Šestačtyřicáté pokračování
Emise a ekonomika ruku v ruce
Celosvětové emise oxidu uhličitého klesly loni meziročně o 1,3 procenta. Stalo se tak díky ekonomické krizi a poklesu HDP, tvrdí mezinárodní tým vědců sdružených v týmu Global Carbon Project (GCP).
Za lehkým globálním poklesem, který se objevil poprvé po deseti letech, se skrývají ještě výraznější posuny v hladině emisí na regionální úrovni. Víceméně kopírují ekonomický vývoj, ostatně i finanční krize se dotýkala především rozvinutých zemí: největší poklesy jsou tak vidět u zemí, jako je Japonsko (11,8 procenta), Velká Británie (8,6 procenta), Rusko (8,4 procenta) a Německo (sedm procent). Naopak rozvíjející se trhy zaznamenaly nárůst emisí – vede je Čína s osmi procenty a Indie s 6,2 procenta.
Navzdory celkovému poklesu byly emise oxidu uhličitého z fosilních paliv ve výši 30,8 miliardy tun druhé nejvyšší v lidské historii. Snížení produkce oxidu uhličitého nepřineslo ani jeho menší koncentraci v atmosféře, ta na konci roku dosáhla 387,2 miliontin celku (parts per milion – ppm). Před průmyslovou revolucí byla tato hodnota na úrovni 280 ppm.
Pokud se vyplní předpovědi ekonomického oživení pro letošní rok, vrátí se k růstu i produkce emisí. Měla by přidat o více než tři procenta a přiblížit se vysokému tempu z let 2000 až 2008.
THE COPENHAGEN POST
Vesmírná loď z Lega poletí do kosmu
Zmenšený model vesmírné lodi se spolu s figurkou kosmonauta dánské společnosti Lego vydá co nevidět na palubě raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici. Zúčastní se tak posledního letu raketoplánu po 26 letech jeho služby. Start byl už několikrát odložen kvůli technickým problémům. Nejbližší možné datum se nabízí mezi 17. a 20. prosincem. Pokud bude jedenáctidenní mise opět odložena, další možnost se naskytne až příští rok koncem února.
Důvodem je tříleté partnerství, které hračkářská firma uzavřela s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). „Naše společnost věnovala výzkumu a spolupráci se specialisty mnoho let, aby přitáhla pozornost dětí k vědě, technologiím, konstruktérství a matematice,“ uvedl prezident Lego Education Jacob Kragh.
„Podobné projekty mají za cíl nejen rozvíjet kreativitu, ale také zprostředkovat malým konstruktérům principy, na jejichž základě NASA funguje každý den,“ dodal Leland Melvin, zástupce NASA pro vzdělávání.
EL PAÍS
Španělské firmy v nemilosti
Trh trestá španělské společnosti, i když mají nadnárodní charakter. „Jsme souzeni podle dluhu Španělska a toho, jaké riziko s sebou přináší. A to nás znevýhodňuje,“ uvedl před několika týdny při představování finančních výsledků své společnosti viceprezident a ředitel Banco Santander Alfredo Saenz. Problémy Irska situaci ještě zhoršily a odrážejí se i v zemích, o jejichž možných potížích se zatím pouze hovoří.
Španělské společnosti v minulosti diverzifikovaly zisky, pokud jde o jejich zeměpisný původ. Teoreticky by to mělo pomoci nadnárodním společnostem oddělit své zdravé korporátní finance od problematických veřejných financí. Realita je ovšem jiná. Zatímco akciový index Ibex 35, zahrnující pětatřicet nejlikvidnějších titulů na madridské burze, spadl od ledna letošního roku o 14,35 procenta, německý DAX stoupl o 13,05 procenta, Dow Jones o 7,42 a britský Footsie 100 o 7,09 procenta.
Španělské firmy navíc při shánění prostředků na burze stojí více peněz. Například zajištění proti kreditnímu riziku stojí Telefóniku dvakrát více než společnosti TeliaSonera, France Telecom či Vodafone. „Španělský původ společností je problémem,“ tvrdí Victor Peiro, hlavní analytik společnosti Caja Madrid Bolsa, a dodává, „Zahraniční investoři se raději riskování ve Španělsku vyhnou, pokud se jim nabízí podobná možnost jinde. Místní firma musí být hodně atraktivní, aby je zlákala.“ Podle něj se situace v krátkodobém horizontu nezmění.
THE SYDNEY MORNING HERALD
Austrálie pomůže se vzácnými zeminami
Japonský ministr zahraničí Seiji Maehara se na návštěvě v australské Canbeře dočkal ujištění o dodávkách vzácných zemin, které obsahují prvky nutné pro výrobu elektronických zařízení od laserů po mikrovlnné trouby.
„Austrálie je do budoucna připravena být dlouhodobým, bezpečným a spolehlivým dodavatelem pro japonskou ekonomiku,“ uvedl mimo jiné australský ministr zahraničí Kevin Rudd.
