Menu Zavřít

Mediální revue

10. 2. 2010
Autor: Euro.cz

Sedmé pokračování

THE ATLANTIC WIRE

Goldman Sachs a antisemitismus Investiční banka Goldman Sachs se stala symbolem finančních excesů, které způsobily současnou hospodářskou recesi. Banka je považována za „židovskou“ společnost, která ovládá finančnictví, a proto je její kritika často obviňována z antisemitismu. Je legitimní považovat Goldman Sachs za židovskou společnost? ptá se internetová verze amerického měsíčníku The Atlantic Monthly.
Marcus Goldman a Samuel Sachs, zakladatelé banky ve druhé polovině 19. století, byli Židé. Stejně jako od té doby většina partnerů banky a jejích šéfů. Žid je i její současný CEO Lloyd Blankfein. Banka byla založena, protože Židé nesměli působit v jiných společnostech. V současnosti je veřejně obchodována a každý může vlastnit její akcie. A většina jejích zaměstnanců nejsou Židé.
Jinou otázkou je, zda lze o Goldman Sachs hovořit jako o „židovské“ společnosti. Při vyslovení jmen Goldman a Sachs se většině amerických Židů vybaví „židovství“, ale naježí se, uslyší-li toto spojení na veřejnosti – zejména od člověka, který Židem není. Jakékoli tvrzení spojující údajné nevhodné jednaní této banky s židovstvím je antisemitské.
Jedním ze stereotypů o Židech je, že jsou chamtiví, lžou, podvádějí, kradou a mají nepatřičný vliv na vládu. V poslední době to mnoho lidí prohlásilo o bance Goldman Sachs, aniž by však měli na mysli Židy. Jsou antisemity? Nikoli. Mělo by být totiž možné tvrdě kritizovat banku Goldman Sachs a přitom nebýt považován za antisemitu.

THE WASHINGTON POST

Nezdravé partnerství Společnost Google plánuje alianci s americkou národní bezpečnostní agenturou NSA. Dle amerického deníku má tajná služba koncernu pomoci vypořádat se s útoky čínských hackerů. NSA prý však nebude smět nahlédnout do e-mailů a „vyhledávání“ uživatelů Googlu. Jak NSA, tak počítačový gigant odmítly zprávy komentovat.
Šéf rozvědky Dennis C. Blair však zdůraznil, že bez ohledu na současnou situaci budou spolupráce tohoto druhu v budoucnu nevyhnutelné. „Chceme-li virtuální svět před podobnými incidenty ochránit, americké společnosti s námi musejí spolupracovat,“ řekl. Tajné služby mají na Google zálusk již několik let. Jeho zakladatel Sergey Brin však zarputile trvá na tom, že takovou dohodu nikdy nepřipustí. NSA je však nejmocnější špionážní službou USA. Má více než 120 tisíc zaměstnanců po celém světě, a dokonce i speciální oddělení zabývající se válkou ve virtuálním světě.

NEWSWEEK

Málo časté krize Dle provokativní teze problém ekonomiky nespočívá v tom, že se občas zhroutí, ale naopak v tom, že se to neděje dostatečně často. Dnes si myslíme, že pokud zpřísníme regulaci, zadusíme nestydatou chamtivost bankéřů a zlepšíme politiku americké centrální banky (Fed), pak navždy zamezíme krizím. To je však v podstatě omyl. Vývoj globální ekonomiky v posledních několika letech je totiž klasickým příkladem její konjunktury a následného zhroucení.
Dlouhé období prosperity otupilo lidské vnímání rizika. A paradoxně díky přesvědčení, že svět je méně rizikový, lidé prováděli akce, které možnost rizika zvýšily. Obecný názor o klidném životě bez rizika sdílely i regulační orgány. Co bychom dnes měli dělat? Ne že bychom neměli usilovat o opatření, která rizika na finančních trzích sníží. Není však možné ani žádoucí odstranit veškerá rizika. Pokud se navíc zaměříme jen na chyby Wall Streetu, snadno nám mohou uniknout další zdroje potenciálních budoucích krizí – například nadměrné zadlužení státu. Snaha o trvalý růst prosperity má sklon k vlastní likvidaci. Bylo by lepší snášet častější, zato však mírnější recese než se snažit o trvalý růst prosperity. Ten je stejně nedosažitelný a mívá za následek zničující zhroucení ekonomiky.

FORBES/SLATE

Prachatý pacient Loni na podzim se sice provalilo, že si Tiger Woods zpříjemňuje navenek ukázkový manželský život houfem pochybných žen, přesto se americký golfista stal mezi sportovci nejsilnější značkou na světě. Její hodnota je odhadována na 82 milionů dolarů. I kdyby Woods kvůli skandálu po celý letošní rok ani jednou nevstoupil na golfové hřiště, pořád bude díky sponzorům, kteří ho neopustili, nejlépe placeným sportovcem na světě.
Pochvaly se Woodsovi dostalo i za to, že se nedávno nechal dobrovolně zavřít na kliniku, v níž si léčí závislost na sexu. Taková lékařská diagnóza prý skutečně existuje. A pokud konkrétní muž není prachobyčejný chlípník, přiznáním se k této „nemoci“ si v současné společnosti o dost koleduje. Už jen proto si prý Tiger Woods označení „prasák“ nezaslouží.

