Mediální revue

Jednadvacáté pokračování

DIE ZEIT

Náboženství na tričku Mnoho mladých německých muslimů se snaží spojit tradiční náboženské hodnoty se svobodami Západu. Sociologové ve Spolkové republice Německo tento jev nazývají pop-islám. „Jsem sice islámským volnomyšlenkářem, navzdory tomu se však řídím konzervativními pravidly,“ vysvětluje svůj postoj čtyřiatřicetiletý německý Turek Melih Kesmen, zakladatel internetového obchodu a designér značky Styleislam. „Je to něco jako fanouškovský obchod pro muslimy nové generace,“ popisuje svůj podnikatelský záměr. Již téměř dva roky s velkým úspěchem prodává trička, mikiny, čepice a tašky s nápisy, jako je I love my Prophet (Miluji svého proroka), Terror has no Religion (Terorismus nemá náboženství) či dětské verze s logem Mini-Muslim.
Kesmen založil společnost během ramadánu v roce 2008 a dnes používá více než 40 různých návrhů. „Od dětství se zabývám graffiti. To však neznamená, že se nemohu pětkrát denně modlit, držet půst a nosit dlouhé vlasy,“ míní Kesmen. Odsuzuje také karikatury proroka Mohammeda, které v roce 2005 zveřejnil dánský list Jyllands Posten. Dle něho to byl jen způsob, jak pod záštitou svobodného myšlení urazit 1,5 miliardy muslimů. Nesouhlasí však s muslimy, kteří ve světě podpalují vlajky západních států. „Jde o moderní hnutí vzdělaných muslimů, kteří se narodili v Německu,“ definuje pop-islám sociolog Jochen Mueller.

THE MOSCOW TIMES

Zlobiví gubernátoři Ruský prezident Dmitrij Medveděv vydal před dvěma lety v rámci boje proti korupci nařízení, dle nějž vysoce postavení státní přestavitelé musejí každoročně zveřejnit své majetkové poměry. Termín zveřejnění sice gubernátorům nedávno vypršel, ale vypadá to, že si z ruského prezidenta příliš těžkou hlavu nedělají. Povinnost splnila jen zhruba polovina z nich. Formulář naopak nevyplnil například čečenský prezident Ramzan Kadyrov nebo šéf Jaroslavské oblasti Sergej Vachrukov. Není však zřejmé, zda a jaký je za to čeká trest.
Někteří politici, například komunistický poslanec Státní dumy Viktor Iljuchin, se však o potrestání hříšníků zasazují. Z těch, kteří úkol splnili, přiznal nejvyšší příjmy za loňský rok Lev Kuzněcov, gubernátor Krasnojarské oblasti. Přišel si téměř na 119 milionů rublů (více než čtyři miliony dolarů). Kromě pozemků a nemovitostí v Rusku mu patří i byt ve Francii a vozový park, do nějž patří ferrari, mercedes či BMW. Před tím, než se Kuzněcov stal gubernátorem, byl dva roky v čele uhelné společnosti Kolmar.

WIRED

Newsweek na prodej Společnost Washington Post, která vlastní deník stejného názvu i zpravodajský týdeník Newsweek oznámila, že týdeník je na prodej. Společnost, která jej vlastní 50 z 80 let jeho vydávání, říká, že doba, kdy noviny mohly finančně podporovat časopisy, je minulostí. Týdeník Newsweek musel být mnoho let dotován. V posledních dvou letech šlo dle předsedy společnosti Donalda E. Grahama o „desítky milionů dolarů“. Mezi aktiva týdeníku Newsweek patří jeho redaktoři, editoři a fotografové a jejich obrovské zkušenosti. Má také dosud významný počet čtenářů. V prvním čtvrtletí toho roku byl náklad každého čísla 1,5 milionu výtisků. Nezastaral ani jeho přístup, pokud jde o zpravodajství – počkat týden a poté analyzovat události.
Někteří lidé se domnívají, že týdeník Newsweek by mohl být prodán za méně než dva miliony dolarů a stát se laboratorním experimentem pro tištěné časopisy v digitálním věku. Co kdyby se například Steve Jobs a jeho společnost Apple rozhodla z něj učinit časopis, který by byl dostupný jen na iPadu?

HEUTE.DE

Zakopejte fritovací hrnce K snídani pizzu, k obědu pořádně mastné kuřecí nugety, hranolky a čokoládový koktejl poslouží jako příloha. Dětem v huntingtonské základní škole v Západní Virginii to chutná. Vůbec se to však nezamlouvá známému britskému kuchaři Jamiemu Oliverovi. Proto se rozhodl, že se v rámci televizní show Jamie Olivers’s food revolution na několik měsíců odstěhuje do městečka Huntington, jež americký zdravotní úřad označuje za centrum obezity v USA, a naučí tamní občany žít zdravě. „Jídlo pozvolna zabíjí Ameriku,“ prohlašuje Oliver misionářsky hned na začátku prvního dílu show. A pokud si školáci pletou rajčata s brambory a odmítají sníst jablko, je každému jasné, jak to myslí.
K Oliverovu tažení patří i petice za zdravější stravu ve školních jídelnách, kterou chce po ukončení natáčení předat americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Show se sice v USA teprve dostala do programu, ale už nyní je jasné, že náprava bude složitější, než si mladý kuchař původně myslel. „Nemyslím si, že lidé opravdu zhubnou. Prostě rádi jíme,“ komentovala akci mluvčí starosty Huntingtonu Brandi Jacobsová-Jonesová. Navzdory tomu, že Oliver donutil jednu rodinu zahrabat svůj fritovací hrnec na zahradě.

