Mediální revue

15. 9. 2010

Šestatřicáté pokračování

THE INDEPENDENT

Oteplování neexistuje! Michael O’Leary, proslulý šéf letecké společnosti Ryanair, tvrdí, že oteplování neexistuje. Po nápadech převážet lidi v letadlech ve stoje, platit za použití toalet a v rámci škrtání nákladů nahradit druhého pilota letuškou se excentrický byznysmen pustil i do ekologie. Představu globálního oteplování a jeho zhoubných dopadů na Zemi označil „za blbost“.
„Je úžasné, jak se všichni ti podělaní ekoválečníci a média změnili. Dřív se tomu říkalo globální oteplování. Když se však teploty za posledních dvanáct let nezvýšily, začali mluvit o klimatické změně,“ rozhorlil se. V historii lidstva byla dle něho doba ledová i horká období ve středověku. Nikdo prý nemůže existenci klimatických změn popírat. O’Leary však důsledně odmítá, že by tento přírodní jev souvisel s lidskou produkcí oxidu uhličitého. Teorii si dle šéfa irských aerolinek vymysleli vědci, aby získali granty na své výzkumy.

STERN

Boj o vyšší platy Němečtí zaměstnavatelé jsou lakomí. Vyplývá to z nejnovější studie německého statistického úřadu. Dle ní v žádné jiné členské zemi Evropské unie nerostly platy v minulých deseti letech stejně pomalu jako v Německu. Propočty úřadu ukázaly, že hrubé mzdy ve Spolkové republice Německo od počátku roku 2000 do dneška narostly pouze o 21,8 procenta. Evropský průměr přitom je 35,5 a v EU se mzdy za posledních deset let zvýšily o 29,9 procenta. „Německo zažívá rozkvět, který by měly reflektovat i platy,“ nechala se slyšet německá ministryně práce Ursula von der Leyenová.
Na německou mzdovou politiku si začínají stěžovat i sousední státy. Například Francie kritizuje, že si tím Němci zajišťují konkurenční výhodu. Zároveň prý nízké platy brzdí spotřebu v největší ekonomice Evropy, která je pro mnoho sousedních zemí nejdůležitějším odbytovým trhem.

MILLER-MCCUNE

Vážnou hudbou proti depresi Výzkum mexického týmu z Univerzity Oaxaca pod vedením Miguela Angela Mayorala Chaveze odhalil, že Bachova a Mozartova hudba pomáhá lidem trpícím depresemi zmírnit jejich problémy, napsal americký dvouměsíčník. Mexický tým provedl výzkum na 79 pacientech z oaxacké psychiatrické léčebny – 15 mužích a 64 ženách – ve věku od 25 do 60 let s malou či střední depresí, kteří na ni nebrali žádné léky.
Všichni pacienti prodělali osmitýdenní léčbu. Část skupiny se každý den účastnila 30minutového sezení s psychologem. Druhá část skupiny poslouchala každý den 50 minut vážnou hudbu – skladby Johanna Sebastiana Bacha Italský koncert, Arcangela Corelliho Concerto grosso či Wolfganga Amadea Mozarta Koncert pro dva klavíry. Mexický tým zjistil, že po osmi týdnech se deprese zlepšila u 29 pacientů, žádné zlepšení nenastalo u čtyř a osm opustilo skupinu. V případě terapie s psychologem se deprese zmírnila u dvanácti pacientů, u šestnácti se žádné zlepšení neprojevilo a deset na léčbu přestalo docházet.

DIE WELT

Zfetovaní hlídači Policisté z kanadské Britské Kolumbie se nestačili divit, když na východě Vancouveru objevili pole s konopím hlídané medvědy, mývaly a prasaty. Jejich překvapení se ještě zvýšilo po zjištění, že zvířata jsou pod vlivem drog. „Medvědi byli krotcí, seděli a jen sledovali policisty. V jednu chvíli si jeden z medvědů vylezl na auto, sedl si na střechu, vše sledoval a pak zase slezl,“ uvedl mluvčí Královské kanadské jízdní policie Fred Mansvield. A dodal: „Jeden mýval se dokonce snažil vylézt kolegovi na nohu.“
Na farmu je prý pěstitelé konopí přilákali na psí potravu a pak je udržovali u pole, aby odháněli případné zvědavce včetně mužů zákona. Policisté se domnívají, že kriminálníci zvířatům přimíchávali do jídla marihuanu, aby je na plantáži udrželi.

THE ATLANTIC

Dětské obědy za dolar Americká vláda přispívá každému dítěti na školní obědy částkou 2,5 dolaru na den. Po odečtení nákladů na pracovní sílu a administrativu zůstane na samotné jídlo přibližně dolar. A za něj se zrovna zdravý, vyvážený oběd pořídit nedá, na rozdíl od hranolek, kuřecích nugget nebo pizzy s kečupem. José Andrés, kuchař a otec v jedné osobě, proto apeluje na americké politiky, aby situaci změnili. Teď je k tomu šance.
Každých pět let se totiž v Kongresu dostane na přezkum zákon, který stravování amerických dětí ve školách upravuje a jehož poslední platná verze vyprší na konci září. Andrés pochopitelně volá po navýšení peněz na stravování školáků a argumentuje i rozšířenou dětskou obezitou v USA. „Hlad a obezita mají stejný původ,“ uvádí. A dodává příklad, že zatímco galon (3,7 litru) mléka přijde téměř na čtyři dolary, dvoulitrová láhev sody na necelý dolar. Sněmovna reprezentantů se nyní rozhodla přidat na školní jídla osm miliard dolarů během dalších deseti let. Dodrží-li zákonodárci tuto částku, je však zatím ve hvězdách.

