MAXIMUM MOŽNÉHO

Považuji za nutné reagovat na článek Radka Létala, který vyšel v týdeníku EURO pod názvem Erste to zkouší (EURO 26/2001). Uvádí v něm řadu nepřesných údajů, které bych rád uvedl na pravou míru. Nechci se v žádném případě zaobírat obhajováním stanovisek Erste Bank, ale pokusím se objasnit stanovisko Sdružení měst a obcí – akcionářů České spořitelny, a. s., jehož členy je většina statutárních měst České republiky a které zastupuje zájmy měst a obcí právě v transakci odkupu prioritních akcií České spořitelny, a. s.

Bez další povinnosti.
V první části článku se pan Létal pokouší městům a obcím podsunout myšlenku, že budou během transakce zkráceny o 33 milionů korun. Musím již po několikáté zdůraznit, že částka 33 milionů korun by byla reálná, pokud by všechny města a obce (je jich 6200) v České republice přistoupily na tuto transakci. Tato částka slouží k pokrytí nákladů na celou značně organizačně a právně složitou transakci a hradí se z ní veškeré poplatky, které vzniknou na straně měst a obcí, takže částka 122 korun za jednu prioritní akcii České spořitelny, a. s., neobsahuje pro obce žádnou další povinnost hradit jakékoliv náklady spojené s transakcí. Nejde o prostý převod cenných papírů na kapitálovém trhu. Jedná se o podpis a realizaci celé soustavy dokumentů či kroků, z nichž vyjímám: podpisy budoucích kupních smluv, provedení služby PPN ve Středisku pro cenné papíry (SCP), podpis kupních smluv, odblokování akcií v SCP a následně převod akcií, a to všechno v řádu stovek či snad tisíců obcí. Částka, kterou sdružení takto vyinkasuje, je tedy více než adekvátní rozsahu činností, které z ní budou kryty. Dále mohu prohlásit, že sdružení, které transakci organizuje, je neziskové, jeho členy jsou pouze města a obce. A právě tato města a obce rozhodnou, jak se naloží s částkou, která případně zůstane po odečtení veškerých nákladů spojených s provedením transakce.

Další zájemce není.
Pan Létal se také zabývá korektností ceny nabízené Erste Bank. Nechci hodnotit, zda nabízená cena za akcii má být vyšší či nižší. Vycházím pouze z reálných faktů. Do této chvíle se sdružení nepřihlásil žádný další zájemce o tyto akcie. Lze tedy jen těžko spekulovat o tom, že cena má být vyšší, právě pokud v současné době existuje pouze jediný zájemce, a tím je Erste Bank. Jsme názoru, že i tato cena, kterou Erste Bank nabízí městům a obcím, je příznivá.
V současné době Česká spořitelna vyplácí dividendy ve výši dvou procent nominální hodnoty akcií před zdaněním, tedy dvě koruny za akcii. Česká spořitelna se na valné hromadě vyjádřila, že se v nejbližších dvou letech počítá s obdobnou částkou. Na další období ještě neexistuje pevně stanovená dividendová strategie České spořitelny. Na základě historických dat a mírně optimistického odhadu budoucí výše dividend, které si Sdružení měst a obcí interně udělalo, činí hodnota akcií vypočítaná pomocí dividendového diskontního modelu méně než 90 korun. Takto vypočítaná hodnota je daleko relevantnější při určování vnitřní hodnoty prioritních akcií než jejich srovnání s cenou kmenových akcií. Pan Létal cituje analytické hodnocení ceny akcií provedené samotnou Erste Bank, které vychází nad 200 korun. Zapomíná, nebo nechce dodat, že toto hodnocení je z července roku 1998 a v předpokladech budoucích zisků vychází z předpokládaného čistého zisku České spořitelny v letech 1999 a 2000 ve výši 2,7 miliardy, respektive 4,5 miliardy korun podle mezinárodních účetních standardů a týká se pouze kmenových akcií České spořitelny. Ve skutečnosti však dosáhla v roce 1999 ztráta 6,2 miliardy a v roce 2000 vznikl mírný zisk 41 milionů korun.

Kupecké počty.
Jednoduchým výpočtem tedy dojdeme k závěru, že vlastnictví prioritních akcií České spořitelny v očekávání výplaty dividend není v současné době – a ani v nejbližší budoucnosti nebude – výrazným finančním přínosem pro obec. Navíc města a obce, které si ponechají prioritní akcie České spořitelny, nebudou moci i nadále zasahovat do návrhu na rozdělení zisku. Menší města a obce (vlastnící řádově několik set až několik tisíc akcií) mohou při prodeji těchto prioritních akcií dostat najednou sice ne vysokou, ale přesto zajímavou částku, která jim umožní uskutečnit alespoň dílčí, mnohdy již plánovaná finanční vydání. Při reálně předpokládaném výnosu z dividend bude taková obec dostávat ročně částky ve výši několika stovek nebo několika tisíc korun, které jsou pro obec z pohledu dalších rozvojových investic naprosto zanedbatelné.
Města, která jsou vlastníky větších balíků akcií v řádu několika desítek nebo stovek tisíc akcií, mají v současné době možnost prostředky získané z prodeje prioritních akcií zhodnotit jiným způsobem (státní dluhopisy, akcie, podílové listy…, případně použít tyto prostředky na nutné investice) a dále si zajistit likviditu a operativní přístup k těmto finančním zdrojům doposud nedobytně vázaným ve veřejně neobchodovatelných a omezeně převoditelných prioritních akciích České spořitelny.

Jiné podmínky neexistují.
Pan Létal operuje argumentem vztahu ceny prioritních akcií a kmenových akcií. Nebudu používat obecné argumenty typu: „Na kapitálových trzích je obvyklé… Uvedu jeden konkrétní případ. Společnost Volkswagen AG, která představuje vlajkovou loď německého průmyslu, má 25,15 procenta svého kapitálu emitováno prostřednictvím prioritních akcií. Tyto prioritní akcie jsou volně obchodovatelné a nemají hlasovací práva.
Cena jejích prioritních akcií se však pohybuje na úrovni 60 procent ceny kmenových akcií, i přestože má Volkswagen dlouhodobě stabilní dividendovou politiku. Na rozdíl od těchto akcií, prioritní akcie České spořitelny nejsou veřejně obchodovatelné, nemají stanovenou explicitní dividendovou politiku a nemají hlasovací práva při nevyplacení dividend. Na tomto příkladě je možné konstatovat, že námi dosažená cena je podle našeho názoru zcela odpovídající.
Dalším nabízeným jednoduchým řešením pana Létala je konverze municipálních akcií na akcie kmenové. Erste Bank to v žádném případě nehodlá uskutečnit a při jednáních nám to potvrdila. Není pravdou, jak uvádí pan Létal, že taková operace se uskutečnila v roce 1994. Jsme informováni, že v tomto roce se pouze změnily kmenové akcie na jméno na kmenové akcie na majitele a jejich jmenovitá hodnota.
Závěrem mohu konstatovat, že nabídka Erste Bank je v současné době jediná a spekulace o jiných podmínkách jsou v této chvíli naprosto hypotetické. Navíc tuto nabídku je třeba také chápat jako splnění závazku Erste Bank, který dala při vstupu do České spořitelny, a jako snahu o uspokojení těch měst a obcí, které již několikrát projevily zájem o prodej prioritních akcií České spořitelny.
Jako předseda představenstva Sdružení měst a obcí – akcionářů České spořitelny, a. s., prohlašuji, že námi dosažené podmínky jsou výsledkem zhruba ročního jednání se společností Erste Bank a jsme názoru, že jsou maximem možného.