Sedmatřicáté pokračování
Namísto masa semeno
Počet Brazilců a Číňanů, kteří jedí víc maso, neustále roste, a proto argentinští farmáři zdokonalují několikasetleté zvyky pro chov dobytka, aby vyhověli globální poptávce po semenu, embryích a genetickém know-how. Argentinští chovatelé dobytka tvrdí, že v důsledku proslulosti jejich steaků a silného hospodářského růstu Jižní a Střední Ameriky, jenž rozšiřuje počet příslušníků střední třídy, se v posledních letech export hovězího masa do Brazílie, Bolívie, Uruguaje a Paraguaje neustále zvyšuje. Argentina byla v roce 2009 čtvrtým největším vývozcem hovězího masa na světě.REUTERS
Velké naděje u argentinských chovatelů dobytka vyvolává čínský zájem o býčí semeno. V posledních deseti letech se jejich vývoz býčího semene zvýšil desetkrát. Z jedné dávky semene plemenného býka může vzniknout až tři sta porcí, které se prodávají za deset až 50 dolarů dle rodokmene zvířete. Některé africké a asijské státy si nemohou dovolit dovoz argentinského hovězího masa, protože je pro ně příliš drahé. Nákup semena jim umožňuje zvýšit kvalitu i kvantitu hovězího masa vyprodukovaného přímo v těchto zemích za část ceny.
NEWSWEEK
Pro čínské venkovany zavřeno
Číně se příliš nedaří vybudovat početnou střední třídu. Na prestižní univerzity v Pekingu a ve městě Tsinghua, označované za čínskou obdobu Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu (MIT), se jen výjimečně dostávají studenti z venkova na úkor městských vrstevníků. Poslední dostupná data z přelomu tisíciletí ukazují, že na obou univerzitách studovalo jen 16 až 17 procent studentů z venkovských rodin.
Experti se shodují, že po deseti letech je jich pravděpodobně ještě méně. Konzervativní odhady vypovídají o jednom procentu. To je tristní údaj, protože na venkově žije přibližně polovina čínské populace. Na střední školy a horší univerzity se sice dostává víc studentů z venkova, ale nejlepší jsou téměř mimo jejich dosah. Důvodem je i změna přijímacích zkoušek na vysoké školy. Dřív hrál roli pouze standardizovaný test kao-kchao, dnes však vysoké školy víc přihlížejí k „celkovému profilu“ kandidáta – podobně jako univerzity na Západě. To uchazeče z venkova znevýhodňuje.
BILD
Šetrní politici?
Osudová kniha Německa váží 4,74 kilogramu, je jedenáct centimetrů tlustá a vyvolala velký rozruch: návrh státního rozpočtu. Rozruchu byl natolik velký, že si většina novinářů ani nevšimla, že se politikům podařilo do rozpočtu „propašovat“ i několik osobních přání.
Například prezident Christian Wulff potřebuje 419 tisíc eur na nové stolní stříbro a dekoraci kancelářských prostor. Předseda Spolkového sněmu si zase přeje od parlamentu 175 tisíc eur na současná umělecká díla. Po umění touží i kancléřka Angela Merkelová. Je však skromnější než její kolega, vystačí si s 50 tisíci eur. Ministr zahraničí Guido Westerwelle však žádným troškařem není. V rozpočtu si rezervoval 750 tisíc eur na přestavbu dvora na ministerstvu zahraničí. Podobně náročné jsou i ministryně práce Ursula von der Leyenová, která se rozhodla si obstarat nové lustry za 700 tisíc eur, a zemědělství Ilse Aignerová, jež chce své kanceláře v Bonnu vybavit novým kobercem za 300 tisíc eur. Nejvybranější vkus však má ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Playboy německých politiků by chtěl zmodernizovat své pracovní prostory za 1,2 milionu eur.
TIMES OF INDIA
Mafiánský papoušek
V Kolumbii, neblaze proslulé problémy s narkomafií, byl při nedávném policejním zásahu zadržen papoušek. Jeho „provinění“? Údajně ve městě Barranquilla informoval své pány, shodou okolností drogové dealery, že se blíží policie, hlasitým pokřikem: „Utíkejte, utíkejte, nebo vás ta kočka chytí.“ Tím splnil, k čemu ho narkomafie cvičila.
Když třistačlenný policejní sbor dorazil na místo tajného útočiště drogových bossů, nikdo kromě papouška v domě nebyl. Zločinný tvor putoval nejdřív do úschovy k policistům a poté ho převzala místní organizace na ochranu zvířat. Průběh případného výslechu provinilce však popsán není.
MAIL ONLINE
Problém testosteronových bossů
K zajímavému závěru dospěli ve výzkumu akademici z University of British Columbia v Kanadě. Šéfové, kteří jsou vůči svým zaměstnancům „tvrdí“, křičí na ně a dělají jim ze života peklo, nejsou úspěšní při vyjednávání velkých korporátních dohod. A při fúzích s jinými společnostmi často prohrávají s klidnějšími konkurenty.
Za tím je třeba hledat hladinu testosteronu v krvi. Čím ji mají šéfové vyšší, tím víc křičí na podřízené. Zároveň však postrádají trpělivost a snahu spolupracovat a mají sklon odmítat nabídky, které jsou sice v zájmu jejich společnosti, ale jež jim připadají příliš nízké. Neúspěšný pokus o fúzi je však vystavuje nepřátelskému převzetí konkurencí. Studie se opírala o výzkum 350 akvizičních transakcí za posledních deset let. Jako indikátor množství testosteronu v krvi sloužil věk zkoumaných manažerů – v průměru okolo 56 let. Za „mladé“ byli považovaní bossové do 45 let. Obecně platí, že čím mladší muž, tím je jeho hladina testosteronu vyšší.
