá ekonomická moc snaží soustředit na zisky a náklady přenést na veřejný sektor, proto jsou takové deficity veřejných rozpočtů.

Má se s developery vůbec bojovat? Zní to líbivě, lid na to slyší, ale proč jim nedat jasná pravidla, po kterých ostatně sami volají, a nedostat z nich co nejvíc?

Město si musí znovu vytvořit pozici, aby s nimi coby s ekonomickou silou v území jednalo jako rovný s rovným. Vždyť pravidla jsou. Oni ale chtějí mírná pravidla.

Každý rok jsou ta pravidla jiná a developerům přitom trvá osm let, než prosadí projekt.

Říkal jsem developerům opakovaně: Problém je, že navrhujete tak velké stavby, které ubírají na hodnotách okolí. Pokud budete myslet také na ostatní, pak vám ty stavby budou procházet rychleji. To žádný stavební zákon, který omezí procesní práva účastníků, nezlepší, a paní ministryně pro místní rozvoj Šlechtová to nechápe. Jen bude větší odpor a větší frustrace.

Že vám primátorka sebrala Pražské stavební předpisy i své následné odvolání jste prezentoval jako vítězství zlých developerů. To je ale hodně zjednodušené…

To souviselo spíš se změnami územního plánu. Developeři si v minulosti nakoupili pole a chtěli, aby z nich město udělalo stavební parcely, a to jsem odmítl.

To je zase zjednodušení. Za ten rok, co jste vládl, se neschválila ani jedna změna územního plánu. A všechny rozhodně nebyly zločinné.

To není pravda, schválila se jich řada. Řada se jich ale také zamítla. Prostě jsme rozhodli a byli jsme zcela důslední… A k tomu zjednodušení. Mojí povinností je celý proces definovat a zjednodušit tak, aby lidé pochopili, že hájím veřejný zájem. Nám se podařilo vysvětlit Pražské stavební předpisy i čtenářům Blesku.

Na IPR vám prý nabízeli pozitivní témata, vy jste ale říkal: To nechci, to emoce nevyvolá, chci revoluci.

To není pravda. Já jsem se naopak aktivně účastnil například plánování rekonstrukcí ulic v rámci participace veřejnosti nebo se mi podařilo prosadit příměstský park na soutoku Berounky a Vltavy. Největší spory jsem měl s Kanceláří Metropolitního plánu.

Vy jste samý konflikt. Vždyť kvůli vám padla i rada města… Touha vás odvolat byla silnější než zdravý rozum.

Pražská politika má tendenci se dohodnout v pozadí. ČSSD na to byla zvyklá a s paní Kleslovou v tom chtěla pokračovat. My jsme v Trojkoalici došli k závěru, že když budeme chtít něco prosadit, budeme to muset říkat veřejně a získat pro to veřejnost. Mým spojencem byla vždycky ulice.

Chtěl jsem vysvětlit, že budeme plnit sliby i proti vůli koaličních partnerů. ČSSD slibovala, že bude bojovat proti developerům, a nedělala to.

Zase ten boj…

Veřejná moc musí být protiváha soukromé ekonomické moci. Developeři jsou agresivní a je potřeba je krotit. Copak si někdo vůbec může myslet, že se něco změní, protože to někdo myslí dobře? To je sluníčkářský přístup. To je směšné. O to, jak to dopadne, se vede zápas.

I když celé vládnutí koalice na městě skončilo neslavně, vy jste na tom jediný vydělal. Dokázal jste za ten rok vzbudit zájem, emoce a stal jste se díky tomu předsedou zelených…

Asi jsem měl pracovat v PR agentuře… Jsem novinář, vymýšlel jsem titulky. Jsem zvyklý uvažovat ve zkratce, ale třeba za tím manifestem jsou desítky, stovky hodin práce. Ten text je třeba zkrátit do vysvětlení. A musí být za tím vidět to úsilí, ten boj, jak vy říkáte. To je politická práce, ne sebeprezentace.

Myslím, že manipulujete – nebo opomíjíte – nějaká fakta… V článku o plánované hale Amazonu v Horních Počernicích píšete třeba o záboru orné půdy, ale Amazon měl vzniknout v logistickém parku, kde už je pravomocně povolená výstavba. Navíc píšete, že by se k té firmě hodil nápis Arbeit macht frei. Není to trochu moc?

To byl pocit, který jsem měl, když jsem tam byl na návštěvě. I ti stálí brigádnici tam vydrží půl roku. Tím, že sem vláda vábí takovou firmu, přijdou jiní lidé o kvalitní práci. Bavil jsem se o tom s nakladateli. A ty vláda ničí, když sem vábí takový nadnárodní nekreativní koncern.

Takže nevábit nikoho…

Ale jo, ale čekal bych, že se CzechInvest poradí s městem, jaká odvětví oslovit, a ne že nám sem budou nutit něco jako Amazon. Něco, co obnáší 180 kamionů denně, přitom nemáme okruh.

Kdy jste se rozhodl kandidovat na předsedu zelených?

V posledním roce jsem poprvé cítil podporu strany za celou dobu, co tam jsem. Propolitika ti tomu, co jsem dělal na městě, nezazněl jediný kritický hlas. A odvolání mi umožnilo, abych kandidoval. Rozhodl jsem se už někdy před Vánocemi…

Víte, že se vám po Praze říká meloun? Navenek zelený, uvnitř rudý…

To se asi nabízí. Mají-li být zelení kritiky globalizace, musejí kritizovat nezkrocenou sílu nadnárodního podnikání a to je v některých kruzích vnímáno jako příliš levicové.

