Páté pokračování
Krávou a trávou proti oteplováníTIME
Je nesmysl, že krávy přispívají ke globálnímu oteplování, tvrdí někteří farmáři. Dle nich může jejich chov naopak přírodě prospívat. Je však třeba je chovat na pastvinách a krmit trávou, a nikoli zavírat do kravínů a ládovat obilím. Vysvětlení je následující. Rostliny, které krávy spásají, jsou trvalky, a proto stačí jimi spásané louky střídat, a tím zajistit trvale obnovitelný růst. Kravské paznehty navíc zapracovávají mrvu do půdy, čímž je postaráno o hnojivo. Půda je pak schopná udržet oxid uhličitý pod zemí a nevypouštět jej do ovzduší. Jaké to přináší zápory?
Je jich sice jen několik, ale jsou zásadní. Maso krav krmených trávou je víc než dvakrát dražší než těch chovaných v kravínech. Navíc je tráva méně kalorická než obilí, a proto trvá až tři roky, než je dobytče vykrmeno na porážku. „Zrychlený“ tur to stihne za čtrnáct měsíců. Kritici „přírodního“ postupu tvrdí, že ten nemůže nikdy uspokojit globální poptávku po hovězím mase, zejména pokud počet obyvatel na Zemi neustále roste. Jeho zastánci se však domnívají, že krávy na pastvinách jsou jedním z receptů na odvrácení klimatických změn. Kdo vyhraje?
THE NATIONAL INTEREST
Nový irácký diktátor?
Zastánci invaze do Iráku a okupace země neustále tvrdí, že jedním z cílů těchto akcí bylo vytvořit svobodnou a demokratickou zemi. Spravedlivé volby zajišťující výběr politických vůdců a právní systém chránící základní svobody měly být v protikladu ke kruté diktatuře svrženého prezidenta Saddáma Husajna. Vznik demokratického Iráku je jedním z mála úspěchů, kterými zastánci okupace země ospravedlňují více než 4200 padlých Američanů a náklady na ni ve výši zhruba sedm set miliard dolarů.
To však zpochybňují autoritativní sklony současného iráckého premiéra Núrí Málikího. Jeho vládní výbor totiž vyřadil několika set kandidátů z účasti ve volbách, které se mají v Iráku konat 7. března, kvůli jejich údajnému spojenectví s bývalou Husajnovou stranou Baas. Dle menšinových sunnitů je však opatření namířeno proti nim a má oslabit jejich volební šance. Navíc se Málikího vláda snaží umlčovat média a potlačovat kritiku – proti několika novinářům byla zahájena vykonstruovaná soudní řízení za pomluvu. A také zavedla nové zákony na získání televizních licencí, cenzuru knih a na kontrolu internetových kaváren. Čtvrtletník amerických realistů napsal, že Málikí sice není stejně bezohledným diktátorem, jako byl Husajn, ale paradoxní by bylo, kdyby USA svrhly jednoho iráckého samovládce, aby ho nahradil jiný.
CHINA DAILY
Bez Googlu to půjde také
Již několik dní je v deníku tématem číslo jedna kauza Google. Závěr všech komentářů je téměř identický: Čína má právo regulovat internet. Dle Číňanů tak postupují všechny státy. Připouštějí však, že v různé míře a odlišně. Například USA po teroristických útocích v roce 2001 přijaly zákon (patriot act), který umožňuje cenzurovat obsah internetu a zároveň dovoluje vládním institucím blokovat jakékoli stránky ohrožující bezpečnost státu. Německé zákony zase ukládají všem internetovým kavárnám blokovat stránky s rasistickým, teroristickým nebo pornografickým obsahem. Číňané tvrdí, že absolutní svoboda v internetovém světě neplatí. A táží se, zda by se Google choval stejně, i pokud by byl v Číně jedničkou, a nikoli dvojkou, jež značně zaostává za čínskou konkurencí, vyhledávačem Baidu.
Čínská média odhadují hodnotu internetového průmyslu v zemi na více než 74 miliard jüanů při meziročním posílení o více než 30 procent. Letos by mohl překonat hranici sta miliard jüanů. Čínský internet tedy představuje pro podnikatele neuvěřitelné příležitosti. A zdá se, že je umějí lépe využít ti domácí. Vyhledávač Baidu prý poráží v Číně Google, protože lépe rozumí místnímu trhu, nemá problémy s použitím znaků a má lepší vztahy s inzerenty. Čínský internet se prý bude zdárně rozvíjet ať už s vyhledávačem Google.cn, či bez něj.
TEHRAN TIMES
Plynová smlouva za miliardu eur Írán údajně předminulý týden podepsal s nejmenovanou německou firmou smlouvu za miliardu eur na dodávku sta plynových turbokompresorů. Ta by měla tato zařízení potřebná k těžbě a transportu plynu sestrojit, nainstalovat a provozovat. Touto firmou by údajně měl být Siemens. Deníku vycházejícímu v Teheránu v angličtině a snažícímu se být nezávislým na vládě to sdělil šéf íránské společnosti pro plynová zařízení Alí Réza Gharíbí. Národní íránská plynárenská společnost však podpis smlouvy nepotvrdila. Smlouva na období 2010 až 2015 se sice týká zařízení, na něž neplatí mezinárodní embargo, ale byla projednána v době, kdy Íránu hrozí nové finanční a technologické obchodní sankce kvůli jeho jadernému programu.
