Č e s k á s p o ř i t e l n a
Vláda minulý týden sice schválila finanční pomoc České spořitelně, která sníží její ztrátu, ale současně v duchu hesla oko za oko prohlásila, že bude usilovat o personální změny ve vedení banky. „Pokud akcionáři rozhodnou, já odejdu, prohlásil její generální ředitel Jaroslav Klapal a dodal, „ale to nynější stav banky nevyřeší.
Co už neřekl, ale co je dalším faktem, že totiž na místa vrcholového vedení nejsou známi žádní možní nástupci a hledat se budou zřejmě stěží. Banka rozhodně nebude v černých číslech ani v příštím roce, který bude náročný i díky připravované privatizaci spořitelny.
Česká spořitelna, její hospodaření a vedení jsou tématem dne politiků i médií již dlouhou dobu. Jak na vás jejich výroky působí? Já nechci hodnotit výroky politiků, ale některé mediální zprávy byly naprosto brutálně nefér, neprofesionální, zavánějící nekonečnou touhou za každou cenu šířit zprávy, kterých se někdo zalekne. Například když večer uvádí televize, že spořitelna nemá hotovost a že jí Komerční banka půjčuje, to je brutální surová nepravda, protože tomu tak absolutně není. Máme naopak přebytek likvidity a máme starosti, kam tyto peníze vůbec umístit. Důkazem toho jsou naše desetimiliardové objemy uložené v repo operacích u centrální banky. Jiná podobná zpráva, kterou považuji za neférovou, je, když veřejnoprávní televize sdělí, že spořitelna je před krachem. To je strašně sprosté a těžko se tomu dá nějak bránit.
Domníváte se tedy, že stav ve spořitelně není výrazně horší než v ostatních velkých bankách? Já si nemyslím, že stav České spořitelny nějak významně vybočuje ze stavu českého bankovnictví, v zásadě odpovídá stavu české ekonomiky. Myslím si, že v zásadě nemáme odlišná úvěrová portfolia od ostatních bank.
Vedení spořitelny se tedy podle vás nedopustilo chyb? Vedení banky nese odpovědnost za stav banky. Ale tvrdím, že je nutné hledat příčiny, proč takový stav je, a konstatuji zřetelně, že je to v převážné míře odraz této ekonomiky, ve které banka žije a pracuje. A jaký je stav této ekonomiky, to myslím, že jenom slepý a hluchý by nemohl vnímat. Předluženost ekonomiky, privatizace proběhlá na úvěr, to jsou přece reality, se kterými žijeme. Transformace ekonomiky zdaleka není ukončena, další náklady nás ještě čekají a opět je zaplatí daňový poplatník.
Cítíte tedy odpovědnost? Management samozřejmě odpovídá za stav, v jakém banka je. Ale nechtěl bych podléhat nějakému černobílému vidění - že management zodpovídá absolutně za všechno a odhlédnout od toho, že stav ekonomiky se promítá do stavu banky. Ale na druhé straně také rozhodně netvrdím a nikdy tvrdit nebudu, že management neodpovídá za nic. To bych v něm byl zcela zbytečně. K odpovědnosti se hlásím.
Prohlásil jste, že pokud akcionáři rozhodnou, tak z banky odejdete. Já jsem se v každé chvíli snažil zachovat jako profesionál. Nehledat si šanci ošetřovat si takzvaně svoji židli, ale za prioritu jsem vždy považoval řešit situaci banky. A byť to bylo bolestivé a musel jsem počítat s tím, že utrpím šrámy, považoval jsem za profesionálně poctivé a čestné, abych se nesnažil zamést problémy pod koberec. To jsem učinil a teď to má silné mediální dozvuky, se kterými jsem logicky musel počítat. Nepočítal jsem s takovou brutalitou, surovostí a nekulturností, to se přiznám, že mě překvapilo.
Proč byl odvolán ze své funkce náměstek Kamil Ziegler, což bylo pro mnohé akcionáře překvapením? Oboustranně jsme se dohodli, že tuto věc nebudu komentovat. Jenom bych rozhodně popřel, že měl být nějakým obětním beránkem za stav hospodaření banky.
Ekonomika se zřejmě ani v příštím roce nedostane z recese. Jak moc to ovlivní hospodaření spořitelny? Dotkne se jí to samozřejmě citelně, tak jak se jí citelně v každém okamžiku dotýká vývoj ekonomiky. V letošním roce spořitelna, ať je jakkoliv kritizována, vytvořila provozní zisk přes sedm miliard korun, což je při rapidně se snižujících úrokových maržích velmi dobrý hospodářský výsledek. Naším cílem je dosáhnout příští rok černé nuly tak, abychom vlastně vystačili s provozním ziskem mezi sedmi až osmi miliardami korun na pokrytí rizik, která lze v příštím roce ještě očekávat.
Česká spořitelna v současné době jedná o další restrukturalizaci aktiv. Může ještě před privatizací dojít k úplnému vyčištění banky od špatných úvěrů? Výše vyvedených aktiv může dosáhnout maximálně padesáti miliard korun, což odpovídá současnému objemu klasifikovaných úvěrů po odečtu těch, jež odkoupí Konsolidační banka. Tady nejde jenom o náš projekt, všechny banky před privatizací se jím zabývají. Zda se restrukturalizace bude týkat celého objemu, zda bude založena na účasti státu, či čistě na komerční bázi, to je věcí diskuse. Strategický investor může chtít vyčištěnou banku. Otázkou je, jestli bude vyčištěná. To je o ceně.
Co očekáváte, že bude řešit valná hromada banky, již chce vláda svolat na leden, kromě navýšení kapitálu? Především se obávám, že nebude v lednu. Připravit ji totiž znamená dohodnout podmínky emise a to je velmi komplikované. V inzerátu o jejím konání musí být jasně řečeno, jak proběhne první, druhé a třetí kolo navyšování. Reálný termín konání hromady tedy vidím nejdříve v únoru. Jejím programem bude navýšení kapitálu a možné jsou samozřejmě další body. Záleží na tom, o které akcionáři požádají.
