Mediální revue

Jedenačtyřicáté pokračování

THE GLOBE AND MAIL

Děti stále otročí na kakaových farmách

Kakaový průmysl v západní Africe nadále využívá dětské práce, a to navzdory několikaletému úsilí tyto nekalé praktiky eliminovat. K tomuto závěru dospěla nezávislá zpráva Tulane University z amerického New Orleansu. Členové kakaového průmyslu přitom už v roce 2001 podepsali Harkin-Engelův protokol, (pojmenovaný podle jeho iniciátorů, senátora Toma Harkina a člena Sněmovny reprezentantů Elita Engela), jehož smyslem bylo odhalit nejhorší formy dětské práce při pěstování a sběru kakaa a učinit jim přítrž. Původně se tak mělo stát do roku 2005. Jenže později byl termín prodloužen o další tři roky. A nyní zpráva Tulane University konstatuje, že realita se vytyčeným cílům ani zdaleka nepřibližuje. Jedním z nejdůležitějších bodů protokolu bylo vyvinout a implementovat standardy udělování certifikátů kakaovým farmám, které nebudou na práci zneužívat děti. „Stovky tisíc dětí pracují v současnosti na kakaových farmách,“ uvádí se nicméně v dokumentu. Další tisíce jsou pašovány z okolních chudých zemí na území Pobřeží slonoviny, kde je čeká namáhavá práce, život v bídě, mnohdy i bití a mizerný, případně žádný plat. Zpráva univerzity tvrdí, že velice málo dětí, které otročí na kakaových farmách, při cestě přes hranice vůbec kdy potká policistu. A i když mají to štěstí, dotyčný není pro tyto případy vůbec vyškolen a neví, jak má postupovat. Téměř žádné dítě nemělo nikdy kontakt s některou z nevládních organizací, jež se snaží proti dětské práci v regionu bojovat. Na základě Harkin-Engelova protokolu měla být situace monitorována v Ghaně a Pobřeží slonoviny, které jsou dvěma největšími producenty kakaa. Sama vláda Pobřeží slonoviny přiznává, že pokrok je pomalejší, než se očekávalo. Počátkem října zákonodárci této západoafrické země alespoň přijali zákon zakazující nejhorší formy dětské práce, díky němuž jeho narušitelům hrozí až dvacet let vězení. Pouze čtyři procenta z celosvětové produkce kakaa lze v dnešní době označit certifikátem za vyhovující, tedy takové, při jejichž výrobě nebyla využívána dětská práce. Jedním z cílů je, aby se množství „vyhovujícího“ kakaa zvýšilo nad 40 procent do roku 2020. Britská čokoláda Galaxy se stala počátkem letošního roku první, na jejíž produkci se používá pouze kakao s certifikátem.

THE CHINA POST

Na štíru s vodou

Asie v současné době čelí stále se zhoršující vodní krizi, jak uvádí Asijská rozvojová banka (ADB). Problémy s nedostatkem vody a s její klesající kvalitou ohrožují produkci potravin a zároveň se ve vzrůstající míře negativně odrážejí i na ekonomice regionu. „Vlády, průmysl a obyvatelstvo v celé oblasti musejí naléhavě zastavit plýtvání,“ tvrdí Arjun Thapan, odborník na infrastrukturu z ADB. Banka ve své zprávě za hlavní příčinu zhoršující se kvality vody v Asii označila slabé prosazování zákonů. Následkem toho 80 až 89 procent nečistěných odpadních vod v oblasti východní a jižní Asie proniká do tamní pitné vody. „Asie zkrátka nečinně přihlíží znečišťování svých zdrojů pitné vody, což bude mít katastrofální následky pro ekologickou rovnováhu a udržitelnost životního prostředí,“ prohlašují zástupci banky. Již dnes se potýkají s nedostatkem vody v regionu například Čína, Indie, Pákistán, Vietnam, Bangladéš, Nepál, Uzbekistán nebo Kambodža. Nedostatek vody se projevuje například při výrobě potravin a energie. Klimatické změny, rychlá industrializace, znečištění, změny ve způsobu stravování nebo produkce biologických paliv taktéž do budoucna prohloubí vodní krizi v regionu. Pokud by měl současný trend pokračovat, v roce 2030 hrozí Asii čtyřicetiprocentní rozdíl mezi poptávkou po vodě a její nabídkou. Z největších a nejlidnatějších zemí regionu se nedostatek vody projeví především v Indii, které bude v roce 2030 podle odhadu ADB chybět až 50 procent potřebné vody. Čína má mít za dvacet let k dispozici o čtvrtinu méně vody, než bude její předpokládaná spotřeba.

