Mediální revue

Sedmačtyřicáté pokračování

HEAT MAGAZINE

Vykouzlené miliony

Žebříček nejbohatších Britů ze zábavního průmyslu do věku třiceti let vede herec Daniel Radcliffe. Jmění jedenadvacetiletého představitele Harryho Pottera se odhaduje na 45,7 milionu liber, tedy zhruba 1,3 miliardy korun. Jen za poslední sedmý díl potterovské série rozseknutý do dvou částí si měl Radcliffe přijít na 25 milionů liber. Asi není divu, že se v předních místech žebříčku umístili i jeho kolegové z Bradavic Emma Watsonová, která je ve svých dvaceti letech nejmladší herečkou v milonářském přehledu, se s majetkem odhadovaným na 20,6 milionu liber vyšplhala na třetí místo. Poslední „absolvent“ Bradavické školy čar a kouzel dvaadvacetiletý Rupert Grint obsadil čtvrté místo se jměním devatenácti milionů. Jediná z mladých hvězd na předních příčkách, která nestrávila poslední roky filmováním čarodějnické ságy, je Kiera Knightleyová. Ta si ve svých 25 letech přišla na slušných 30,1 milionu liber, což ji katapultovalo na druhé místo. Pětku nejbohatších pak uzavírá Robert Pattinson, čtyřiadvacetiletý představitel „vegetariánského upíra“ z teenagerského hitu Twilight s 18,5 miliony liber. Jako správný „populární“ magazín se Heat zaměřil jen na známé tváře showbyznysu. O něco respektovanější přehled z dílny listu The Sunday Times ukazuje jiné pořadí, když hlavní potterovskou hvězdu umístil na páté místo a majetek odhadl o něco střízlivěji na 42 milionů liber. Tento žebříček vede s podstatně vyšší částkou 200 milionů liber osmadvacetiletý Arthur Landon, který ke svému majetku přišel díky dědictví po svém otci Timothy Landonovi. Tomu se mimo jiné přezdívalo „Bílý sultán Ománu“ a byl spojován i s aférou pronájmu gripenů České republice od britsko-švédského koncernu BAE Systems/Saab.

BLOOMBERG

Rolls jako odměna

Čína se v příštím roce nejspíše stane největším trhem luxusní automobilky Rolls-Royce, čímž by předstihla Spojené státy. Britská část koncernu BMW hodlá v tamních honosných showroomech prodat v roce 2011 osm set vozů. Ještě v minulém roce si přitom vůz Rolls-Royce koupila jen stovka Číňanů, letos to již za prvních deset měsíců bylo pět se zákazníků. „Čínský trh obecně ukazuje jen jeden směr, a tím je naprosto výjimečný růst, který jen tak neskončí,“ uvádí Paul Harris, ředitel Rolls-Royce pro oblast Asie a Pacifiku. Prodeji luxusních vozů pomáhá i skutečnost, že podle Hurun Research Institute žilo letos v dubnu v Číně 875 tisíc milionářů. Číňanům nevadí ani skutečnost, že za rollsy platí mnohem více než milionáři v Evropě či Spojených státech. V Číně totiž kvůli vysokým clům na výkonná a luxusní auta začíná model Phantom v přepočtu na 990 tisících dolarů, zatímco v USA je k mání od 380 tisíc. Podle analytické společnosti J. D. Power & Associates vozy s objemem motoru přesahujícím čtyři litry platí clo 25 procent, daň z přidané hodnoty sedmnáct procent a spotřební daň ve výši 40 procent. Rolls-Royce má v současné době v zemi osm prodejen, počátkem příštího roku by automobilka mohla otevřít další čtyři. O britské limuzíny totiž zájem trvá. Zákazníci, kteří si objednávají své rollse nyní, se jich dočkají až v květnu příštího roku. „Je to součástí úspěšného příběhu o čínském podnikání. Čínští byznysmeni tvrdě pracují a chtějí se za dobře odvedenou práci odpovídajícím způsobem odměnit,“ dodává Paul Harris. Rolls-Royce do konce letošního října prodal více než dva tisíce vozů. V tomto roce tak překoná rekord z roku 2008, kdy si jeho automobily pořídilo 1212 zákazníků. Prudkému nárůstu pomohl hlavně nový model Ghost, který se prodává od prosince loňského roku.

THE NEW YORK TIMES

Mazlíčci se prodraží

Lidé se málokdy zamyslí, kolik je péče o kočky, psy a jiná domácí zvířata stojí. Ekonomická krize ve Spojených státech však k tomu mnohé Američany donutila. Najednou se množí majitelky, které nemají na veterináře pro svého kocoura, o finančních potížích chovatelů koní ani nemluvě. Problém je v tom, že obecné informace, které mají lidé k dispozici, nejsou realistické. Americká společnost na ochranu zvířat roční péči o většího psa odhaduje na 875 dolarů. Do této sumy by se měla vejít potrava, návštěvy u doktora a případně hračky. Majitelé, kteří s chovem psa začínají, by si k tomu měli připočítat 560 dolarů na pořízení základní výbavy. Roční náklady na kočku jsou odhadovány na 670 dolarů plus jednorázový vklad ve výši 365 dolarů. Zkušené chovatele však tato čísla pobaví. „Pouze tento měsíc jsme utratili 600 dolarů za našeho labradorského retrívra, který dostal infekci močového měchýře a potřeboval nějaké testy. Dalších 300 dolarů padlo na našeho druhého psa, který si poranil tlapku,“ svěřuje se Paul Sullivan, autor článku v New York Times. Tato suma samozřejmě nezahrnuje výdaje na jídlo, léky, pilulky proti parazitům a kapky proti blechám a klíšťatům. Andrew a Julie Sacksovi žijící v New Yorku odhadují, že je černý labrador Skye přijde ročně až na patnáct tisíc dolarů. Když jsou v práci, chodí jejich psa venčit osoba, která si za to nechává platit. Když jedou na dovolenou, Skye míří na tábor do Pensylvánie, kde se platí 50 dolarů na den. „Všechno je to pouze o správných lidech a my jsme šťastní, že je máme,“ pochvalují si Sacksovi pečovatele, kteří se o jejich psa starají. Patří totiž k těm majetnějším Američanům. Nepoložila je ani nedávná operace bratra Skye za šest tisíc dolarů, kdy mu musela být ze žaludku vytažena ponožka.