Vy sám říkáte, že zelení si s ekologií nevystačí. Připadá mi, že vy spíše inklinujete k sociálním otázkám…

Ekologické problémy mají ekonomické příčiny a sociální důsledky. Takhle musejí začít zelení na věci nahlížet. Zachraň strom, posílíš mír, s tím si fakt nevystačíme.

Takže budete bojovat proti korporacím?

Proti predátorům na trhu ve prospěch těch, kteří se chovají slušně a jsou menší či střední.

Takže všichni velcí jsou neslušní?

Až na úplné výjimky se všichni řídí logikou: musíme se stát ještě většími a pohltit ty menší. Tohle je jejich bytostný zájem, v tomto ohledu jsou si všichni podobní.

Jak jim to chcete znepříjemnit?

Je potřeba jim především započítat všechny náklady jejich podnikání. Vyrábějí tam, kde je to nejlevnější, kde se neplatí daně, kde nemají lidé žádná pracovní práva… Typicky třeba v Číně. A pak se to převáží. Mělo by se přestat vyplácet vozit rajčata a trička přes celý svět. Jsme tranzitní země a vyježděné koleje na dálnicích platíme z veřejných peněz.

Nebudeme mít tedy v zimě rajčata?

Dobrá kontrolní otázka… Je logické, že na trhu není všechno 365 dní v roce, 24 hodin denně. Tohle není normální stav. Nejde o to, že se zakáže dovoz, ale všichni musejí nést veškeré náklady svého podnikání v zimě i v létě. Že se nestydí někdo vydávat za volný trh situaci, když stát dotuje nadnárodní firmy.

Ale koleje vyjíždějí i naše firmy…

Stát musí zajistit, aby se přepravovalo po železnici. Měl by zajistit výstavbu překladišť… A může je i provozovat soukromník. Stát ale musí vědět, co chce. Pokud tu unikají stovky miliard, když firmy daní tam, kde je to nejvýhodnější, a zisk se nereinvestuje tady, pokud je minimální mzda v Německu sedminásobkem té naší… Kde to jsme?

Vycházejí z jiné základny a na zvyšování minimální mzdy žehrají především naši podnikatelé…

Ale proč? Protože jsou nekonkurenceschopní, jelikož ty nadnárodní koncerny jsou vlastně dotované. Malí nemají na to, aby optimalizovali po celém světě.

Jste spíš zlatá mládež, nebo salonní komunista?

Já už nevím, co na to mám říkat. Pracuji od 18 let. Zlatá mládež má od svých rodičů zlatou bankovní kartu, vůz, potácí se z dovolené na dovolenou, z mejdanu na mejdan. To já fakt posledních 13 let nedělám. Napsal jsem asi 300 článků… Z čeho plyne ta otázka? Kvůli rodině? To si mě někdo plete s Agátou?

Nikdy jste díky rodině nezažil chudobu… Víte, o čem mluvíte?

Je povinnost těch, kteří vystudovali veřejné vysoké školy za peníze daňových poplatníků, aby nehájili zájmy své vrstvy, ale aby to vrátili těm, kdo neměli možnost studovat ty proklínané humanitní obory… Máme hájit jejich zájmy, protože to umíme lépe podat.

Kde se inspirujete, kam posunout zelené? K Německu?

Neřekl bych, že je to přenositelné. Moc dopodrobna nesleduji, co dělají zelení jinde.

Nerozdělíte svou levicovostí zelené? Část z nich je určitě spíše středová. A ani vaše podpora nebyla jednoznačná…

Jsem si vědom, že můj názor na celou řadu věcí nemusí být převažující a u některých symbolických věcí – například v debatě o atlantismu nebo spojenectví s NATO – bude spíše menšinový. Ale po těch 13 letech, co ve straně jsem, nechci jako předseda skončit po dvou letech. Chci ji vést od úspěchu k úspěchu. A na to potřebuji podporu, takže si budu dávat hodně pozor na to, co říkám. Mám ovšem zároveň ambici tu stranu přetvořit v úspěšnou stranu.

Už máte vymyšlené nějaké volební téma?

Pravděpodobně to bude hlavně způsob výpočtu ceny elektřiny. To, s čím přišlo ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad, že se bude cena pro domácnosti vypočítávat ne podle spotřeby, ale podle maximálního příkonu jističe, je pro nás jako dělané. Ti, kdo se snažili šetřit, budou hrozně znevýhodnění. Stát se snaží na jejich úkor pomoci svému gigantu a všem těm distributorským vydřiduchům.

Komu chcete sebrat voliče?

Všem. Vládě za to, že nekoná a je ve střetu zájmů, pravici, že se zdiskreditovala, komunistům i Pirátům, protože nenabízejí řešení. Ty druhé považuji ale za zajímavé spojence. Rozumějí virtuálnímu světu, my zase tomu reálnému… A pravda je, že ten virtuální získává někdy převahu.

Máte nějaký politický vzor?

Asi Jaroslava Šabatu. Byl ve vězení, a když vyšel ven, myslel si to samé, jako když tam přišel.

Čtěte také:

Matěj Stropnický: Já toho Golema zapřáhnu

Bez Stropnického to šlo rychle: Pražští radní schválili stavební