Zajímavosti ze zahraničního tisku
The New York Times
Kasino Deutsche Bank
Jména velkých hotelů v americkém Las Vegas jako Wynn, Caesars, MGM jsou již notoricky známá. Nicméně málokdo zřejmě tuší, že za posledním projektem nejdražšího kasina, které zahájilo svoji činnost v prosinci loňského roku, stojí jako hlavní investor solidní Deutsche Bank. Luxusní komplex Cosmopolitan přišel na čtyři miliardy dolarů, podle odborníků však trpí jednou závažnou vadou. Tou je nedostatek hráčů. Tamní prostory a bary využívají především mladší návštěvníci, kteří mají rádi kvalitní ubytování, utrácejí za jídlo a pití, baví se na diskotékách, ovšem ne v kasinu.
„Na Frankfurt je vyvíjen tlak s tím něco udělat,“ komentuje nynější situaci Bill Lerner, analytik Union Gaming Group. „Je to přece banka a nedomnívám se, že mají zájem řídit kasino,“ dodává.
Netradiční investice staví banku do zvláštní pozice i před vlastními klienty. Deutsche Bank však projekt Cosmopolitan nechtěně „zdědila“. V roce 2008, kdy začala mít americká ekonomika kvůli hypotékám problémy, se jeho stavitel, Bruce Eichner dostal do finančních potíží. Bance zůstal dlužen 768 milionů dolarů. Banka později nenašla pro Cosmopolitan nejenom kupce, ale ani partnera. Hotel s kasinem jí zůstal a po třech letech ho díky velkým finančním injekcím dokončila. V loňském roce skončil Cosmopolitan se ztrátou 139,5 milionu dolarů. Podle odborníků čekají Deutsche Bank roky, ne-li desetiletí, než se tato investice vrátí.
Sydney Morning Herald
Zara pod ochranou
Svou vůbec první prodejnu v Austrálii otevřel obchodní řetězec s módou Zara. Jeho vstup na tamní trh se setkal s nadšením – někteří zájemci před pobočkou dokonce přespali, aby si zajistili nejlepší místo ve frontě. Australská média tak se svým osobitým humorem psala, že nejdůležitější položkou sortimentu nebudou kabelky, boty či šály, ale soukromá ochranka, policie a barikády.
„Ať se stane cokoli, budeme tam a připravení na vše,“ svěřil se před otevřením šéf komunikace španělské firmy Jesus Echevarria.
Zara vtrhla do země s produkty přizpůsobenými tamnímu vkusu. Designéři vsadili především na barevnost a specifické materiály. Pro první prodejnu v Sydney připravili na 300 různých kolekcí podporujících patnáct aktuálních módních trendů. Nejnovější pobočka řetězce prý v Austrálii zaplní mezeru na trhu, kterému chybělo módní, ale zároveň cenově dostupné zboží.
Módní řetězec otevřel svůj první obchod ve Španělsku v roce 1975, od té doby se rozrostl na 1700 poboček v 77 zemích. Jeho loňské tržby přesáhly osm miliard eur. Sydneyský obchod nezůstane v Austrálii dlouho osamocen, další prodejní místo se otevře do konce roku v Melbourne.
SME
Miliony eur na školní ovoce
Slovenští školáci snědli díky podpoře Evropské unie v minulém školním roce téměř 300 tisíc kilogramů čerstvého ovoce a vypili více než 900 tisíc litrů ovocných šťáv. Podle Moniky Szabové z odboru komunikace ministerstva zemědělství tak Slovensko vyčerpalo unijní peníze vyčleněné v rámci programu „školní ovoce“ v plné výši. Celkem šlo o 1,276 milionu eur. Slovenští školáci si mohli vybrat mezi šesti druhy ovoce, pěti druhy zeleniny a třemi druhy ovocných šťáv. Nejvíce šly na odbyt jablka, hrušky a ovocné šťávy. V novém školním roce dostane Slovensko na školní ovoce a zeleninu 2,19 milionu eur.
Evropská komise spustila program podpory konzumace ovoce a zeleniny v roce 2009. Akce vloni oslovila celkem 4,7 milionu evropských školáků. Větší část nákladů, konkrétně 73 procent, hradí EU, zbytek doplácejí žáci, resp. jejich rodiče. Komise letos na podporu lepších stravovacích návyků vyčlení celkem 90 milionů eur. Do programu se zapojilo s výjimkou Švédska, Finska a Velké Británie všech 24 členských zemí EU. Nejvíce peněz dostane Itálie (18 mil. eur), Německo (11 mil. eur), Francie (10 mil. eur), Polsko (9 mil. eur) a Rumunsko (8 mil. eur).
The Wall Street Journal
Šampioni odcházejí za moře
Velké nadnárodní společnosti, které mají své kořeny v USA, zaměstnávají ve své mateřské zemi čím dál méně lidí. Podle nejnovější zprávy státního departmentu pro obchod se v posledním desetiletí – od roku 2000 – počet amerických zaměstnanců velkých firem snížil o 2,9 milionu. Mimo USA naopak za tu dobu vytvořily 2,4 milionu nových pracovních míst.
Zpráva zdůrazňuje, že poslední data tak potvrdila trend stěhování byznysu do zámoří. Zatímco na začátku tisíciletí měly firmy jako Oracle, General Electric nebo Caterpillar zhruba stejný nebo menší počet pracovníků v zahraničí než v USA, v roce 2010 už zaměstnávaly mimo svou domovskou zemi mnohem víc lidí než ve Spojených státech. Velké americké značky tak přestávají být ryze národními šampiony. „Všechny podmínky současné globální ekonomiky je nutí, aby svou výrobu a služby přesunovaly jinam,“ upozorňuje expert na obchodní vztahy, Clyde Prestowitz. Ten je zároveň velkým kritikem americké politiky „nulových“ pobídek a tvrdí, že trend stěhování bude pokračovat včetně všech negativních dopadů na americkou zaměstnanost a mzdy.
The Economist
Co může mít Čína za tři biliony
Hodnota rezerv čínské národní banky přesáhla na konci prvního čtvrtletí tři biliony dolarů (téměř 51 bilionů Kč). Banka to zveřejnila ve své poslední zprávě 14. dubna. Podle týdeníku Economist tak má sice „spoustu peněz“, ale chybí jí dostatek představivosti, zač by je mohla utratit. Velký podíl má například v „nudných“ amerických státních dluhopisech. Nebo v dolarech a přitom by se měla zaměřit spíše na euro. Čína by totiž klidně mohla pokrýt veškeré státní dluhy Španělska, Irska, Portugalska a Řecka dohromady a pomoci tak eurozóně vyřešit její problém dluhové krize. A to by čínské národní bance stále ještě zůstala polovina jejích rezerv.
Článek doplňuje tabulka s dalšími možnostmi z říše fantazie. Čína by tak například mohla koupit 88 procent veškeré ropy, která se letos dostane na trh. Odhadem se jí totiž letos celosvětově vytěží za 3,4 bilionu dolarů. Nebo by mohla investovat do nákupu veškeré zemědělské půdy včetně příslušných farmářských staveb v USA. Na to by jí stačilo 1,87 bilionu dolarů. Případně si může koupit celý Manhattan včetně tamních nemovitostí, a to za „pouhých“ 287 miliard dolarů. Absolutní nadvláda ve světě IT, konkrétně kompletní převzetí společností Apple, Microsoft, IBM a Google, by ji přišlo na necelý bilion dolarů.
Týdeník připomíná, že ne všechno je na prodej. „Tyto zábavné kalkulace znázorňují, jak jsou čínské rezervy obrovské. Zároveň však také ukazují, jak málo má Čína skutečných možností pro jejich diverzifikaci,“ uvádí se v závěru článku.
Hürriyet Sbohem, Ankaro Hlavní město Turecka to nemělo nikdy jednoduché. Když si Ankaru ze strategických důvodů v roce 1923 jako novou stolici země vybral otec-zakladatel Mustafa Kemal, bylo to provinční město bez valnějšího významu. Ožilo teprve nástupem úřednictva a obchodníků, pro něž se Ankara stala logickým sídlem. To se ale rychle mění a hlavní město opouští čím dál více institucí, které dávají přednost kosmopolitnějšímu Istanbulu. Nejnověji se ke Zlatému rohu stěhuje největší státní banka, spořitelna Vakifbank. „Chceme mít na trhu výhodné postavení a být ve středu finančního světa,“ zdůvodnil přesun do Istanbulu Süleyman Kalkal, šéf Vakifu. Největší soukromá spořitelna, Işbank, se přestěhovala již před deseti lety. Ankaru by navíc do pěti let měly opustit i další klíčové instituce tureckého světa financí – centrální banka, bankovní dozor i úřad dohlížející na kapitálový trh. Všechny by měly najít nový domov v istanbulské čtvrti Ataşehir, kde sídlí burza. „Věřím, že tím Istanbul získá lepší mezinárodní kredit a posílí postavení Turecka na finanční mapě světa,“ prohlásil o velkém stěhování turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Der Spiegel Malé a ještě menší Producenti našli výhodný trik, jak v době zvyšování výrobních nákladů zůstat s cenou při zemi a nezdražovat. Zejména loni se totiž naučili dávat na trh menší balení, než bylo obvyklé v roce 2008, kdy konjunktura naopak vrcholila. Vyplývá to z průzkumů Spotřebitelské centrály v Hamburku. Například tekutý prací gel od firmy Henkel dříve vystačil na dvacet náplní pračky, dnes jen na 18. A stejně tak megabalení Pampers, které obsahovalo 104 plenek, se po vynucené dietě smrsklo na 96 kusů. Producenti se brání tím, že gramáže i objemy jsou na obale jasně vyznačeny. Mluvčí spotřebitelského svazu Armin Valet to ale označuje za trik, jak uklidnit nakupující. „Zákazník má právo vědět, že je to podvod, jak zamaskovat zvýšení cen,“ říká. Instituce, kterou zastupuje, zjistila ještě jeden zajímavý trend. Na trhu se objevují značky velmi podobné originálu, které se liší jen v detailech, prodávají se ale o dost dráž. Třeba Unilever do německých supermarketů od dubna dodává margarín Rama Neodolatelná – v kelímku je ho o 100 gramů méně než původní klasické Ramy, a navíc stojí o pár centů víc.
SITA
Koše na sluneční pohon Slovenské železnice připravily v souvislosti s hokejovým mistrovstvím světa netypické odpadkové koše. Kontejnery s příznačným názvem „BigBelly Solar“ dokážou využít solární energii ke slisování odpadu, aniž by k tomu potřebovaly přímé sluneční záření. Nová technologie šetří místo, přírodu a pomáhá udržet nádraží čistá. Dráhy pronajaly na zkoušku zatím čtyři koše. Pokud se novinka v průběhu mistrovství osvědčí, dráhy nakoupí prostřednictvím evropských fondů dalších pětačtyřicet až padesát solárních kontejnerů. Průkopnické nakládání s odpadem je jen jednou ze změn, které probíhají na bratislavských nádražích před sportovní událostí roku. V očekávání náporu návštěvníků se opravují fasády, vyměňují dveře, staví nová nástupiště, čistí stopy sprejerů a rozmísťují květiny. Největší proměnou prošlo hlavní nádraží slovenské metropole, kde se s úpravami začalo už na konci loňského roku. Organizátoři šampionátu také chtějí usnadnit návštěvníkům orientaci ve městě. Během mistrovství budou na centrálním nádraží nainstalovány nové informační tabule.
333 000 vozů typu RAV4 a Highlander musí stáhnout automobilka Toyota ze Spojených států a Kanady. Důvodem je závada na senzorech airbagů. Týká se modelů vyrobených v letech 2007 a 2008 pro severoamerický trh. REUTERS