THE WALL STREET JOURNAL

Zbytečné dráždění Číny Současná americká vláda se snaží usmířit několik svých zcela neusmiřitelných nepřátel – Írán, Severní Koreu, Hamas, Hizballáh či Hugo Cháveze – ale s Čínou, nejvýznamnějším ekonomickým partnerem USA, jedná, jako by to byl její největší protivník. Za dnešní hospodářské krize by však měla uznat, že současný čínský režim je nejlepší, jaký lze od této země očekávat. Čínské oživení asijského kapitalismu je nejdůležitější pozitivní událostí ve světě za posledních 30 let. Nejenže zbavilo miliardu lidí chudoby a útlaku, ale i proměnilo Čínu z komunistického nepřítele USA v jejich nepostradatelného kapitalistického partnera. Je paradoxní, že demokraté, kteří v minulosti vítali usmiřování se zrůdným režimem komunistického diktátora Mao Ce-tunga, jsou nyní vůči Číně agresivní kvůli jejímu údajnému internetovému hackerství.
USA závisejí na příznivém vývoji čínské ekonomiky a armády a na hospodářském růstu Číny. Čína zase závisí na USA, protože jsou pro ni nejdůležitějším trhem a má finanční rezervy v jejich měně. A také kvůli jejich globálnímu kapitalistickému obchodnímu systému. Je sebedestruktivní hloupostí, ničí-li současná americká vláda tuto synergii kvůli ústupkům Číny v záležitosti globálního oteplování a její internetové politiky.

DER SPIEGEL

Německé banky zůstanou celé Šéf Deutsche Bank Josef Ackermann si může oddychnout. Německým bankovním domům rozdělení dle amerického vzoru určitě nehrozí. Představitelé z celého politického spektra se shodují, že oddělení investičního odvětví by v Německu nebylo správnou strategií.
„Krize ukázala, že místní univerzální systém je mnohem odolnější než angloamerická struktura, v níž jsou odvětví od sebe oddělená,“ řekl mluvčí Křesťanskodemokratické unie Joachim Pfeiffer. A dodal: „Obamův návrh, aby byl i v Německu zaveden podobný systém jako v USA, by výrazně ohrozil naši finanční stabilitu.“ S tím například souhlasí i místopředseda Spolkového sněmu Hermann Otto Solms: „Americký princip, dle něhož se má oddělit investiční bankovnictví od běžného provozu by v Německu určitě nefungoval.“

bitcoin_skoleni

SLATE

USA zvyšují vojenský rozpočet Nedávno Pentagon zveřejnil rozpočet na fiskální rok 2011. A je obrovský. I po započtení inflace mnohem vyšší než jakýkoli rozpočet na obranu USA od konce druhé světové války. Současný ministr obrany USA Robert Gates je však čestnější než jeho předchůdci v této funkci. Ti totiž při prezentaci rozpočtu v Kongresu předstírali, že válečné výdaje jsou zcela oddělené od zbytku vojenského rozpočtu, napsal britský internetový časopis.
Gatesův rozpočet na fiskální rok 2011 činí 708,2 miliardy dolarů. Z toho 548,9 miliardy dolarů připadne na „základní“ rozpočet. A 159,3 miliardy dolarů na „zahraniční výjimečné operace“, zejména na války v Afghánistánu a v Iráku. Navíc pak 33 miliard dolarů na 30 tisíc dalších vojáků – na jejich zásoby, výzbroj a tak dále – které americký prezident Barack Obama vysílá do Afghánistánu. Celkový vojenský rozpočet USA na fiskální rok 2011 tedy činí 741,2 miliardy dolarů.
V budoucnu lze tedy očekávat dvě věci. Buď celkový federální rozpočet USA a jeho deficit narostou více, než navrhuje Bílý dům, nebo Obama nařídí svým rozpočtářům, aby si přestali hrát s čísly a dá Gatesovi pravomoci k „očesání“ Pentagonu. V obou případech to však bude tvrdý souboj.

Text do rámečku:
Dle Organizace spojených národů bude v příštích desetiletích světová populace stárnout. Podíl lidí ve věku nad 60 let naroste v roce 2050 z dnešních jedenácti na 22 procent. Velký problém bude mít především rozvinutý svět. V roce 2050 v něm každý třetí člověk bude důchodcem a každému desátému bude více než 80 let.
The Economist

  • Našli jste v článku chybu?