THE NASSAU GUARDIAN

Bahamy čekají na injekci

Bahamy a celá oblast Karibiku potřebují investovat do infrastruktury více peněz a efektivněji je využívat. Pouze Bahamy budou v krátkodobém a střednědobém horizontu potřebovat finanční injekci okolo 2,3 miliardy dolarů. Tvrdí to regionální šéf divize korporátních financí poradenské společnosti KPMG Simon Townend. „Je nutné mít jasný a promyšlený plán, je třeba vědět, do čeho je vhodné investovat peníze a v jakém časovém horizontu, kolik to bude stát a jakým způsobem financování proběhne,“ uvedl Townend. Zástupce KPMG soudí, že na Bahamách je nutné přibližně půl miliardy dolarů vložit do vzdělávání a zdravotní péče, injekci 450 milionů vyžadují tamní letiště, 200 milionů má jít na alternativní energie, sto milionů na obnovu přístavů a vězení a padesát milionů na nakládání s odpady. Současné projekty, které dosahují přibližně jedné miliardy dolarů, Townend vzal v úvahu. Prvním krokem k řešení je podle KPMG zřízení fondu zaměřeného na infrastrukturu, který by byl podobně jako ve Velké Británii personálně oddělen od vlády.

DER STANDARD

Nix verstehen neplatí

Děti imigrantů se nesnadno začleňují do rakouské společnosti, protože doma nemluví německy. Často opakovaný argument, který používají zejména rakouské pravicové strany, ovšem vůbec neplatí. K tomuto závěru došla socioložka Vídeňské univerzity Katharina Brizicová, která provedla studii mezi 20 tisíci vídeňskými školáky z rodin přistěhovalců. Jen jedenáct procent dětí uvedlo, že doma mluví jinou řečí než němčinou. Rovných 80 procent přiznalo, že vůbec nejlépe ovládá právě německý jazyk. Obdobné výsledky vyplynuly také z šetření mezi tureckými dětmi, které přitom platí obecně za méně adaptabilní. Podle Brizicové nadšení pro jazyk země, v níž přistěhovalci žijí, ale není zase tak chvályhodné, jak by se mohlo zdát. Výsledky srovnávací studie OECD totiž došly k závěru, že se skutečnou znalostí němčiny je to v Rakousku bída. Jak poznamenává Brizicová, je to dáno faktem, že rodiče-přistěhovalci doma na své ratolesti mluví sice německy, ale sami novou řeč ovládají jen chatrně. „Změna jazyka vynucená tlakem okolí nakonec spíše škodí,“ uzavírá Brizicová.

THE WALL STREET JOURNAL

Knížky od Googlu jsou za rohem

Google brzy rozjede svůj dlouho připravovaný on-line obchod s elektronickými knihami nazvaný Editions. „Ve Spojených státech se tak stane ještě do konce roku, zbytek světa se dočká v prvním čtvrtletí roku 2011,“ uvedl Scott Dougall, ředitel produktového managementu v Googlu. Vstup Googlu do internetového obchodování s elektronickými knihami by měl provětrat tento segment trhu. Americká společnost totiž volí odlišný přístup než dosavadní hráči na trhu. Především Google nevyrábí vlastní čtečku. Zákazníci si budou moci kupovat knihy od Googlu, knižních řetězců či nezávislých knihkupectví, a ty se pak zařadí do jejich on-line knihovny spojené s účtem na webu Googlu. Knihy bude následně možné číst s pomocí více zařízení včetně smartphonů, osobních počítačů nebo tabletů, jako je iPad. Google hodlá oslovit všechny uživatele internetu, nejen těch 190 milionů, kteří měsíčně využívají jeho vyhledávač. Například když blog zaměřený na islandskou ekonomiku nasměruje čtenáře na zajímavou knihu na toto téma, dostane z prodeje od Googlu provizi. „Google promění každý kout internetu, kde se mluví o knihách, v místo, kde si knihy můžete koupit,“ tvrdí Dominique Raccahová, majitelka nezávislého nakladatelství Sourcebooks. Služba Google Editions měla být původně spuštěna letos v létě. Technické a právní komplikace však způsobily její odklad. Zatím je navíc okolo nejnovějšího projektu Googlu stále dost otazníků. Není známo, s kolika prodejci knih firma uzavřela dohodu o spolupráci ani kdo tito knihkupci jsou. Není ani známo, jakou marži Google prodejcům nabídnul. Hraje se ovšem o velké peníze. V současnosti 65 procent trhu s elektronickými knihami ovládá společnost Amazon.com a její čtečka Kindle. Ta se na trhu objevila v roce 2007. Podle společnosti Forrester Research loni dosáhly prodeje knih celosvětově 301 milionů dolarů, letos se mají vyšplhat už na 966 milionů.