Poptávka po mědi je mnoha analytiky považována za jakýsi ukazatel celkového ekonomického zdraví. V současnosti stojí tento důležitý kov zhruba 8559 dolarů (asi 193 tisíc korun) za tunu, což představuje výrazný pokles oproti loňskému březnu, kdy se jeho cena vyšplhala na dosud rekordní úroveň 10 730 dolarů (zhruba 242 tisíc korun).
Podle odhadů analytiků se ale v následujících letech odehrají na trhu s mědí výrazné změny, které povedou k podstatnému zdražení. Její ceny tak můžou během příštích dvou let stoupnout o více než 75 procent.
Hlavním důvodem tohoto dění má být očekávané přerušení dodávek těžby v několika dosud zásadních lokalitách a současně i nárůst poptávky ovlivněný tlakem mnoha vlád na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energií. „Rostoucí poptávka způsobená přechodem na zelené energie a pravděpodobným poklesem amerického dolaru v druhé polovině roku 2024 vyžene ceny mědi nahoru,“ potvrzují podle CNBC analytici ze společnosti BMI.
Elektromobily a větrné turbíny
Ambiciózní ekologické cíle mnoha států byly nedávno potvrzeny na konferenci o změně klimatu COP28, kde se více než 60 zemí zavázalo ke ztrojnásobení globální výroby obnovitelné energie do roku 2030. Právě to je podle analytiků společnosti Citibank zásadním důvodem, který ceny mědi vyžene vzhůru.
Měď totiž bude mít v nadcházejícím energetickém přechodu zcela zásadní roli, protože je nedílnou součástí výroby mnoha součástek elektromobilů či větrných turbín. Kromě toho je nezbytná i při rozšiřování stávajících energetických sítí.
Ve své nejnovější zprávě z loňského prosince proto Citibank předpovídá, že zmíněný závazek zvýší poptávku po mědi do konce současné dekády o zhruba 4,2 milionu tun. Právě to by mohlo ceny inkriminovaného kovu dostat až na dosud nevídanou úroveň 15 tisíc dolarů (asi 339 tisíc korun) za tunu, k čemuž by mohlo dojít už v roce 2025.
Na situaci vydělají Chile a Peru
Experti z globální investiční společnosti Goldman Sachs zase očekávají, že k růstu ceny mědi dojde především kvůli snížení její těžby. To podle jejich odhadů zapříčiní, že na trhu vznikne deficit přesahující 500 tisíc tun.
Třeba loni v listopadu totiž firma First Quantum Minerals zastavila těžbu v lokalitě Cobre Panamá, což je jeden z největších světových měděných dolů vůbec. Došlo k tomu po rozhodnutí panamského nejvyššího soudu, kterému předcházely rozsáhlé celostátní protesty, v nichž lidé vyjadřovali své obavy o životní prostředí. Snížení produkce mědi v letech 2024 a 2025 už ale oznámila i další významná společnost Anglo American, jež se tímto krokem snaží uspořit náklady.
„Ohlášené snížení dodávek posiluje náš názor, že trh s mědí vstupuje do období, v němž dojde k podstatnému zdražení,“ píše Goldman Sachs. Podle jejích odborníků se ceny mědi během letošního roku dostanou zhruba na úroveň 10 tisíc dolarů za tunu a v roce 2025 pak budou ještě mnohem vyšší.
Na očekávané „měděné horečce“ dle BMI vydělají především Chile a Peru. První jmenovaná země vlastní přibližně 21 procent všech světových zásob mědi, zatímco Peru se pak v tomto ohledu nachází na celkovém třetím místě. Oba státy mohou každopádně očekávat výrazné investice, jejichž cílem bude zvýšení těžby, aby došlo k uspokojení neustále rostoucí poptávky.
