Největší telekomunikační operátor se chce podílet na elektronizaci českého zdravotnictví
Finanční služby, vzdělávání, cestování, zabezpečení a zdravotnictví. Těchto pět oborů vytipovalo vedení nadnárodní telekomunikační skupiny Telefónica jako nové potenciální trhy pro svůj budoucí růst. A právě posledně jmenovaný segment, tedy služby pro zdravotnictví, jsou prvním z oborů, které hodlá česká pobočka Telefóniky přetavit v reálný byznys.
„Zdravotnictví je segment, jehož přímým účastníkem je každý obyvatel naší země, a je zásadní pro fungování celé ekonomiky. V této sféře se v poslední době silně prosazuje tlak na vyšší efektivitu a snižování nákladů při současném zvyšování kvality poskytované péče. To je hlavní argument pro stále častější a rozsáhlejší využití moderních informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví, a to je také důvod, proč chce být česká Telefónica u toho,“ tvrdí David Šita, viceprezident Telefóniky O2 pro státní správu.
Rychlá akce
Největší česká telekomunikační firma z tohoto důvodu vytvořila vlastní koncepci eHealth (elektronické zdravotnictví), jež vychází ze služeb, které mateřská Telefónica aplikuje na „domovském“ španělském trhu a v Latinské Americe. Některé z nich chce během několika měsíců uvést i na český trh. Jednou z prvních je MiFamilia, služba založená na vlastním operačním systému pro mobilní telefony umožňující jednoduché ovládání přístroje a především rychlé přivolání pomoci prostřednictvím zmáčknutí jediného tlačítka. „Rodinní příslušníci či ošetřovatelé pacienta také mohou prostřednictvím internetového rozhraní nastavovat funkce telefonu anebo například prostřednictvím přístroje upozornit dotyčného, aby si v daný moment vzal léky. Mezi nabízenými funkcemi je i možnost lokalizace pacienta prostřednictvím GPS nebo polohy telefonu v síti,“ vysvětluje Šita.
Do skupiny služeb zajišťujících péči a kontakt v momentě tísně patří i takzvaná Dohledová služba (kombinace kamery a náramku na ruce, který po stisku tlačítka umožní komunikaci nemocného s tísňovou linkou) či řešení Senior Inspect kombinující sociální služby se vzdálenou kontrolou, jež sama ošetřovatele upozorní, když pacient například spadne z postele. „Na zdravotnictví jsou nejdražší dlouhodobě nemocní lidé a rehabilitační péče, proto takovéto služby mohou být zajímavé například pro krajské úřady poskytující sociální služby, ale i pro zdravotní pojišťovny,“ soudí viceprezident Telefóniky ČR.
Lůžko? Tisíc eur denně
Příkladem, kde se firma inspirovala ve své původní branži, je oblast telemedicíny – jakýsi chytrý doktor na telefonu. Pacient by tak mohl pomocí telekonference, senzorů umístěných na svém těle a vzdáleného přístupu do zdravotní dokumentace (včetně možnosti prohlížení rentgenů on-line) konzultovat svůj stav s lékařem vzdáleným stovky kilometrů daleko (ať už při pooperačních rehabilitacích nebo na specializované vyšetření srdce). „Z různých analýz vyplývá, že denní náklady na jedno obsazené nemocniční lůžko dosahují až tisíce eur (zhruba 26 tisíc korun). Podobná zařízení umožní jejich počet nezvyšovat. Naopak zapracují na jejich vytíženosti,“ je přesvědčen Šita.
Třetí oblastí, kde se ve zdravotnictví hodlá česká Telefónica etablovat, je segment ICT služeb a řešení pro provozovatele medicínských zařízení – informační systémy, mobilní datové služby, nástroje na správu a ukládání zdravotnické dokumentace nebo specializované videokonference. „Součástí je samozřejmě i nabídka komplexní IT infrastruktury a výpočetní techniky, již hodláme nabídnout i formou služby, takže by si zdravotnické zařízení nemuselo počítače, tiskárny a podobně kupovat, ale podle svých potřeb pronajímat za měsíční paušál,“ naznačuje Šita.
Peněz není málo
Cílem podle něj není výdaje do českého zdravotnictví ořezat, ale zefektivnit. Jako příklad uvádí rozbor krve, který některým pacientům dělají medicínská zařízení i třikrát denně jen proto, že si jednotlivá pracoviště nedokážou informace předat. „Ve zdravotnictví není málo peněz, jen se značně neefektivně vynakládají,“ tvrdí viceprezident Telefóniky ČR.
Podle jeho odhadů dosahují současné celkové výdaje na české zdravotnictví asi 250 miliard korun ročně (z toho ze soukromých zdrojů asi patnáct procent), přičemž jen asi jedno procento je určeno na IT a telekomunikační služby. „V západní Evropě se to pohybuje od tří do pěti procent, tedy až pětkrát více než u nás. To skýtá poměrně zajímavý potenciál do budoucna,“ dodává Šita.
