Z většiny restaurací skupiny KampaGroup je jedinečný a neotřelý výhled na Prahu. Mají také atraktivní interiéry a turistům (těch bývá mezi návštěvníky převaha) nabízejí nevídaný zážitek. Ne vždy však jsou stejně příznivě vnímány ostatní složky - pro hladký a vlastně samozřejmý běh restauračního provozu nezbytné - servis a kuchyně. Hlasy o přezíravém přístupu personálu k „Čecháčkům“ v té které restauraci a reference o nižší úrovni jídel tam připravených nejsou výjimkou. To mi nejde moc dohromady. Nechce se mi věřit, že by se někdo, kdo je nadán takovým „čuchem“ pro lokaci restaurantu a jeho vzhled, spokojil pouze s tím, aby hospodu „uplacíroval“ na jedinečnou pozici bez stejně kvalitního personálu a toutéž, ne-li vyšší úrovní kuchyně.
Abych se o pravdivosti či nepravdivosti pověstí přesvědčil na vlastní kůži, vydal jsem se vzhůru Nerudovou ulicí a poobědval v Cowboys. Procházím průjezdem do recepce, kde se mne ujímá slečna a vede mne rozlehlým sklepením ke schodům na terasu. Hlavní prostora, právě onen sklep s rozložitým barem, slouží pouze večer. A potom v zimě, kdy se křehké stavby venkovních lokálů nevytopí. Už cestou jsem ale zaregistroval originální vzhled restaurace. V kamenných sálech s vysokými klenbami se potkaly historie se současností. Monstrózní moderní vinotéka vyplňuje celý prostor jednoho z klenebních oblouků, jednotlivé boxy jsou osazeny současným mobiliářem, kde jsou historizující prvky jen mimochodem nahozeny. Sezení je provedené ve dvojí kůži, jednak té běžné, jednak obrácené „chlupy navrch“. Dohromady se skleněnými přepážkami a obrovskými svítidly tvoří tato jeskyně bizarní obraz.
Slečna mě se strnulým profesionálním úsměvem a lehkou přezíravostí požádala, abych vystoupal schody na terasu, kde se mne prý někdo ujme. Učinil jsem žádané, těch stupňů je hodně, a pěkně zadýchán jsem se ocitl na terase přímo pod hradními paláci. Okamžitě jsem kontaktován jedním z číšníků a začíná hra, která s pověstmi o neochotě a povýšenosti vůči tuzemskému hostu nemá pranic společného. Chvíli jsem ponechán tomu, abych strávil zážitek z až neuvěřitelného pohledu na panorama Malé Strany a vlastně valné části města. Když jsem se dosyta vynadíval a byl ujištěn o tom, že tento výhled mi bude dopřán po celou dobu, jsem uveden do jedné ze dvou na sobě zbudovaných prajednoduchých staveb. Jde vlastně jen o střechu, podlahu a tři totálně prosklené stěny, skrze které dovnitř drze nakukují malostranské věže. Usazen u stolku s nejlepším výhledem jsem vmžiku seznámen s nabídkou restaurace. V předloženém lístku je – jak jinak – v těžké převaze maso z nejrůznějších plemen a ze všech koutů světa. Je těžké si vybrat. Nicméně po chvíli mám jasno a věnuji se pohledu na Prahu tak neotřelému, že i rodilému Pražanovi zatrne. Když navíc zažijete tři čtyři změny počasí, od krásného slunného dne, přes tmavou hrozící oblohu až po zuřivý příval deště, dostalo se vám jedinečného přírodního biografu.
Přesně do této atmosféry servíruje číšník rajčatovou polévku se zakysanou smetanou a toastem s modrým sýrem. Hladina v talíři má jásavou, výraznou rudou barvu a je hutná, sotva se pod atakem lžíce pohne. Na povrchu poťouchle pomrkávají olejová očka, uvězněná v bělostném dvoukruží smetany. Pod hladinou se schovávají dílky rajčat, důsledně zbavené slupky. Chuť je intenzivní a ryzí. Snad vše, co tomaty umějí předvést, je koncentrováno v jednom každém soustu. Nasládlá pikantnost, nesená teplem vzhůru, je tolik přesvědčující, až se smetana jen skromně drží v pozadí. Lodička toastu, plovoucí po ďábelsky červeném jezírku, jež nese kupku modrého sýra, přispěchala do centra dění, aby udala svůj náklad. A sýr, jindy tolik sebevědomý a na svou chuť velkopansky pyšný, ledva stačil utlumit nejostřejší hrany ostré chuti rajčat. Na víc neměl, svou úlohu však splnil a neokázale se srovnal vedle ostatních, nikoliv před ně. Polévce dodal jistého uhlazení a espritu, ovšem za cenu až druhého místa v pořadí chutí. Konečný dojem byl příjemný, velice noblesní a chutě burcující.
V mezičase před hlavním chodem vyhlížím jednak ven na rodící se bouři, jednak sleduji dění na place. Všichni z personálu pracují s hostem bryskně a vnímavě, s úsměvem i trpělivostí mnohdy až bezbřehou. Navlečeni do chlupatých černých mikin na číšníky ani nevypadají. A dokonce ani na kovboje, spíše jejich pomocníky. Ale co do profesního výkonu jsou báječní. Jedna pověst o neduzích „Kampahospod“ bere tedy za své – alespoň v tuto chvíli na tomto místě.
