Lidový rating SWI
Ratingové agentury jsou příliš drahé, příliš mocné a příliš neschopné, řekl si Rakušan Dorian Credé, vystudovaný matematik, a vyhlásil jim konkurenční boj. Vsadil přitom na inteligenci mas – založil webovou aplikaci, na které může každý návštěvník ohodnotit bonitu jednotlivých zemí podle svého úsudku. Jeho server Wikirating.com se názvem zjevně inspiroval u projektů Wikipedia nebo Wikileaks.
Internetovou stránku spustil v říjnu 2011 a od té doby zaregistroval tisíce uživatelů. V prvním vstupu jim umožňuje jednou ohodnotit určitý stát. Druhý představuje Credého matematický model, z jehož výsledků pak vzniká takzvaný Sovereign Wikirating Index (SWI). Základem jsou hlavní makroekonomická data jednotlivých zemí jako státní dluh, platební bilance, hospodářský růst, inflace nebo míra nezaměstnanosti. „Nejsou to žádné čáry: sčítání, odčítání a násobení. Všechno zcela transparentní,“ zdůrazňuje autor.
Podobně jako u největších světových agentur se používá stupnice od „AAA“ (nejvyšší bonita) až po „D“ (insolvence). Výsledky jsou překvapující hlavně u vyspělých zemí, například Německa, Británie a Francie, které dostávají nižší známky než od známých ratingových firem. Naopak u států, jako je Austrálie, Peru, Jižní Korea nebo Turecko, se hodnocení téměř neliší.
The Wall Street Journal
Na zloděje barevných kovů
Londýnská policie vytvořila speciální jednotku, která se bude zabývat šetřením krádeží barevných kovů. Jedním z podnětů pro ustavení tohoto týmu byla událost z 19. prosince, kdy z veřejného parku zmizel dvoumetrový bronzový objekt Two Forms. Dílo jedné z nejznámějších sochařek 20. století Barbary Hepworthové bylo pojištěno na 500 tisíc liber. Policisté mají důvodné podezření, že nešlo o krádež motivovanou uměleckou hodnotou, ale spíše cenou materiálu, který skončil na některém z blízkých šrotovišť.
V Británii se takto v posledních dvou letech ztratilo na dvacet kovových soch a pamětních desek, ve velkém mizí také telefonní, železniční a elektrické kabely, požární schodiště, a dokonce i skluzavky z dětských hřišť. Ekonomické ztráty se odhadují na 700 milionů liber ročně.
Zlodějům podle policistů stačí jen několik minut k tomu, aby kradený materiál připravili k nalodění či odeslání potenciálním zákazníkům. Krádeže se týkají hlavně slitin bohatých na měď. Její cena rostla od roku 2009 a na londýnské komoditní burze vloni stoupla na více než čtyřnásobek původní hodnoty.
Baltic Times
Pošta k sousedům
Estonská pošta (Eesti Post) začne ještě v prvním čtvrtletí letošního roku působit v sousedních pobaltských zemích. „Prostřednictvím automatizovaných výdejen začneme doručovat balíky na území Litvy, postupně přidáme i Lotyšsko,“ potvrdil Ansi Arumeel, ředitel logistické divize státní společnosti Eesti Post, která má v zemi 390 poboček a zaměstnává více než tři tisíce lidí. Estonci se tak připravují na úplnou liberalizaci poštovních služeb v rámci Evropské unie, další uvolnění trhu, které by mělo platit od příštího roku. Letos nicméně estonští pošťáci chystají ještě jiné novinky. Rozšířit by se mělo elektronické inkaso, naopak kamenné pobočky začnou prodávat volně dostupné léky, zejména analgetika a přípravky na žaludeční problémy. Investice by měly plynout také do projektu doporučených dopisů podávaných po internetu, který byl spuštěn loni v listopadu. I tak se ovšem státní firmě příliš nedařilo. Z ekonomických důvodů musela loni propustit na 500 lidí, zejména poštovních doručovatelů.
CNN
Bitevníky za 30 miliard
Spojené státy dodají Saúdské Arábii 84 amerických letounů F-15. Kontrakt za téměř 30 miliard dolarů podepsali Saúdové ve Washingtonu koncem minulého roku. Součástí dohody je kromě dodání nových strojů i modernizace dalších 70 letadel.
Zbrojařské dodávky pro Saúdskou Arábii, naplánované na zhruba deset let dopředu, mají dosáhnout hodnoty ve výši 60 miliard dolarů. Saúdové za ně chtějí získat vedle stíhaček i helikoptéry, široké rozpětí bomb, střel, jejich nosičů, ale třeba i varovných systémů či brýlí pro noční vidění.
K finálnímu podpisu pod dohodou, již americký Kongres odsouhlasil už zhruba před rokem, došlo pár dní poté, co Írán pohrozil blokádou Hormuzského průlivu, kterým prochází řada důležitých tras pro transport ropy z Perského zálivu.
Dohoda pomůže Spojeným státům zabezpečit více jak 50 tisíc pracovních míst. Ročně americké ekonomice přinese 3,5 miliardy dolarů a zajistí spolupráci s více jak 600 dodavateli ve zhruba 44 státech. Prezident Obama si tak zřejmě bude moci připsat i pár bodů do kampaně za znovuzvolení, ač se někteří komentátoři pozastavují nad tím, že zrovna američtí demokraté činí jedním z pilířů zahraniční politiky právě prodej zbraní.