Japonsko je největším odběratelem vzácných zemin a pro tamní hospodářství je zajištění jejich přísunu vysokou prioritou. Spolu s dalšími zeměmi, které kovy vzácných zemin dovážejí, se stále více obává chování Číny. Ta totiž exportu těchto prvků prakticky vládne a během letošního roku jejich vývoz omezila, aby si zajistila do budoucna dostatečné zásoby hlavně pro sebe. Tím se nejen zvyšuje cena surovin, ale čeká se také, že poptávka po nich přesáhne nabídku už na začátku příštího roku.
Ačkoli se ložiska vzácných zemin neomezují jen na Čínu, je jejich těžba obtížná, nákladná a nebezpečná pro životní prostředí. Fakt, že se do těžby a vývozu této komodity zapojí i Austrálie, je pro Japonsko velmi dobrou zprávou.
Australský ministr obchodu Craig Emerson rovněž uvedl, že se obě země zavázaly obnovit jednání o dohodě o volném obchodování a vyřešit sporné body. Na začátku příštího roku začne už dvanácté kolo jednání, které má stavět na pokrocích z dubna roku 2007. Jednou ze sporných oblastí byla například japonská zemědělská politika, která měla obavy z australského importu, a s ní související celní tarify. Liberálnější politika nového japonského kabinetu tak australskou vládu povzbudila. Pokud se dohodu podaří uzavřít, mohlo by si podle odhadů australské HDP během následujících dvaceti let polepšit o 39 miliard dolarů.
THE NEW YORK TIMES
Blonďatý byznys
Lidské vlasy jsou velice žádaná surovina nejen na výrobu paruk, ale především na prodlužování účesů. Tyto procedury se staly v posledních letech nesmírně populární především v bohatých zemích. Jenže zatímco tmavých vlasů pocházejících z Indie a Číny je dostatek, přirozené odstíny blond patří mezi nedostatkové zboží.
V městečku Mosalsk ve středním Rusku s přibližně čtyřmi tisíci obyvateli stojí cihlová budova ukrývající jedno z mála bohatství, jenž lze v této oblasti vypěstovat a posbírat. Pro globální kosmetický průmysl a salony krásy jde o opravdický poklad. „Nikdo jiný na světě takové nemá,“ říká Alexej N. Kuzněcov, majitel firmy Belli Capelli zaměřující se na výkup vlasů, „Ruské vlasy jsou nejlepší na světě.“ Belli Capelli patří mezi největší společnosti v Rusku na zpracování lidských vlasů určených pro kosmetický průmysl a její roční obrat se pohybuje kolem šestnácti milionů dolarů.
Vlasy vykupují menší ruské a ukrajinské firmy, cíleně přitom vyhledávají chudé vesnice a městečka podobné Mosalsku. Místním ženám, které nemají mnoho ekonomických příležitostí, platí za jejich vlasy hotově. I když o žádné velké výdělky nejde. Kupci požadují, aby copy dosahovaly minimálně čtyřiceti centimetrů, přičemž za jeden cop dostane majitelka přibližně 50 dolarů. Průměrná měsíční mzda místních lidí žijících v domech, z nichž polovina nemá tekoucí vodu a kanalizaci, se pohybuje kolem 300 dolarů.
Výhodou ruských blonďatých vlasů je, že se dají snadno odbarvit. Největším trhem jsou Spojené státy americké, kde prodloužené světlé vlasy zpopularizovaly celebrity jako Jessica Simpsonová nebo Paris Hiltonová. Podle italské společnosti Great Lengths, hlavního dodavatele vlasů do USA, utratí Američané za tento druh služeb přibližně 250 milionů dolarů za rok. Průměrná cena za prodloužení se pohybuje kolem 439 dolarů, v elitních salonech se však může vyšplhat až na několik tisíc. Tento druh byznysu kvete také v Evropě. Přibližně dvacet procent ruských vlasů je použito na domácím trhu, přičemž nejvíce zájemců pochází z Moskvy a Petrohradu.
Sběr blond vlasů není ničím novým. V šedesátých a sedmdesátých letech byla hlavním zdrojem západní Evropa, v 80. letech Polsko. Ruské a ukrajinské ženy si dlouhé kadeře většinou ostříhají po narození prvního dítěte, přičemž cop pečlivě uschovají do šuplíku. Někdy uplyne i několik let, než jej zpeněží.
THE JERUSALEM POST
Izraelské lékárny vedou
Odborný časopis Chain Drug Review ohodnotil nejlepší řetězce lékáren pro rok 2010. Na prvním místě se umístila izraelská společnost Super-Pharm, v závěsu za ní skončily americká firma Walgreen a řetězec Boots z Velké Británie. Super-Pharm působí kromě Izraele na trzích Polska, Číny a Trinidadu. “Když jsem před více než třiceti lety Super-Pharm zakládal, ani náhodou mě nenapadlo, že by se z něj mohl stát tak úspěšný podnik,“ prohlásil majitel řetězce Murray Koffler.