TIME

Čínská byrokracie ničí obchod Číňané nám házejí byrokratické klacky pod nohy, aby nás oslabili v souboji s domácí konkurencí, stěžují si zahraniční společnosti. Teď na jejich obranu vystoupila i Obchodní komora Evropské unie v Číně. Na byrokracii v nejlidnatější zemi světa si postěžovala ve svazku o téměř sedmi stech stranách a některým jejím závěrům je třeba věnovat pozornost.
Předloni se do Číny vyvezlo evropské zboží v hodnotě zhruba 78 miliard eur, což představovalo devítiprocentní nárůst oproti roku 2007. Obchod EU se Švýcarskem je však stále ve srovnání s Čínou trojnásobný. Čína navíc loni přišla s opatřeními, která zkomplikovala zahraničním hi-tech firmám vstup na její trh pomocí složitého licenčního systému. Ten prý mnoho světových technologických firem označilo za „krádež v rozsahu, který svět nikdy neviděl“. Za změnu situace lobbovali u čínského premiéra Wen Ťia-paa šéfové koncernů BASF a Siemens. Menší trapas způsobil šéf amerického kolosu General Electric, jehož kritika v soukromí Číňanů pronikla na veřejnost. Čínští politici se nyní snaží zahraniční investory uchlácholit. Dle expertů je však mezi jejich slovy a činy, které by mohly stav změnit, dost dlouhá cesta.

STERN

Greenpeace nechce elektroauto Z elektroautomobilu se vyklube „kolosální propadák“. V rozhovoru to tvrdí expert na dopravu organizace Greenpeace Wolfgang Lohbeck. Dle něho je to jen nástroj jaderného a energetického průmyslu, s jehož pomocí si tato odvětví chtějí zajistit monopolní postavení i v dopravě. Kdyby občané směli využívat autobusy a vlaky zadarmo, životnímu prostředí by to prý prospělo mnohem více než elektroauto.
„Osobní automobil bude v budoucnu spíše výjimkou. Za 50 let bude existovat maximálně několik malých automobilů. Auto už nebude symbolizovat postavení ve společnosti,“ řekl Lohbeck. A dodal, že velký úkol v tom sehraje veřejná doprava, která bude jako třeba půjčování aut stěžejní. Elektroauto by se prý stejně nikdy nedokázalo vyrovnat běžným vozidlům, a proto ho společnost jako automobil budoucnosti nikdy nepřijme.

FOREIGN AFFAIRS

Mění Rusko zahraniční politiku? V posledních deseti letech prodělala ruská zahraniční politika několik zásadních obratů. Po 11. září 2001 usilovalo Rusko o strategické partnerství s USA. Posilovalo spolupráci v Afghánistánu a zmírňovalo svou opozici vůči rozšíření NATO a evropské protiraketové obraně. Poté se však – během druhého období Vladimira Putina ve funkci prezidenta – v důsledku rostoucích cen energií začalo vůči USA a Západu více vyhraňovat. Vystupovalo proti prozápadním vládám v Gruzii a na Ukrajině, a dokonce hrozilo, že zamíří své jaderné rakety na evropské státy, které rozmístí na vlastním území prvky protiraketové obrany USA. Opozice Ruska vůči USA a Evropské unii vyvrcholila v srpnu 2008 válkou proti Gruzii.
Od této války se však ruská zahraniční politika začala vracet ke spolupráci se Západem. Tento nový obrat na veřejnosti představuje Dmitrij Medveděv, který v roce 2008 vystřídal Putina ve funkci prezidenta. Jejím základním předpokladem je, že Rusko potřebuje dobré vztahy s bohatým světem, zejména s USA a EU, kvůli modernizaci své ekonomiky. Je však možné, že Rusko tento obrat jen předstírá a má co dělat s problémy ruské ekonomiky. A mohl by se vytratit po jejím oživení. Popřípadě pokud Medveděv v roce 2012 prohraje prezidentské volby a přestane mít vliv.

DER SPIEGEL

Pojišťovna globálního kapitalismu Mnichovská pojišťovací společnost Munich Re poskytuje globálnímu kapitalismu bezpečnostní síť. Bere na sebe rizika, která jsou příliš vysoká pro takové pojišťovací giganty, jako je německá pojišťovna Allianz či Gothaer. Munich Re působí na celém světě, zaměstnává 47 tisíc lidí a zhruba dvě miliardy světové populace je nepřímo pojištěno prostřednictvím této společnosti. Její investiční portfolio činí 180 miliard eur (zhruba 4,44 bilionu korun).
Veškeré informace o těchto dvou miliardách lidí – jejich rozhodnutí, nešťastné události a okolnosti narození a smrti – jsou přenášeny do mnichovské centrály společnosti, kde jsou analyzovány a neustále propojovány s jinými událostmi. Společnost Munich Re se snaží objevit pevné body v chaosu a pravděpodobnosti v nepravděpodobném. Její zaměstnanci vyvíjejí zdánlivě šílenou snahu propojit všechno se vším, aby společnost mohla aplikovat údajně nemožné na svou pojišťovací politiku a mít z ní zisk. Nedávno například spočítali, že pravděpodobnost úmrtí 40letého muže na rakovinu v příštích deseti letech je 0,7procentní. 50letého pak 2,5procentní. V případě 60leté ženy je tato pravděpodobnost 3,7procentní.