Přírodní minerální
vodu Karlovarska ve světě proslavil už na konci 19. století karlovarský rodák
Heinrich Mattoni, podnikavý a cílevědomý
muž s italskými kořeny. Je tedy víc než symbolické, že společnosti, kterou roku 1873
založil, vtiskly nynější podobu v 90. letech 20. století výrazné investice italské rodiny Pasquale. Firma, dříve
nesoucí název Karlovarské minerální vody, v loňském roce přijala nové jméno odkazující právě na toto dědictví – Mattoni 1873, a výrazněji
než dříve se hlásí k politice udržitelnosti nápojového odvětví, přírodních zdrojů a ekonomiky
vůbec.
Neupozadil aktuální koronavirus tolik preferované téma udržitelnosti?
Rozhodně ne. Všichni vidí a oceňují, že firmy v České republice vnímají, co se kolem nich děje, chtějí a umí společnosti pomoci. My v Mattoni 1873
jsme darovali potřebné nápoje
nemocnicím, zdravotníkům a záchranným složkám, vypomohli jsme i plastovými
preformami lahví, které posloužily
nemocnicím k uchování laboratorních vzorků. Zapojili jsme se do projektu
Zachraň hospodu a s RESTU a MAKRO rozjeli další program podporující
gastronomické služby.
Ale podstatná jsou poučení z koronaviru pro udržitelnost.
Nutnost zachovávat přísnou hygienu ukázala, že obaly mají důležitou funkci, a
to ochranu potravin a zdraví člověka. Zcela přirozeně se zase začaly používat
donedávna znevažované jednorázové obaly z plastu – kelímky, krabičky a jiné. Pandemie zkrátka potvrdila, že
plasty mají své opodstatnění,
jsou užitečné,
v některých případech i nenahraditelné, je ovšem potřeba s nimi poté správně nakládat.
Jsme v Česku schopni rozumně nakládat s jednorázovými plasty?
Drtivá většina
lidí poctivě třídí.
Bohužel ale systém nestíhá –
všichni dnes vidíme ty přeplněné barevné kontejnery – a zároveň ne všechen vytříděný obsah je skutečně
zrecyklován, tedy použit pro výrobu dalšího produktu. Jako výrobce nápojů
nemůžeme nevidět, jak se stávající systém třídění zejména
u plastů finančně udržuje v chodu hlavně díky dobře obchodovatelnému PETu, takže k řešení reálné recyklace jiných druhů
vytříděných plastů chybí motivace a putují tak hlavně do spaloven.
Ovlivnil koronavirus řízení zahraničních firem skupiny
Mattoni 1873?
Už dávno cestujeme za kolegy jen v nutných případech,
většinu agendy zvládáme s pomocí komunikační techniky. Současné omezení pohybu mezi státy je ale
obecnějším varováním: pokud někdy dojde ke striktnějšímu
uzavření hranic, tedy nejen pro pohyb osob, ale i pro zboží a suroviny, nebude
Česká republika soběstačná
v řadě věcí. Konkrétně nápojový průmysl nebude mít
ani panenský PET, ani recyklovaný PET, který se brzy začne do lahví přidávat
povinně. Jasný důkaz, že má smysl uzavřít lokální cirkulární smyčku, tedy PET lahev
v tuzemsku vyrobit, použít,
zrecyklovat a použít opět na
výrobu nové lahve, stále
dokola. U hliníkových nápojových
plechovek platí to samé.
Jak vidíte téma udržitelného
podnikání v době post-covidové?
Navážeme na to, čeho se na nám poli udržitelnosti podařilo dosáhnout nebo co jsme rozjeli,
od úspor energií po
rozšiřování železniční přepravy výrobků. V oblasti nápojových obalů se Mattoni
1873 zaměřuje na tři pilíře –
ekodesign, tedy nepoužívání tzv. rukávku a snižování množství barev lahví, dále
vysokou míru sběru nápojových obalů a konečně opakovanou recyklaci zpět do
nových lahví. Ekodesign zvládneme řešit sami, ale pokud chceme transparentní a
vysoce efektivní sběr nápojových obalů, kterým se získá zpět více než 90
procent prodaných obalů, tak toho lze dosáhnout jen prostřednictvím zálohového systému. Proto ve všech zemích, kde operujeme,
usilujeme o zavedení vratných záloh
na PET lahve a plechovky.
Má-li být nejen Mattoni 1873, ale celé české nápojové odvětví do budoucna udržitelné, je potřeba dotáhnout, co v tom směru říká také selský rozum, nejenom legislativa z EU. Jednak zavést skutečnou ekomodulaci jak
v obalovém systému, tak v následném využívání výrobků
s recykláty, a dále uplatnit skutečné principy cirkulární ekonomiku a uzavřít cirkulární smyčku nápojového PETu a hliníku.
