Kdo by nechtěl podepsat jednoduše Online smlouvu s právníkem, spravovat si Online své daně a sociální dávky, objednat si a zaplatit novou „espézetku“, omluvit dítě ze školy nebo zahájit zabezpečený videohovor s lékařem z domova? Navíc na jednom místě a jediným přihlášením do internetového bankovnictví?
Po letech, kdy se o digitalizaci neúspěšně pokoušel stát, se ji nyní snaží popostrčit české banky. Ve spolupráci se státními institucemi jsou už před dokončením potřebné legislativy, která umožní využívat bankovní identitu v online prostředí.
Legislativa prošla úspěšně třetím čtením v Poslanecké sněmovně a do konce února by ji mohl podepsat prezident Miloš Zeman.
Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka (později se připojí další banky) poté vytvoří společnou firmu, která vybuduje infrastrukturu, pomocí níž se digitální bankovní identita propojí se státním aparátem. „Na financování projektu směřujícího k využití bankovní identity coby nástroje plošné identifikace v online prostředí se budou podílet pouze komerční subjekty.
Stát se finančně podílet nebude,“uvedl pro týdeník Euro Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace, která projekt nyní zastřešuje.
Velké oči
Státní správa se pak musí přičinit, aby na Portál občana napojila co nejvíc služeb, které jsou dnes většinou roztříštěny na různých místech a nejsou plně online. Od ledna fungují například e-neschopenky, ale třeba ambiciózní projekt elektronizace daní či elektronizace soudních spisů pořád na svou realizaci čeká.
Problém v přístupu k elektronickým službám státu je v současnosti hlavně ve složitém přihlášení buď pomocí datové schránky, nebo občanského průkazu s čipem, který u sebe uživatel fyzicky musí mít a připojit jej za pomocí čtečky k počítači.
Místo současných několika desítek tisíc lidí by po zavedení bankovní identity mohlo se státem začít najednou elektronicky komunikovat přes pět milionů lidí.
Banky si od projektu slibují, že bankovní identitu a elektronický podpis budou za poplatek poskytovat soukromým firmám, a získají tak další zdroj příjmů. „Vnímáme značnou poptávku po těchto službách ze strany soukromých subjektů. Například v Norsku využívá různé úrovně těchto služeb více než 900 firem,“uvádí Hanzlík.
Projekt bankovní identity má v tuzemsku zatím pracovní název Sonia a ve zkušebním provozu by měl začít fungovat od jara 2021. „Banky mají velké oči a čekají, že na tom budou vydělávat miliardy korun,“ řekl týdeníku Euro jeden z finančníků, který se na projektu podílí.
Nicméně zájem soukromých firem využívat bankovní identitu občanů, a především platit za ni, nemusí být v Česku zas tak velký. V současnosti službu digitální identity využívají hlavně sázkové společnosti Sazka, Tipsport či Šance, které musejí ze zákona přísně ověřovat totožnost ^ hráčů. Průměrně ověřují identitu zhruba padesáti tisíc klientů měsíčně, přičemž příjmy z poplatků za tuto službu jsou v nižších desítkách milionů korun.
Ostatní firmy, které by službu mohly využívat, jako například dodavatelé energií či telekomunikační firmy, o službu zatím nemají zájem, jelikož je příliš drahá. „Raději používají kurýry, kteří za 80 korun dovezou smlouvu zákazníkovi a ověří jeho totožnost, nebo ověřují zákazníkovu identitu pomocí ověřovací SMS zprávy,“ řekl týdeníku Euro Petr Dvořák, šéf fintechové firmy Wultra, která už v současnosti ověřuje pro sázkové kanceláře identitu klientů pomocí bankovního účtu.
Bankovní seznamka
Ve skandinávských zemích zaváděli digitální bankovní identitu před čtvrt stoletím, kdy například v e-shopech nebyly tolik rozšířené platební brány a nebyly tak propracované účty u Googlu či Facebooku. Služba se masově rozšířila a dnes každý Nor používá svou bankovní identitu průměrně obden, přičemž díky množství uživatelů mají banky z mikropoplatků za ověřování a platební služby vysoké příjmy.
Bankovní identitě v Česku však dnes budou konkurovat právě zmíněné účty Googlu či Facebooku a další, které umožňují velmi jednoduché přihlášení do e-shopů či fintechových služeb. Je proto otázka, zda se konzervativní čeští uživatelé budou chtít přihlašovat přes banku.
Možným řešením je navázat na digitální identitu co nejvíc nových komerčních služeb. Příkladem může být například půjčování elektromobilů či prodej zelené elektřiny, kterou lidé získávají ze solárních panelů. Nebo zmíněná telemedicína či nákup zboží, kde je podmínkou věk nad 18 let, seznamka, kde lidé nepodvádějí, ale ukazují svou pravou identitu. Jedině když banky získají potřebnou škálu, rozšíří se používání digitální identity, za kterou budou lidé i firmy ochotné platit.
Sázka na digitální identitu nemusí být špatná, protože v digitálním světě patří k tomu nejcennějšímu. Jestli to bude právě bankovní identita, je však nejisté. 1
Banky mají velké oči a čekají, že na tom budou vydělávat miliardy korun.
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz
