Mediální revue

25. 3. 2010

Třinácté pokračování

US NEWS

Nepohřbívejte Toyotu Ještě před několika měsíci byla japonská automobilka Toyota synonymem pro bezpečné automobily. Poté nastaly záhadné problémy s plynovým pedálem – údajná „náhlá zrychlení“ se smrtelnými následky. A během osmi týdnů se tržní podíl Toyoty v USA propadl ze sedmnácti na třináct procent. Rychlost a neočekávanost, s níž se dostala do problémů, naznačuje, že záležitosti mohl někdo nenápadně pomoci. Jde totiž o pád srovnatelný s krachem energetické společnosti Enron nebo Lehman Brothers. Na rozdíl od nich má však Toyota šanci se z problémů dostat a paradoxně ještě posílit. Disponuje totiž dostatečně hlubokými kapsami i schopnými lidmi. Je pět důvodů, proč nelze automobilku podceňovat.
Za prvé, obavy o bezpečnost vozů Toyoty jsou přehnané. Domnělé „náhlé zrychlení“ vozů bylo za posledních deset let spojováno v USA s 52 úmrtími. Za tu dobu tam však Toyota prodala víc než dvacet milionů aut. Navíc není ani zdaleka jisté, že všechna neštěstí souvisejí s technickými problémy, protože mohl chybovat řidič. Za druhé, Toyota sice musela v poslední době stáhnout miliony aut, ale na její vozy si v posledních letech stěžovalo méně zákazníků než na jiné značky. Za třetí, podobné problémy řeší i jiné automobilky. Za čtvrté, pořád to jsou to dobrá auta – časopisy je i po vypuknutí skandálu umísťují na nejvyšší příčky žebříčků. A za páté, s poškozenými zákazníky se teď zachází jako v rukavičkách. Právě v péči o klienty má však Toyota co zlepšovat. Pokud to dokáže, nezničí ji ani současná aféra.

DIE SÜDDEUTSCHE ZEITUNG

Big sister Elena Nemocenská? Mateřská? Dovolená? Elena ví vše. Od 1. ledna tohoto roku se ukládají informace o více než 40 milionech zaměstnaných Němců v takzvané elektronické evidenci platů – zkratka Elena (Elektronischer Entgeltsnachweis). Stát si od ukládání informací o německých pracujících v gigantické databance slibuje méně byrokracie a vyšší efektivitu. Centrální banka dat se však vůbec nezamlouvá německým ochráncům soukromí. A chtějí si dokonce stěžovat u německého Spolkového ústavního soudu. Shromažďování vysoce citlivých informací, jako je absence v zaměstnání nebo důvod výpovědi, je dle nich protiprávní.
Obrovský soubor dat by měl od roku 2012 ulehčit činnost úřadům práce. S pomocí würzburské databáze totiž snadno zjistí, zda má či nemá zaměstnanec právo na podporu. „Proč se tedy například ukládají i informace o vysoce postavených státních zaměstnancích? Ti podporu pravděpodobně nikdy potřebovat nebudou,“ namítají odpůrci Eleny. Obávají se také toho, že by od roku 2015 měly k databázi získat přístup i zdravotní pojišťovny, úřady sociálního zabezpečení a některé vysoké školy. Policie a finanční úřady by sice zatím přístup mít neměly, ale jednoduchý zákon by to mohl rychle změnit.

NEWSWEEK

Obr na cestě k moci Nelze popřít, že se Čína stává z rozvojové chudé země jedním z nejdůležitějších světových hráčů. Bylo jen otázkou času, kdy Říši středu přestanou vyhovovat pravidla, která jí nadiktoval Západ, a bude se chtít řídit vlastními. Zdá se, že ona chvíle právě nadešla. Pořád však jde spíš o začátek dlouhé cesty než o jediný klíčový okamžik. Snahu Číny pozvolna přetvářet svět k obrazu svému lze spatřit v několika oblastech. Především pokud jde o měnu.
Čína už dlouho usiluje o to, aby se čínský jüan stal stejně významným platidlem jako americký dolar. Donedávna vypadalo toto úsilí spíše úsměvně. V poslední době však lze mluvit o pokroku – byť pomalém a nejistém. Čína si také nechce nechat ujet vlak na internetu. Zatímco média plní její roztržky s americkým vyhledávačem Google, místní experti potichu pracují na příští generaci internetových standardů, na takzvaném internetovém protokolu verze 6. Ten v budoucnu umožní mnohem vyšší flexibilitu při přiřazování adres. To zemi s více než miliardou obyvatel umožní „sebrat“ Američanům jejich dosavadní dominanci. Klíčový je také čínský vesmírný program, který Číňané udržují v tajnosti. Čína plánuje za tři roky přistát na Měsíci. Vesmírná expanze však nemá být jen symbolická. Čína si od ní slibuje, že získá potenciální nové zdroje energie – například helium-3 – i zásoby nerostů, které jsou na Zemi vzácné. Pravidla dobývání vesmíru nejsou dosud zcela vytvořena, Čína se však chce na jejich sepsání zásadně podílet. Stejný motiv – být před ostatními – ji popohání i v globální politice. Proto tolik investuje do zelené energie a ekologicky „čistých“ automobilů.
Představa, že se bohatá Čína začne chovat a uvažovat stejně jako USA, je však chybná. Nikdy a nikomu se totiž dosud nepodařilo změnit Říši středu zvnějšku. A není ani reálné, že se to podaří dnes. Jak bude svět vypadat, až Čína přepíše globální partituru, zatím nelze říct. Cesta k tomu však bude obtížná.

DIE WELT

Opožděná odplata Americký podnikatel Bernard Madoff dostal ve vězení pořádnou „nakládačku“. Za co jiného než za dluhy. Spoluvězeň bývalému předsedovi burzy NASDAQ, světoznámému filantropovi a podvodníkovi, který ukradl víc než 60 miliard dolarů, zlomil nos, polámal několik žeber a pořezal obličej. Madoff prý dlužil holohlavému obrovi s násilnickou minulostí a oblibou v tvrdých drogách několik dolarů.
Americká veřejnost však Madoffa nelituje. Naopak. Dle mnoha lidí byznysmen, kterého zavřeli za nejvyšší zpronevěru v dějinách USA, konečně dostal, co si zasloužil. Madoff byl 29. června 2009 odsouzen ke 150 letům vězení a pokutě 170 miliard dolarů.

PROSPECT

Mýtus přelidnění Žádný exponenciální růst počtu lidí na Zemi neexistuje. Naopak se zpomaluje, tvrdí anglický měsíčník. Více než 30 let totiž průměrný počet dětí narozených jedné ženě klesá. Před 40 lety měla jedna žena v průměru pět až šest dětí, dnes je to pouze 2,6. V polovině světa je porodnost pod reprodukční úrovní zhruba 2,3 dítěte. Proč tomu tak je?
Ženy mají méně dětí, protože poprvé v dějinách jich méně mohou mít – v důsledku lepší zdravotní péče a hygieny totiž většina z nich přežije. Proto není třeba, aby ženy měly pět nebo šest dětí kvůli zachování rodin. To však neznamená že růst počtu lidí na Zemi přestal – každý rok jich přibývá 70 milionů. Během jedné generace se však počet lidí na světě přestane zvyšovat. A pokud se současný trend udrží, v polovině tohoto století začne klesat.

FINANCIAL TIMES DEUTSCHLAND

Sex na prodej Sex.com je nejdražší internetovou adresou na světě. Navzdory tomu se její majitel, americká společnost Escom, zadlužil natolik, že bude muset doménu prodat. Nabízena bude v aukci s vyvolávací cenou milion amerických dolarů (zhruba 18,8 milionu korun).
Dle analytiků však bude prodejní cena této lukrativní internetové adresy mnohem vyšší a nejspíš se stane nejdražší prodanou doménou v historii. Stránka kdysi vydělávala jejímu bývalému majiteli Garymu Kremenovi až patnáct tisíc dolarů denně. Cena sex.com se v roce 2000 odhadovala na 250 milionů dolarů.

WORLDPRESS.ORG

Italská televizní válka Italský premiér a mediální magnát Silvio Berlusconi se snaží reformovat televizní vysílání, napsal nezávislý newyorský internetový časopis. Na placených satelitních a kabelových stanicích by mělo být během dne zakázáno vysílat pornografii a pořady pro dospělé. Reforma je zaměřena především na stanici Sky Italia SpA mediálního magnáta Ruperta Murdocha, která má zisk z pořadů pro dospělé 45 milionů eur ročně. Berlusconiho skupina Mediaset je sice vysílá také, ale s nabídkou Sky nejsou srovnatelné. Regulace by také změnila italské televizní vysílání ve prospěch Berlusconiho, protože by omezila i komerční televize, jako je Sky. Musely by totiž snížit vysílací čas na reklamu. Pozemním stanicím, jako je Mediaset, by se tento čas naopak zvýšil.
Berlusconiho a Murdochův spor začal v roce 2003, kdy začala vysílat Sky. Od té doby Murdoch napsal mnoho redakčních komentářů do deníku The Times of London, v nichž obvinil Berlusconiho z autoritářství a z aktivního zájmu o mladé ženy. Berlusconi oponoval, že Mediaset a státní italská televize RAI zmizely z nabídky Sky. Ve zprávách Sky je naopak neustále zmiňován bouřlivý Berlusconiho rozvod a jeho milostné aféry. Nejtvrdší úder však Murdoch zasadil Berlusconimu loni v červnu během první návštěvy Itálie libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Odvysílal totiž na Sky válečný film Lev pouště z roku 1981, který byl v Itálii sedmnáct let zakázán a jenž zobrazuje libyjský partyzánský boj z první poloviny 20. století proti italské armádě a sponzoroval jej Kaddáfí. Ten si navíc při setkání s Berlusconim připíchl na prsa černobílou fotografii guerillového vůdce Omara Muchtara – hlavního představitele filmu – která byla pořízena v roce 1931 den před jeho popravou Italy.

S Happy Mealem na věčnost Jistá nutriční specialistka chtěla ukázat, jak nezdravé jsou pokrmy od McDonald’s. Loni v březnu koupila Happy Meal. Nesnědla jej však, ale vyfotografovala a nechala doma v americkém Denveru. Přesně za rok jej vyfotografovala znovu a zveřejnila v britském deníku Daily Mail. Až na malé oschnutí okrajů vypadal hamburger i hranolky stejně jako v den nákupu. Jídlo od McDonald’s dle expertky obsahuje tolik umělých přísad, že se přirozeně nerozloží. Ať už jde o realitu, nebo o internetový vtípek, píároví experti ve službách fastfoodového giganta mají asi napilno.