Britská premiérka Theresa Mayová dnes oznámila, že chce 8. června uspořádat předčasné volby. Své rozhodnutí na mimořádném tiskovém brífinku zdůvodnila nejednotou současného britského parlamentu v otázkách chystaného odchodu Británie z Evropské unie. Vyhlásit volby může šéfka vlády až poté, co pro tento krok získá dvoutřetinovou podporu v parlamentu, tedy i hlasy části opozice.
Vyhlásit volby může šéfka vlády až poté, co pro tento krok získá dvoutřetinovou podporu v parlamentu, tedy i hlasy přinejmenším části opozice. Šéf opozičních labouristů už rozhodnutí Mayové podpořil.
Podle premiérky jsou volby nutné, protože parlament není jednotný, pokud jde o chystaný britský odchod z EU. „Z brexitu není cesty zpátky,“ zdůraznila v této souvislosti.
Libra reaguje posílením:
source: tradingeconomics.com
Libra dopoledne v reakci na oznámení vůči dolaru zpevnila na třítýdenní maximum 1,2608 USD, po avizování tiskové konference britské premiérky pak oslabila téměř o jeden cent. Na její prohlášení však zareagovala růstem na 1,2593 USD a kolem 13:00 SELČ už kurz činil 1,2650 USD.
Akciová burza dnes naopak zažila nejhorší den od 27. června 2016, index FTSE, v němž řada titulů profituje právě ze slabší libry, klesl o 1,6 procenta a až na jednu výjimku se propadly všechny akcie.
Více reakcí na předčasné volby si přečtěte zde:
Předčasné volby vítá britská opozice i byznys
Britské opoziční strany Mayová obvinila z politických hrátek. Je přesvědčena, že odporem vůči jejímu brexitovému plánu oslabily její vyjednávací pozici v rozhovorech s Bruselem o vystoupení země z unie.
Brexit je jako rozvod s 28 ženami, říká britský exministr financí
„O tom, že země potřebuje tyto volby, jsem rozhodla se zdráháním, ale říkám s pevným přesvědčením, že je to nezbytné k zajištění silného a stabilního vedení, které země potřebuje pro brexit a dál,“ prohlásila premiérka před svým sídlem na Downing Street.
Dosud Mayová tvrdila, že v úřadu zůstane až do řádného termínu voleb v roce 2020. Neustále ale musela čelit výtkám, že k jednání o brexitu nemá mandát. Právě ona přitom v březnu oficiálně oznámila britský záměr unii opustit.
Poslední průzkumy ukazují, že premiérčini konzervativci mají před opozičními labouristy jasný náskok a současná vládní většina by mohla z voleb vyjít dále posílena. Například podle aktuálního průzkumu pro nedělník Sunday Mirror vyplývá, že toryové by nyní získali 46 procent hlasů, zatímco labouristé 25 procent.
Skotským nacionalistům se předčasné volby nelíbíSkotská první ministryně Nicola Sturgeonová prohlásila, že Mayová chce prostřednictvím předčasných voleb Británii vnutit svou vizi takzvaného tvrdého brexitu. „Vidí (konzervativci) šanci posunout Británii doprava, protlačit tvrdý brexit a zavést rozsáhlejší škrty (ve veřejných výdajích). Postavme se za Skotsko,“ uvedla na twitteru Sturgeonová, jejíž Skotská národní strana (SNP) je proti brexitu a usiluje o nezávislost Skotska na Británii.
Samotná Mayová se v průzkumech těší značné podpoře. Za nejlepší možnou osobnost v čele vlády ji považuje zhruba polovina Britů. Předákovi opozičních labouristů Jeremymu Corbynovi přisuzuje průzkum společnosti YouGov pouze 14procentní podporu.
Mayová se úřadu ujala loni v červenci poté, co její předchůdce David Cameron odstoupil v reakci na referendum, v němž se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie.
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas nechtěl na dnešní pravidelné polední tiskové konferenci čerstvé oznámení britské premiérky o volbách komentovat. Připomněl, že EU je svazkem demokracií, ke kterým volby patří. „Volby jsou dobré, obecně jsme pro to, aby byly,“ poznamenal pouze.
Evropskou unii tento rok čekají volby i v dalších dvou klíčových zemích. Už o nadcházejícím víkendu budou Francouzi v prvním kole vybírat svého nového prezidenta a na září jsou naplánovány volby do německého Spolkového sněmu.
| Výběr hlavních událostí v Británii od brexitu |
|---|
| 22. února 2016 - Britský premiér David Cameron oznámil termín referenda o tzv. brexitu: 24. června 2016. |
| 24. června 2016 - V referendu zvítězili odpůrci členství v unii poměrem 51,9 ku 48,1 procenta. Volební účast činila 72,2 procenta. Zastánci brexitu zvítězili podle analýz britských televizních stanic zvláště na venkově a v menších městech. - Cameron reagoval oznámením, že na podzim odstoupí. Skotsko dalo najevo, že bude usilovat o nové referendum o nezávislosti, ze Severního Irska se začaly ozývat hlasy volající po sjednocení s Irskou republikou. |
| 25. června 2016 - Britové začali podepisovat internetovou petici, žádající nové referendum o členství v EU. Poukazovali na účast a těsný výsledek. Petici s podpisy 4,1 milionu lidí vláda 9. července odmítla. |
| 13. července 2016 - Do čela vlády nastoupila Theresa Mayová, která byla po Margaret Thatcherové druhou ženou v této funkci v britských dějinách. |
| 17. ledna 2017 - Mayová prohlásila, že chce úplně oddělení od EU, tedy takzvaný tvrdý brexit. |
| 24. ledna 2017 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že vláda musí mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu. |
| 8. února 2017 - Dolní sněmovna podpořila návrh zákona o aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy o odchodu Británie z EU. |
| 13. března 2017 - Parlament schválil zákon, který vládě umožnil spustit proces odchodu země z EU. Dva dodatky Sněmovny lordů Dolní sněmovna zamítla a horní komora poté odhlasovala, že na změnách nebude trvat. |
| 16. března 2017 - Britská královna Alžběta II. podepsala zákon umožňující aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy. |
| 28. března 2017 - Skotský parlament vyslovil souhlas s vypsáním nového referenda o nezávislosti Skotska na Británii. Premiérka Mayová podepsala oficiální dopis o záměru Británie odejít z EU. |
| 29. března 2017 - Británie formálně oznámila Evropské unii záměr odejít. Mayová v parlamentu uvedla, že má plán na nové zvláštní partnerství s EU. |
| 18. dubna 2017 - Premiérka Mayová oznámila, že chce 8. června uspořádat předčasné volby. |
Přečtěte si také:
