Nefunkční investice za deset miliard potápí celou firmu
Ostravská minihuť měla být výkladní skříní českého ocelářství. Teď se ale naopak stává noční můrou a ozývají se hlasy, že se investice za více než deset miliard nikdy nerozjede. Některé zkoušky provozu jsou sice úspěšné, potíž je ale v tom, že je obsluha druhý den nedokáže zopakovat. „Právě probíhá dolaďování softwaru, to s sebou nese obrovské množství problémů, uvedla mluvčí Nové huti Sylva Mazurková. Když se na začátku devadesátých let začalo říkat, že se české ocelárny bez minihuti neobejdou, strhla se bitva o to, který výrobce získá moderní provoz pro sebe. Nakonec neuspěly Vítkovice ani Třinecké železárny a vláda rozhodla, že se minihuť postaví v Nové huti. Pokud by už byla v plném provozu, jak se původně plánovalo, mohl být ostravský podnik z nejhoršího venku. S opožděným začátkem výroby se však propadá do finančních problémů, které mohou podobně jako v nedalekých Vítkovicích vést i k tomu, že podnik nebude mít na mzdy. Nová huť financuje výstavbu z úvěrů, na nichž se podílí i Internacional Finance Corporation (IFC) ze skupiny Světové banky. Minihuť je největší investicí tuzemského ocelářství za posledních deset let a pro amerického dodavatele ICF Kaiser jednou z největších dodávek pro střední Evropu. Milionové dny. Minihuť měla zahájit zkušební provoz v červnu minulého roku a na jeho konci se již měly prodávat její výrobky. Zkušební provoz teplého válcování však začal až 5. listopadu. První tuny pásky, s nimiž mohla jít ocelárna na trh, se vyválcovaly letos v lednu. Předtím se pro komerční účely nevyrábělo, a pokud se něco prodalo, tak za cenu šrotu, protože šlo o zkušební produkci. Nová huť musela zrušit zakázky, které si sjednala už vloni v září, a každý den zpoždění ji stojí milion korun. Celkem ji stornované obchody a dvojí náklady, tedy obnovení provozu na staré trati a její prodloužení, prohloubily loňskou ztrátu o šest set milionů korun. Běžný provoz válcovny bude zahájen až po konečné přejímce, které předchází výkonový test. Ten by měl začít počátkem května a bude trvat zhruba čtyři týdny. „Rozjezd probíhá pod dohledem IFC, která si na to najala vlastní inženýrskou firmu Hatch, uvedla mluvčí Nové huti Sylva Mazurková. Dodala, že například uvedení jednodušší válcovací tratě s jednou Steckelovou stolicí do plného provozu trvá jeden až dva roky. Odborníci považují zpoždění za neštěstí. „Světové ceny jdou nahoru a právě nyní by se mohla výroba minihuti velmi dobře uplatnit, upozorňuje ředitel poradenské firmy Metalconsult Jan Kahovec. Tvrdí, že pokud by minihuť vyráběla, byl by materiál prodejný a Nová huť už mohla vydělávat. „Místo toho tam Američané pořád zkoušejí a Nová huť to platí, řekl. Minihuť má být schopna válcovat materiály v tloušťce od třinácti milimetrů až na pouhých 1,5 milimetru. Platí, že čím tenčí pás, tím je na trhu atraktivnější. Trať je však zatím schopna pro komerční účely válcovat jen tloušťky od čtyř milimetrů výše. Nyní probíhají zkoušky na tři milimetry. V lednu se podařilo na obchod vyrobit 3,5 tisíce tun, v únoru šest tisíc tun. Ačkoliv kapacita minihuti má dosáhnout zhruba milionu tun, letos z nich nevyrobí ani polovinu. Neověřená technologie. Generálním dodavatelem minihuti je americká firma ICF Kaiser. Jako dodavatele technologie si vybrala rovněž americkou firmu Tippins. Ta je nyní před krachem, neplatí subdodavatelům ani zaměstnancům. Za dodávky pro minihuť dluží Tippins desítky až stovky milionů korun i českým podnikům, například Vítkovicím, Žďárským strojírnám, Škodě Plzeň. V Nové huti nyní montéry společnosti Tippins platí firma Kaiser. Obává se totiž, že se dodavatel položí a zakázku nedokončí. V nynější podobě je ostravská minihuť pilotním projektem a zatím nikde na světě nepracuje. Ředitel Kahovec přesto věří, že se výroba rozběhne. Válcovací stolice typu Steckel ve světě fungují a ostravský projekt je unikátní pouze tím, že jsou v technologii zařazeny dvě za sebou. V podobné sestavě a od stejného dodavatele (Tippins) už měly pracovat v Thajsku. Zakázka však zůstala