NEWSWEEK

Má to euro spočítané? Současný vývoj v eurozóně i v celé Evropské unii může vyústit ve dva scénáře. Dle prvního se z Evropy stanou Spojené státy evropské neboli federace podle vzoru USA, v níž bude legální a legitimní, že krizí zasaženému státu automaticky pomohou ostatní země. Dle druhého se EU bude podobat antické římské říši – nablýskané slátanině mnoha států a státečků, která se dříve či později rozpadne. Taková rozuzlení může mít dnešní ekonomická krize v Řecku. Americký týdeník připomíná, že k jednotné evropské měně vedlo i sjednocení Německa po roce 1989. Francouzi se totiž obávali, že jejich východní soused příliš posílí, a nová společná měna měla jeho vliv „zředit“. Myšlenka bývalého šéfa Evropské komise Jacquesa Delorse byla dlouho považována za příliš ambiciózní projekt a jeho uskutečnění naráželo na skepsi mnoha ekonomů. Zásadní jeho vadou podle nich bylo, že sice sjednocoval evropskou měnu, ale ponechával fiskální politiky jednotlivých zemí eurozóny nekoordinované. To se později ukázalo jak klíčový problém. Britové, kteří si nakonec ponechali národní měnu, vytušili, že něco není v pořádku, už koncem devadesátých let.
Euro vzkvétalo, dlouhodobé úrokové sazby se sjednocovaly. K obavám byl jen malý důvod. Pak však přišla „řecká tragédie“, jejíhož pokračování se ještě můžeme dočkat. Zejména ve formě státního bankrotu nebo rozšíření nákazy do jiných zemí. Nezanedbatelný není ani výlet do „oblasti Lehman Brothers“, protože řecké banky drží velké množství státních dluhopisů – často pochybného charakteru. Problémy finančních institucí v Řecku by mohly také vyvolat „credit crunch“ v sousedním Rumunsku a Bulharsku. Průběh příštích měsíců může být ještě velmi zajímavý.

DIE WELT

Zahrádkářská revoluce Zahradní trpaslíci a zlí sousedé? To už je dávno minulost. Přinejmenším v západní Evropě ztratily zahrádkářské kolonie maloměšťácký punc. Namísto dokonale zastřiženého záhonku v nich dnes najdete bio zeleninu. Čím dál více mladým lidem se totiž zamlouvá myšlenka věnovat se o víkendu zahrádkaření a trávit večery u grilu.
V minulých pěti letech si mladé rodiny pronajaly 45 procent ze všech německých zahrádkářských pozemků. Důvodů je dle Thomase Wagnera ze sdružení zahrádkářů Bundeswehrband Deutscher Gartenfreunde několik. „Je to místo, na něž můžete kdykoli uniknout. Oáza klidu ve dnešním rychlém světě. Kousek přírody pro děti i ideální prostor pro pěstování kvalitních potravin,“ říká Wagner.

COUNCIL ON HEMISPHERIC AFFAIRS

Významný příspěvek k HDP Částky posílané občany Jižní a Střední Ameriky zaměstnanými v zahraničí jejich rodinám představují jeden z hlavních současných trendů, jež utvářejí vývoj této oblasti. Jejich objem je vyšší než celková oficiální pomoc rozvojovým zemím tohoto regionu a totožný s přímými zahraničními investicemi do nich. V některých nejchudších zemích, například na Haiti či v Guyaně, tvoří deset procent jejich HDP.
Částky posílané občany zaměstnanými v zahraničí nazpět do rodných zemí se v letech 1998 až 2008 každoročně zvyšovaly o patnáct procent a jejich objem byl 70 miliard dolarů. Některé pocházely od občanů zaměstnaných v různých částech světa – například od Ekvádorců ve Španělsku či Brazilců v Japonsku –, popřípadě ze samotných států Jižní a Střední Ameriky – od Bolivijců v Argentině nebo Haiťanů v Dominikánské republice –, ale 80 procent z celkové částky platů přišlo z USA. Většina zasilatelů peněz jsou dělníci ve věku od dvaceti do 50 let, kteří opustili domovské země v posledních patnácti letech. A nyní posílají každý měsíc zhruba deset procent z platu svým přímým rodinným příslušníkům.

Text do rámečku:
1,9 miliardy eur

Je finanční pomoc skandinávských zemí ve formě půjčky Lotyšsku. Z ní poskytne Švédsko 720, Norsko a Dánsko shodně 378, Finsko 324 a Estonsko sto milionů eur.
Bloomberg Businessweek