EKONOMIČNA PRAVDA

Ukrajinská vláda bude vydávat potravinové lístky

Kyjev plánuje bojovat proti chudobě prostřednictvím potravinových poukázek pro nejchudší občany. Kabinet to považuje za způsob, jak teoreticky přispět k rozvoji zemědělství. Opozice to však pokládá za cynismus a upozorňuje, že potravinové lístky se na Ukrajině používaly pouze za druhé světové války a v období perestrojky. O tom, že se připravuje zavedení poukázek, informoval ministr zemědělství Mykola Prysjažňuk. „Myslím, že nejde o nic špatného, když země vydá sociální lístky. Takové karty se používají ve všech vyspělých zemích,“ řekl. Ministerstvo hospodářství k tomu uvedlo, že systém má optimalizovat slevový systém (již tak v některých postsovětských zemích neúměrně rozbujelý – pozn. red.). Mluvčí ministerstva obhajuje lístkový systém tím, že prý je rozšířen v Rusku i v USA.

AFP

Krize naučila Francouze kouřit

Zákaz kouření v restauracích a kavárnách ve Francii nefunguje zcela podle představ jeho původců. V zemi je v současnosti téměř o dvě procenta kuřáků více než před pěti lety. Zatímco v roce 2005 cigarety kouřilo 26,9 procenta obyvatel mezi patnácti a 75 lety, letos jejich počet dosahuje 28,7 procenta. Vyplývá to z posledního průzkumu Institutu prevence a zdravotní osvěty (Institut national de prévention et d’éducation pour la santé). Zákaz byl zaveden počátkem roku 2008. Francouzská ministryně zdravotnictví Roselyne Bachelotová vysvětluje vývoj dvojím efektem.
Jednak se zvýšil počet konzumentů cigaret mezi ženami, a to z 23 na 25,7 procenta, a jednak má svůj podíl na růstu údajně ekonomická krize. Prakticky polovina nezaměstnaných jsou kuřáci, přičemž větší počet nezaměstnaných způsobených krizí se projevil i na růstu konzumace tabáku, uvedla Bachelotová. Před pěti lety kouřilo denně 43,5 procenta nezaměstnaných ve Francii, letos činí podíl kuřáků v této skupině 49,6 procenta. Krize hraje určitou roli, přiznává Bertrand Dautzenberg, prezident francouzského Úřadu pro prevenci konzumování tabáku. „Zaznamenal jsem však, že ve všech ostatních evropských zemích, které krize postihla jako Francii, se spotřeba tabáku snižuje,“ dodává Dautzenberg.