nedokončena, investorovi totiž v důsledku východoasijské krize došly peníze. „To znamená, že chybí zkušenosti z předchozího provozu a učí se až na tomto projektu, připomněla Mazurková. Při schvalování projektu však nebylo o tom, že jde o neověřenou technologii, ani slechu. Steckelovy stolice se před časem staly kamenem úrazu i ve Slovinsku, když je původní dodavatel nedokázal uvést do provozu. Slovinská firma to nakonec dokázala sama s vlastními lidmi, kteří se s technologií seznámili při zkušebním provozu. Sankce nebudou. Vedení Nové huti už při červnovém zpoždění zvažovalo, zda nebude vymáhat penále. S firmou Kaiser se nakonec dohodlo a od sankcí ustoupilo. I když premiér Miloš Zeman nedávno tento postoj označil za trestuhodný, Nová huť zatím nemá mnoho trumfů v ruce. „Kdybychom požadovali penále, tak by se možná dodnes neuskutečnila ani předběžná přejímka a nezačal by ani zkušební provoz, vysvětlila Mazurková postoj společnosti. Firma Kaiser tvrdí, že podmínky smlouvy plní. Opírá se o přitom o termín předběžné přejímky, který podle svých právníků vloni v září splnila. Na otázky týdeníku EURO, jaký bude další postup a časový harmonogram, však odmítli zástupci české pobočky ICF Kaiser odpovědět. Pro sankce ze strany Nové huti je nyní mnohem důležitější další termín - výkonové testy, při nichž se budou muset splnit stanovené parametry. Za jejich nesplnění také hrozí sankce. Ovšem i když výkonové testy nedopadnou podle požadavků, neznamená to podle Mazurkové automaticky penalizaci. Odmítla však podrobněji problematiku vysvětlit s odvoláním na obchodní tajemství. Kahovec se nedomnívá, že by bylo dobré, kdyby Nová huť nyní Američany vypověděla. „Myslím, že by to měli dodělat. A najít chybu, kvůli které nedovedou zopakovat úspěšné pokusy, řekl. Pomoci by jim mohla například i slovinská firma. I Mazurková potvrdila, že Nová huť o vypovězení smlouvy neuvažuje. U konce s dechem. Nová huť má za sebou smolné období. Vloni měla potíže s náběhem kontilití a s rekonstrukcí drátové tratě. Z nynějších problémů se přesto může podnik dostat, má totiž moderní výrobu. Hlavním problémem je momentálně zoufalý nedostatek finančních prostředků. Za loňský rok vykázaly ocelárny propad 2,9 miliardy korun, tedy třikrát více, než původně předpokládaly. Přitom před rokem huť vykázala čistý zisk 148 milionů korun. Firma nebyla loni schopna vytvořit ani kladný provozní hospodářský výsledek, ztráty z výroby se propadly na minus šest set milionů korun. Právě tato červená čísla přičítá management zpoždění náběhu minihuti. Loňský rok byl navíc poznamenán recesí na světových trzích, výroba poklesla téměř o pět set tisíc tun na 2,7 milionu tun. To představuje pokles tržeb asi o 4,6 miliardy korun na 25,6 miliardy. Letošní hospodaření ale neovlivní jenom rychlost, s jakou se povede uvést do provozu minihuť. Vedení oceláren se netají tím, že finanční situace je více než napjatá. „Pro naplnění plánu hospodaření na letošní rok je nezbytnou podmínkou urychlené dořešení složitých problémů s dodavateli základních surovin včetně zajištění financování výroby, naznačil finanční ředitel společnosti Ladislav Císař. Hlavní dodavatel, OKD, má totiž s hutěmi dohodu, že závazky za odběr uhlí nesmí překročit 750 milionů korun. Poté, co ocelárny tuto sumu překročily, začalo OKD omezovat přísun paliva a požaduje dodatečné garance. A na to Nová huť nemá. Stejný problém je i s provozními úvěry na financování výroby. A už na konci letošního roku budou muset kunčické ocelárny začít splácet jistiny dlouhodobých úvěrů na minihuť. Šéfové kunčického podniku si ještě nedávno, pravděpodobně z obavy o své pos-ty, netroufali žádat pomoc od státu. Nyní je však situace jiná, nahlas si říkají o vládní garance na půjčky, a dokonce Fondu národního majetku navrhli ukončení manažerské formy privatizace. Mluvčí FNM Jana Víšková potvrdila, že fond se bude snažit smlouvy zrušit co nejrychleji tak, aby do Nové huti mohl vstoupit skutečně strategický partner. Šéf Metalconsultu Kahovec dodává, že Nová huť by si jakožto firma s perspektivou půjčku či garanci zasloužila.
