Zajímavosti ze zahraničního tisku
Financial Times Bezpečně do větru Dánské penzijní fondy si oblíbily investice do větrných elektráren. Společnosti PensionDanmark a PKA, což jsou dva největší penzijní fondy v zemi, se dohodly, že podpoří projekt obřího větrného parku. Ten má vyrůst na severovýchodě země v pobřežních vodách a má patřit mezi největší větrné elektrárny na světě. Penzijní fondy získají v projektu za 1,1 miliardy dolarů celkem padesátiprocentní podíl: 30 procent bude mít PensionDanmark, 20 procent PKA. Podle investičního ředitele PensionDanmark Klause Stampeho jde o skvělou příležitost pomoci životnímu prostředí, a ještě na tom vydělat. „Je to ryze finanční investice, lákává z hlediska nízkého rizika i pro rychlou návratnost,“ řekl. Park s názvem Anholt má být uveden do provozu v roce 2013. Výhodné, státem garantované výkupní ceny elektřiny, bude mít po dobu dvanácti let. Postaví ho dánská firma Dong Energy, která již vybudovala a provozuje stejné zařízení na britském pobřeží. Větrná farma Anholt bude největší v Dánsku – se svými 111 turbínami a kapacitou 400 MW by měla být schopná pokrýt spotřebu 400 tisíc domácností.
Focus Párkařská republika Němci nepřestávají milovat své oblíbené uzeniny ani v době finanční krize. Německé domácnosti za loňský rok utratily za tepelně opracované masné produkty 9,4 miliardy eur, jen o 100 milionů méně než v ještě relativně ekonomicky „tučném“ roce 2009. Mezi nejoblíbenější uzeniny patří v SRN i nadále párky, které tvoří plných 38 procent z celkové spotřeby uzenin. Průzkum Agrární informační služby (AMI) nicméně prokázal, že Němci své oblíbené pochutiny kupují čím dál častěji v diskontních prodejnách. Jen 12,6 procenta z nich zamíří pro uzeninu k řezníkovi, zatímco diskonty si připsaly téměř polovinu veškerých tržeb za masné výrobky. I když malé prodejny a soukromníci bijí na poplach a varují před nekvalitními a levnými produkty, které drtí konkurenci, ani z testů kupodivu uzeniny koupené v diskontních supermarketech nevycházejí nijak špatně. V loňském testu zájmového zemědělského sdružení DLG například bodoval jako vůbec nejchutnější párek produkt vyráběný pro řetězec Lidl. „Lidé dají nejen na cenu, ale i na neošizenou chuť výrobku,“ komentoval výsledky šéf testovací komise Karl-Horst Gehlen.
Izvěstija
Rusové se nedopočítali
Zatímco v Česku sčítání obyvatel vrcholí, Rusové už ho mají za sebou. Statistici oficiálně došli k tomu, že v Rusku žije 142 905 200 lidí, což je oproti roku 2002, kdy proběhlo poslední sčítání, o 2,2 milionu méně. Jenže se ukazuje, že čísla Rosstatu zdaleka nejsou tak přesná, jak by se mohlo zdát. Podle Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění (VCIOM) nevyplnilo formulář jedenáct procent všech obyvatel Ruska. Což ovšem neznamená, že by 16 milionů Rusů zůstalo zcela mimo. Sčítací komisaři si prostě vypomohli a ty, které nezastihli doma, zanesli do výsledkových listin na základě soupisky obyvatel domů. Navíc skrutátoři museli čelit i administrativním tlakům – mnoho měst se totiž obávalo, že počtem obyvatel klesnou pod určitou hranici, a přijdou tak o peníze z rozpočtu. Sčítání přesto splnilo svůj hlavní úkol. „Výsledky sice nemusejí být absolutně přesné, trend úbytku obyvatel se ale potvrdil,“ říká Jevgenij Gontmacher, ředitel Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů. Pokles o 2,2 milionu lidí koneckonců odpovídá i odhadu Federální migrační služby, podle níž se ročně z Ruska „vytrácí“ 200 tisíc obyvatel.
Le Monde
Posledních padesát let ropy?
Éra využívání ropy se schyluje ke konci. Tvrdí to analytici banky HSBC. Ve studii zveřejněné koncem minulého měsíce uvedli, že ropě zbývá pouhých čtyřicet devět let. „Jsme přesvědčeni, že vytěžitelné zásoby nevydrží na víc než na padesát let,“ řekla pro americkou televizi CNBC autorka studie Karen Wardová, hlavní ekonomka banky.
Podle analytiků sice existuje řešení v podobě zvyšování energetické efektivity a většího využívání obnovitelných zdrojů. S nynější cenou ropy je však podle nich velice nepravděpodobné, že se tyto zdroje výrazněji uplatní. Aby těžbu této suroviny nahradila například biopaliva nebo syntetická ropa vyrobená zkapalněním uhlí, musela by její cena stoupnout nad 150 dolarů za barel.
Studie HSBC předpokládá, že ropa za padesát let dojde i v případě, že se nebude vůbec zvyšovat spotřeba. A to nejspíš nebude odpovídat realitě. Poptávka stále ještě roste, a to zejména v zemích s výrazně posilující ekonomikou. Předpokládá se, že letos celosvětová spotřeba ropy stoupne oproti loňsku o jedno procento.
Trend.sk
Vyšší pokuty za černé stavby
Podnikatelé, kteří na Slovensku začnou stavět bez povolení, by se již za několik měsíců mohli dočkat vyšších pokut. Ministerstvo dopravy a výstavby ohlásilo zpřísnění postihů za tzv. černé stavby. Tvrdší sankce se projeví ve zvýšení již zavedených finančních pokut, dále v rozšíření trestů na větší okruh postihovaných subjektů a také v důslednějším a především okamžitém řešení těchto přestupků.
Až doposud bylo na Slovensku zvykem, že mnozí investoři stavbu nejen zahájili, ale pokračovali v ní dlouhé měsíce, a někdy dokonce i roky, než si příslušné úřady vůbec něčeho všimly. Nové tresty jsou součástí malé novely stavebního zákona, kterou v nejbližších dnech předloží k připomínkám ministr dopravy a výstavby Ján Figeľ.
Pokud jeho návrhy schválí vláda a projdou i parlamentem, zvýší se maximální pokuty na dvojnásobek. V případě menších přestupků však mají být nově navrhované postihy až desetkrát vyšší než ty dosavadní. Nejvíc má být potrestán ten, kdo načerno staví, a to do výše 70 tisíc eur (cca 1,7 mil. Kč), v chráněném území dokonce 165 tisíc eur (přes 4 mil. Kč). Doposud je to 33 tisíc eur.
V případě, že se postih bude řešit ve správním řízení, zaplatí investor anebo majitel 170 tisíc eur. V chráněném území dokonce 350 tisíc eur (přes 8,5 mil. Kč). Velmi účinné by mohlo být povinné odpojení černé stavby od plynu a elektřiny. Pokud to energetická firma neudělá, hrozí jí samotné pokuta do výše 170 tisíc eur (cca 4,2 mil. Kč).
Stavební práce prováděné bez povolení by se mohly za jistých okolností stát dokonce trestným činem. V případě opakování by za ně hrozilo vězení v délce pěti nebo i více let.
THE GUARDIAN
Univerzity chtějí tvrdě zaplatit
Britští studenti si budou muset sáhnout hluboko do kapsy. Většina univerzit ohlásila, že zavede nejvyšší možné školné, tj. 9000 liber (252 tisíc korun) ročně.
Kvůli plánům Cameronova kabinetu na výrazné zvýšení poplatků za studium otřásaly Londýnem protesty už ke konci loňského roku. Rozhořčení demonstrujících tehdy pocítila i kolona vozidel s princem Charlesem a jeho manželkou. To však studenti ještě netušili, že se jejich obavy z příliš vysokého školného vyplní.
Ačkoli vláda tvrdila, že se průměrné poplatky za studium budou pohybovat kolem 7500 liber, většina univerzit míří kvůli plánovanému krácení státních příspěvků do vyšších sfér. Jedna za druhou oznamují, že budou po spuštění reformy, tj. od roku 2012, studentům účtovat zhruba 9000 liber.
Mezi vysoké školy, které chtějí využít nejvyšší možnou sazbu, se kromě Cambridge a Oxfordu nejnověji počítá i University of Central Lancashire, kde studuje více než 27 tisíc lidí. Pro stejnou cenovou politiku se rozhodly dvě třetiny z 32 škol, které své plány zatím zveřejnily. Většinou tvrdí, že vysoké školné musejí zavést, aby se zachovala úroveň vzdělávání a aby se nezadlužovaly. Dostanou totiž méně peněz, kvůli úsporám se má rozpočet pro univerzity příští rok snížit celkem o 12,6 procenta. Opoziční Labouristé požadují, aby se reformy pozastavily, než dojde k posouzení dopadů tak vysokého školného.
AP
Ruští oligarchové v Kalifornii
Zatímco americký trh s nemovitostmi stále stagnuje, v Kalifornii se v srdci Silicon Valley prodala rodinná vila za rekordních 100 milionů dolarů. Luxusní nemovitosti nyní kupují hlavně cizinci, k nimž patří i ruští miliardáři. Jedním z posledních, kdo si za zmiňovanou obří částku pořídil na západním pobřeží USA drahou nemovitost, je 49letý Jurij Milner, velký investor Facebooku, zakladatel internetové investiční firmy Digital Sky Technologies a předseda skupiny Mail.ru. Podle odborníků zaplatil za zámeček v kalifornském Los Altos Hills sumu, která se zapíše do historie prodeje realit v USA.
V roce 2008 prodal magnát Donald Trump ruskému podnikateli s hnojivy, miliardáři Dmitriji Rybolovlevovi, své sídlo v Palm Beach na Floridě také za 100 milionů dolarů. Také on se tehdy chlubil, že šlo o největší prodej nemovitosti ve Spojených státech vůbec.
Sídlo, který si nyní pořídil miliardář Milner, se stavělo šest let. Jde o stavbu ve francouzském stylu zámků na řece Loiře, architektem byl William Hablinski. Luxusní nemovitost leží na pozemku 7,28 hektarů a má krásnou vyhlídku na sanfranciský záliv. Uvnitř nechybí taneční sál, kino, vnitřní a venkovní bazén, sauna a vinný sklep. Podle slov svého mluvčího nemá Milner v plánu se do zámečku okamžitě přestěhovat.
10 miliard jenů,
tj. cca 2,1 miliardy korun věnuje lidem v oblastech postižených zemětřesením a tsunami nejbohatší Japonec, Masayoshi Son.
The Wall Street Journal