THE WALL STREET JOURNAL
Výhodné znárodnění Venezuelský prezident Hugo Chávez nedávno nařídil převzít retailový řetězec Almacenes Exito, který má v zemi šest hypermarketů a 32 supermarketů. Vedení řetězce sídlí v Kolumbii a vlastní jej francouzská společnost Casino Guichard-Perrachon. Chávez řetězec obvinil, že zvýšil ceny poté, co Venezuela devalvovala vlastní měnu z 4,3 na 2,15 bolívaru za dolar. A prohlásil, že je třeba schválit nový zákon o znárodňování: „Čekám na nový zákon, aby mohlo začít vyvlastňování.“ A dodal: „Není cesty nazpět.“ Francouzi však údajně převzetí svého retailového řetězce přivítali, protože prodělával.
THE GUARDIAN
Ďáblova flétna
Je obecně známo, že americký prezident Barack Obama rád poslouchá hudbu rappera Jay-Zho, pokud zrovna neořezává pravomoci bank. Ví se také, že jeho předchůdce George W. Bush si s oblibou pouštěl skladby irské kapely The Thrills. A jejich ruský protihráč Dmitrij Medveděv se netají slabostí pro anglickou rockovou skupinu Deep Purple. O hudebních choutkách diktátorů, válečníků a celosvětově hledaných teroristů se však až dosud nevědělo téměř nic. To se rozhodli napravit investigativci ze seriozního britského levicového deníku.
Zakladatel teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin sice často prohlašuje, že hudba je ďáblova flétna, ale rád ji poslouchá. Súdánská spisovatelka Kola Boofová nejenže ve své autobiografii tvrdí, že ji v roce 1996 donutil, aby mu sloužila jako sexuální otrokyně, ale i to, že terorista s oblibou poslouchal hudbu hardrockových skupin Van Halen a B-52s. Nejraději však měl Whitney Hustonovou. Prý dokonce plánoval zavraždit jejího tehdejšího manžela Bobbyho Browna. Na oplátku chtěl americké zpěvačce koupit vilu na předměstí hlavního města Súdánu Chartúmu.
Libyjský vládce Muammar Kaddáfí pozval v dubnu 2006 amerického zpěváka Lionela Richieho, který se v zemi těší stejné oblibě jako třeba velbloudi, kuskus a malé zelené knihy, na vládou pořádaný benefiční koncert za mír. Po vystoupení si dokonce diktátor osobně přišel pro autogram. Kaddáfího syn Hannibal má v oblibě o něco ostřejší rytmy. Prý poslouchal R’n’B zpěvačku Beyoncé, když v Paříži uháněl 140kilometrovou rychlostí po Champs-Elysées.
Vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-il sice nechal v roce 1968 „hlučnou západní muziku“ zakázat, ale už jeho záliba ve slunečních brýlích a la Elvis Presley prozrazuje, že si dopřává toho, co svému lidu zapověděl. Jedničkou hitparády Kim Čong-ila je bluesový kytarista Eric Clapton, známý rovněž jako „pomalá ruka“. Stal se dokonce vůbec prvním západním umělcem, který směl v Severní Koreji koncertovat.
FINANCIAL TIMES DEUTSCHLAND
Biopodvod Textilní průmysl čelí skandálu s falešnou ekologickou bavlnou z Indie. Dle německých hospodářských novin podvod dosahuje obrovských rozměrů. Z Indie totiž pochází až polovina celkového množství ekologické bavlny používané v Evropě. Postiženy jsou například společnosti H&M, C&A anebo Tchibo. Biologicky „čisté“ textilní zboží patří k největším trendům branže. A zájem o ekologické oblečení neustále roste. Zatímco v roce 2005 se prodalo zboží za pět set milionů, letos by měl obrat přesáhnout pět miliard eur.
TAIWAN TODAY
Podpora kojícím matkám Ženy kojící na veřejnosti nejsou na Západě ničím výjimečným, v Asii však naprostou raritou. Tchajwanský kabinet se nicméně inspiroval a schválil návrh, který zaručuje všem matkám právo kojit i mimo domov. „Veřejně kojící ženy by neměly být odnikud vyhazovány,“ prohlásil ministr zdravotnictví Jie Čchin-čchuan. Nová norma ukládá soukromým i veřejným institucím povinnost zřídit speciální místnosti na kojení. Musejí vzniknout během jednoho roku od chvíle, kdy začne norma platit. Pokud to subjekty neučiní, mohou dostat pokutu až do výše patnácti tisíc korun.
Text do rámečku:
Poprvé od roku 1995 žije v Německu méně než 82 milionů obyvatel. Dle německého statistického úřadu je to zejména důsledkem nízké porodnosti. V roce 2009 se v Německu narodilo 645 tisíc dětí, což je nejméně od druhé světové války.