REUTERS

Šéfka Yahoo v nesnázích

Generální ředitelka Yahoo Carol Ann Bartzová ztrácí půdu pod nohama, píše Robert Cyran, v názorové rubrice Breakingview agentury Reuters. Když v lednu roku 2009 Bartzová nastupovala do své nynější funkce, bylo zřejmé, že se bude muset postarat o investice firmy v Asii. Americká společnost nad nimi tehdy měla malou nebo žádnou kontrolu a ani klíčový internetový byznys Yahoo na tom tehdy nebyl dobře. Uplynuly téměř dva roky, Bartzová si však s problémy neporadila. O koupi Yahoo mají zájem AOL a některé společnosti rizikového kapitálu. Z pohledu Yahoo dává smysl zbavit se čtyřicetiprocentního podílu v čínské společnosti Alibaba. Provozovatel čínské verze portálů eBay a PayPal se do portfolia Yahoo nehodí, jeho managementu spojení nevyhovuje a chce své akcie odkoupit zpět. Takže míč je nyní na straně Yahoo. Jenže Bartzové se do akce nechce. Je to chyba. Analytici odhadují hodnotu podílu ve skupině Alibaba na 7,5 miliardy dolarů, podobně tomu je s akciemi Yahoo Japan. Kdyby Yahoo dokázalo aspoň jeden z podílů prodat, akcionáře by to pro tuto chvíli uspokojilo. Nicméně Bartzová se soustřeďuje spíše na to, aby dala do pořádku klíčový byznys Yahoo založený na internetové reklamě. Zisky Yahoo nicméně ve druhém čtvrtletí letošního roku stagnovaly, kdežto u hlavních konkurentů příjmy z internetové inzerce rostly. Pravda je taková, že Carol Bartzová zatím nebyla schopna nasměrovat firmu přesvědčivěji, než jak činil její předchůdce a zakladatel firmy Jerry Yang. Pokud mají asijské podíly Yahoo hodnotu patnácti miliard dolarů, klíčový byznys Yahoo investoři oceňují na méně než čtyři miliardy. To je asi pětkrát více, než má být předpokládaný provozní zisk Yahoo v roce 2010. U Googlu je poměr hodnoty akcií k provoznímu zisku třináctinásobný.

AUTOMOTIVE NEWS EUROPE

Brazílie zachraňuje Evropu

Brazílie předstihla Německo a stala se čtvrtým největším trhem, pokud jde o prodeje nových a lehkých užitkových vozů. To je dobrá zpráva hlavně pro Fiat a Volkswagen, uvádí reportér Automotive News Europe Luca Ciferri ve svém sloupku. Zatímco prodeje za prvních osm měsíců letošního roku podle společnosti JATO Dynamics v Brazílii vzrostly meziročně o 8,4 procenta na 2,08 milionu vozů, v Německu se propadly o 27,3 procenta na 2,03 milionu. Pro Fiat je Brazílie hlavním zdrojem zisků, pro Volkswagen představuje jihoamerická země po Číně druhý nejvýznamnější trh. Každá z automobilek loni vydělala na tomto trhu miliardu dolarů provozního zisku. A letos situace vypadá ještě lépe, jelikož brazilský real posílil. I kdyby se tedy v Evropě nová auta neprodávala dobře, Brazílie s Čínou letos situaci zachrání. Naznačuje to i nedávná zpráva společnosti Goldman Sachs. Evropské automobilky společně za rok 2010 podle jejího odhadu vykážou čistý zisk 12,3 miliardy eur, loni přitom prodělaly 6,83 miliardy. ASD News

Tryskáče pro Buffeta

Brazilský výrobce letadel Embraer získal zakázku, jejíž hodnota může dosáhnout miliardy dolarů. Společnosti NetJets, kterou vlastní holding Berkshire Hathaway Warrena Buffeta, dodá na základě smlouvy padesát luxusních tryskových letounů Phenom 300. Na dalších pětasedmdesát strojů může NetJets uplatnit opci.
Pro Embraer přichází uzavření kontraktu v pravý čas. Za letošních devět měsíců dodal zákazníkům sice 159 letounů, tedy o jeden více než loni, hodnota dodávek ovšem meziročně klesla o osmnáct procent na 15,3 miliardy dolarů.
Společnost NetJets vznikla v roce 1964 jako první z firem, které nabízejí pronájem a spoluvlastnictví luxusních soukromých letounů. V Embraeru Phenom 300 může cestovat osm až devět pasažérů, jeho maximální rychlost dosahuje 834 km/h a jeho dolet činí až 3650 kilometrů.