Jsem připraven, po potěšujícím zážitku z polévky, pomalu vymazat i ono druhé negativum, ale ještě přece jen čekám na hlavní utkání dneška. Je jím telecí steak s omáčkou béarnaise a houby portobello pečené s česnekem. Pokrm vyhlíží lákavě. Řádný kus masa lesklého šťávou, zčásti přelitého hustou nazlátlou omáčkou, s pahorkem temných proužků hub, navršeným vedle. Ve steaku navíc vetknutá informační dřevěná cedulka, že je skutečně medium, jak jsem si přál. Nebyl. Vedle jemné, chuťově srovnané a správně viskózní omáčky, v níž se bylinky nepraly, šalotka pohladila a ocet se jen lehýnce připomínal, vedle báječně upravených hub, u nichž na mé přání v kuchyni opravdu šetřili česnekem, bylo telecí nejslabším hráčem. Volil jsem je záměrně, po několika nepříliš vydařených setkáních s tímto druhem masa jsem se těšil, jak bude dobré. Kde také jinde, ne-li zde, kde o sobě mluví jako o nejlepším steakhousu ve městě?! A ouha! Kuchař masu na pánvi „ustlal“ o chlup déle. Výsledkem byl skrznaskrz propečený steak, na řezu barevně monochromatický, stejnoměrně hnědavý, vysušený a v konci, kdy vychládal, až drolivý. Bez radosti jsem zrevidoval svůj „odpouštěcí“ program a položku „kvalita kuchyně“ nechal zatím otevřenou. Škoda, doprovodné dodatky byly chutné a připravené masu co nejvíce pomoci.
Dezert často vše napraví. S tímto vědomím jsem objednal čokoládový fondant s lesním ovocem a malinovým sorbetem. A opravdu, vzhledná kompozice vyhlížela mnohoslibně. Temně hnědý kužel s prohloubeným kráterem na vrcholu, pokrytý vrstvou blyštivých krystalků, z něhož puklinou ve stěně vytéká tmavé vonící čokoládové magma, je jednou částí obrazu. Druhou představuje shluk čerstvých lesních plodů a konečně třetí vrchol obstarává růžový kopeček sorbetu. Hořká, těžká chuť poctivé čokolády je oživena živoucími vstupy malin, ostružin a jahod. Jejich přírodně ostré projevy jsou umravněny čokoládou a sorbet vstupuje s rozvernou chladivostí čistých malinových tónů. Zdařilá, leč jistě nepříliš dietní tečka za opulentním obědem.
Tisíc a osmdesát korun, které tohle představení stálo, není málo. Ale upřímně řečeno, čekal jsem více. Představoval jsem si, že takový pohled na Prahu bude, jak náleží, zkapitalizován. K mé potěše se tak nestalo a cena nevybočuje z rámce restaurací této úrovně. Je jen škoda nepřesvědčivého projevu kuchyně v nejsilnější její zbrani, v přípravě steaku.
plus – úroveň zahradních teras umocněná výhledem
minus – chladný přístup hostesek na recepci
Cowboys Steaks & Coctails
Nerudova 40, 110 00 Praha 1 – Malá Strana
tel: +420 296 826 107
e-mail: kontakt@cowboysrestaurant.cz, www.kampagroup.com
Otevírací doba: Po-Ne: Terasa 12.00-02.00, Music Bar 18.00–02.00, Hlavní sál 18.00–02.00
Počet míst: restaurace 100, horní krytá terasa 55 terasa 65, dolní krytá terasa 30
Druh kuchyně: mezinárodní s orientací na steaky z různých druhů plemen
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Země původu nabízených vín: Česko, Francie, Chile, Itálie, JAR, Německo, Rakousko, Španělsko
Hodnocení restaurace:
jídlo 41 bodů z 50
servis 19 bodů z 20
nápoje 10 bodů z 10
prostředí 10 bodů z 10
kvalita / cena 8 bodů z 10
Celkem 88 bodů ze 100
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Koláč pečený s kozím sýrem, sušenými rajčaty, lilkem a brusinkovým coulis 275 Kč
Salát s modrým sýrem, řepou a karamelizovanými vlašskými ořechy 245 Kč
Penne Arrabiatta s rajčaty, bazalkou a parmazánem 245 Kč
„Cowboys“ hovězí burger (podávaný na burger žemli s hranolkami) 295 Kč
Steak z lososa, glazované karotky, mačkané brambory, česnekovo-zázvorový beurre blanc 430 Kč
200g Jehněčí steak 365 Kč
Top Butt Cap steak M (M-200G) 625 Kč
Rib eye steak (mramorovaný tukem, dosahuje špičkové chuti) M 365 Kč/L 415 Kč (M 200G, L 250G, XL 400G)
Filet Mignon M – Hovězí maso z USA, Black Angus, Prime kvalita 995 Kč (M-200G)
Brownie s ořechy, teplou čokoládovou polevou a vanilkovou zmrzlinou 185 Kč
Výběr z vinného lístku:
Domaine Carneros Brut, Napa Valley (USA) 1650 Kč
06 Nové Vinařství, Rulandské šedé, Jakostní 595 Kč
05/06 Casillero del Diablo, Sauvignon Blanc 800 Kč
05/06 Bouchard Finlayson, Chardonnay Sans Barrique 1250 Kč
04/05 Sharjs, Livio Felluga 1250 Kč
05 Ste-Michelle, Eroica Riesling 1795 Kč
05 Puligny-Montrachet, Lucien Muzard 2995 Kč
04/05 Vinařství Hort, Pinot Noir 550 Kč
02 Robert Mondavi, Private selection Cabernet Sauvignon 1295 Kč
01/04 Propriedad H. Remondo 2195 Kč
00/01 Barolo Cannubi Marchesi di Barolo 2750 Kč
01 Cote-Rotie, Guigal 3200 Kč
01 St-Emilion Grand Cru, Chateau Trotevielle 3995 Kč
97 Pauillac, Haut-Bages Liberal 5900 Kč
