Sáčkovné se rozšiřuje
Speciální daň na plastové tašky a sáčky zavede po Irsku a Walesu také Severní Irsko. Tamní ministr životního prostředí Alex Altwood oznámil, že se od dubna příštího roku bude z každého jednorázového sáčku odvádět poplatek ve výši pěti pencí. O rok později to bude už pro každou plastovou tašku i sáček na jedno použití deset pencí (cca 3 Kč/kus). „Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že toto opatření účinně sníží množství plastových odpadů a tím i negativní dopady na životní prostředí,“ řekl. Jeho resort zmírnil původní záměr, roční odklad pro plné zdanění všech druhů obalů má občanům pomoci, aby si zvykli, že se jim nákupy prodraží. Proti „sáčkovnému“ se už dříve postavili hlavně drobní obchodníci.
V zemi se podle odhadů spotřebuje na 200 milionů sáčků ročně. Vláda Severního Irska si od jejich zdanění slibuje až čtyři miliony liber (120 mil. Kč) ročně pro ekologické projekty. Další ze zemí britského království, Wales, zavedla podobnou daň v říjnu minulého roku.
Průkopníkem tohoto opatření je Irsko – poplatek, který zavedlo už v roce 2002, přinesl státní pokladně dodatečné příjmy ve výši 173 milionů eur.
The Economist
Dosti nezdravý dárek
Zdravotníci nejsou v Číně příliš úspěšní v boji proti kouření. Země se stala co do výroby cigaret světovou velmocí a obliba tabáku spíše roste, než klesá. Tamní vláda sice nařídila, aby se varovný text na krabičkách od 1. dubna zvětšil. Tím ale ochota končí, tabákový průmysl je příliš silný, ministerstvo zdravotnictví naopak slabé. Jednotlivá balení cigaret tak i nadále ponesou jen obecné, nic neříkající sdělení bez jakéhokoli piktogramu nebo obrázku.
V Číně kouří více než 300 milionů lidí, v celosvětovém měřítku je to téměř třetina. Karton cigaret je tam jedním z nejpopulárnějších dárků a byl jím i letos při novoročních oslavách. „Těžko by takto mohl fungovat, kdyby se na krabičkách objevily odpuzující obrázky,“ připustil zástupce jednoho z výrobců, skupiny Hongta.
Čínský tabákový průmysl je plně ve státních rukou – stát je zde vlastníkem i regulátorem. V Číně se vyrobí dvě pětiny světové produkce cigaret, vloni to byly 2,4 bilionu kusů, tedy o tři procenta víc než v předchozím roce. Vysoce ziskové odvětví sype do státní pokladny čím dál víc peněz. Vloni odvedlo včetně daní 119 miliard dolarů, o 27 procent víc než v roce 2010. Zvýšení produkce i tržeb se očekává i v letos.
Euractiv
Kyjev opět jedná s Gazpromem
Ukrajina chce od Ruska méně plynu, a navíc odmítá Gazpromu zaplatit i za neodebranou surovinu. Jedná o snížení ceny a odmítá dodržet smlouvu z roku 2009, v níž je klauzule take-or-pay zakotvena. Argumentuje tím, že je pro Ukrajinu nevýhodná. Bývalou premiérku Julii Tymošenkovou poslal ukrajinský soud za podpis této dohody na sedm let do vězení.
Nová jednání mezi ukrajinským ministerstvem energetiky a ruským státním gigantem Gazprom začala v polovině ledna. Spory o cenu plynu však řeší obě strany už více než rok, zatím bez jakéhokoli výsledku. Ukrajina, která nyní podle kontraktu platí za kubík 416 dolarů, za férovou cenu považuje 250 USD/m3.
Vláda v Kyjevě avizovala, že chce letos snížit odběr plynu z loňských 40 na 27 miliard kubických metrů. Gazprom takovou redukci odmítá, smlouvu je nutné dodržet a Ukrajina by podle ní měla letos zaplatit za 52 miliard kubíků. Moskva je ochotná jednotkovou cenu snížit, ale pouze pokud získá podíl ve společnosti, která provozuje ukrajinské plynovody a ovládá tranzit plynu do Evropy. Kyjev se obává, že by tím oslabil svou pozici v dalších sporech. Vládní strana Viktora Janukoviče navíc nyní na podobný, u veřejnosti nepopulární návrh nepřistoupí. Parlamentní volby se konají v říjnu tohoto roku.
Kommersant
Zemědělcům od premiéra
Premiér Vladimir Putin sice měsíc před ruskými prezidentskými volbami platí za téměř jednoznačného vítěze, velkými gesty ale nešetří. Aby si získal přízeň třiceti milionů vesnických voličů, slíbil jim, že v době jarních prací na poli dostanou všichni zemědělci od státu slevu 30 procent na naftu a mazivo. Podle analytiků tak ropné společnosti a distributoři přijdou dohromady o 20 miliard rublů. Sezonní slevy nejsou v Rusku ničím novým – farmáři dostali levnější jarní naftu i plyn již loni. Jenže jejich objem byl předem pevně daný, sleva jen desetiprocentní a producenti nafty se dočkali od státu kompenzací, o nichž pro letošní rok zatím marně vyjednávají. I když zhruba třetina dvacetimiliardové ztráty za farmářské bonusy připadne na státní ropnou společnost Rosněfť, soukromí těžaři a producenti jako Lukoil nebo TNK-BP se obávají, že Putinovo gesto povede ke kšeftování se zvýhodněnou naftou. „Když vláda rozdává zemědělcům peníze z rozpočtu, dá se to uhlídat. Takhle se ale část zlevněného paliva dostane na černý trh,“ řekl listu Kommersant nejmenovaný zástupce naftařů.