THE DAILY TELEGRAPH
IRA znovu v akci
Jonathan Evans, šéf britské tajné služby MI5, nedávno v projevu na téma národní bezpečnosti varoval, že Velké Británii nyní hrozí nebezpečí teroristických útoků ze dvou stran. Jedním z rizik, nijak překvapivým, je nová generace bojovníků teroristické skupiny al-Káida. Je prý jen „otázkou času“, než na zemi zaútočí extremisté ze Somálska. Dle něho je také znepokojující, že „významný počet“ osob žijících ve Velké Británii prošlo výcvikovými tábory teroristické skupiny al-Šabab spojené s al-Káidou. Do Somálska za výcvikem putovalo v posledních letech zhruba sto Britů pákistánského, bangladéšského a západoafrického původu.
Velké Británii však hrozí nebezpečí i od protivníka, o němž se zdálo, že pro ni zmizel – militantní organizace Irská republikánská armáda (IRA). Ta se nyní zaměřuje především na Severní Irsko, dle Evanse však nelze vyloučit, že zaútočí i ve Velké Británii. V Severním Irsku je dnes prý aktivních zhruba šest set členů IRA, což je přibližně o polovinu méně než v době její „největší slávy“ v osmdesátých letech.
NEWSWEEK
Válka o spermie
Jak se změnil názor na dárcovství spermií? Veřejnou debatu podnítily dva hollywoodské filmy, The Switch a The Kids Are all Right, jejichž zápletky se týkaly dárců spermií. První z nich, v němž hrála herečka Jennifer Anistonová, definoval rodinu jako „to, co je okolo vás, a ty, kdo jsou vám nejbližší“. To byla voda na mlýn amerických konzervativců, kteří Anistonovou tvrdě zkritizovali.
Změna názoru ve společnosti však může být hlubší. Letos na jaře k ní napomohla studie Můj táta se jmenuje Dárce, na které se finančně podílel Institut pro americké hodnoty (IAV). Dospěla k závěru, že děti, k jejichž početí přispěl anonymní dárce spermatu, budou mít pravděpodobně větší problémy například s depresí, drogovou závislostí či zločinností než jejich „běžní“ kamarádi. Studii je však třeba chápat v kontextu jejího vzniku. IAV je totiž výrazně konzervativní institucí, která nefandí například homosexuálním svazkům nebo lesbickým ženám, jež chtějí anonymní sperma použít k „samostatnému“ početí dítěte. V tom se však liší od názoru širší americké veřejnosti.
Dle průzkumu Briana Powella z Indianské univerzity 68 procent respondentů považuje za rodinu dvě osoby stejného pohlaví, které vychovávají dítě. Před sedmi lety to bylo jen 54 procent. S názorem IAV, dle něhož budou děti anonymních tatínků v životě „trpět“, však nesouhlasí mnoho žen, které se pro tento způsob „výroby“ dítěte rozhodly. Tvrdí, že jde pouze o chytrou taktiku, jež má vystrašit veřejnost.
DIE WELT
Nespokojení Němci
Většina Němců je přesvědčena, že se jejich životy po opětovném sjednocení Německa zhoršily. Se sociální spravedlností je to dnes horší než před rokem 1990.
To si dle nejnovější studie veřejnoprávní televize ARD myslí téměř dvě třetiny německých občanů. Mezilidské vztahy se zlepšily jen dle patnácti procent dotázaných. Víc než polovina se domnívá, že se spíš zhoršily. Z dotázaných občanů je 44 procent přesvědčeno, že dnes mají menší šance na úspěšnou kariéru než dřív. Čtyři z deseti Němců si dokonce myslí, že demokracie dnes funguje hůř než před 20 lety.
BREITBART.COM
Růst tištěných médií v Asii
Asijské noviny vzdorují globálnímu poklesu prodeje tištěných médií. Dle nové studie konzultační společnosti PricewaterhouseCoppers Globální prognóza pro zábavu a média v letech 2010 až 2014 poklesla reklama v tištěných médiích, jež tvoří základ jejich příjmů, od roku 2005 na severoamerickém trhu o 47 procent. Dle studie by měla reklama v tištěných asijských médiích růst do roku 2014 ročně o 3,1 procenta – na 27,3 miliardy dolarů (zhruba 516 miliard korun).
Tištěné noviny zůstávají v asijských státech oblíbené včetně Japonska, které má nejvyšší počet jejích čtenářů na světě. V Hongkongu, v němž žije sedm milionů obyvatel a vychází velký počet novin v angličtině i čínštině, se každý den bojuje o čtenáře. Noviny si v něm kupuje téměř 80 procent dospělých a každého ze dvou nejprodávanějších deníků, Apple Daily a Oriental Daily News, se prodá 1,2 milionu výtisků. I v asijských státech se však předpokládá posun k internetovému zpravodajství. Pokles tištěných médií je sice v Asii pomalejší a jejich vlastníci mají stále dost času, ale úbytek čtenářů se jim stejně jako na Západě nevyhne.
Text do rámečku:
1,2 bilionu dolarů
je celkový státní dluh Řecka. Na každého dospělého pracujícího Řeka připadne zhruba 250 tisíc dolarů (přibližně 4,7 milionu korun).
Vanity Fair
