Když všichni nakupovali, srážely cenu ČEZ fondy Templeton
Málokterý titul na pražské burze je tolik zajímavý, aby stálo za to o něm psát článek. Většina je tak nudná, že s nimi nemá cenu ani obchodovat, natož o nich psát. Výjimkou jsou papíry elektrárenského gigantu ČEZ. Před prázdninami jsme informovali (EURO 23/2002), že nějaký silný hráč ve druhém pololetí loňského roku a v prvním kvartálu roku letošního srážel cenu akcií ČEZ stále k hranici 80 korun. Kdo byl oním medvědem a jaká byla jeho motivace, ale tehdy nebylo známo.
Částečnou odpověď je však nyní možné dohledat. Z přehledů agentury Bloomberg totiž vyplývá, že největším prodejcem tohoto titulu tehdy byly investiční fondy ze skupiny Templeton. Data jsou známa o čtyřech fondech této skupiny (Templeton Developing Markets Trust, TIFI Emerging Market, FTIF Templeton Emerging Market a Templeton Emerging Market), které se dohromady zbavily celkem tříprocentního podílu v ČEZ. Informace o pozicích ostatních fondů této investiční společnosti k dispozici nejsou.
Za rok na nule.
Výroční zprávy největšího z fondů Templeton (pokud jde o podíl v ČEZ) Templeton Developing Markets Trust, jehož manažerem je uznávaný Mark Mobius, hovoří jasně. K 30. červnu 2001 držel tento fond osm milionů akcií ČEZ (to je více než jedno procento českého elektrárenského podniku), k 31. prosinci 2001 již jen 5,5 milionu kusů a k 30. červnu 2002 neměl ani jednu akcii. Bloomberg uvádí, že fond Templeton Developing Markets Trust měl ČEZ vyprodán už k 14. květnu letošního roku. Od té doby se cena akcií ČEZ přehoupla zpátky přes 90 korun, kde se stále stabilně drží. Výprodej totiž skončil. A většina analytiků indikuje cílovou cenu nad 100 korunami. Z celkových pohybů akcií v období od 13. června 2001 do 14. května 2002 je ale zřejmé, že prodejní horečka Templetonů (minus tři procenta) možná vysvětluje pouhou polovinu akcií. ČSOB, která poskytuje zahraničním subjektů služby kustodiana na pražském trhu, totiž v tom čase vyprodala 6,3 procenta akcií ČEZ. Pokud druhou polovinu nemají na svědomí ostatní fondy ze skupiny Templeton, které na Bloombergu informace nezveřejnily, byl ve hře minimálně ještě jeden silný subjekt, který ignoroval doporučení analytiků, dobré fundamentální ukazatele o tomto titulu a dobré zprávy (jako byla například ta o vládním rozhodnutí spojit ČEZ s distribučními společnostmi) a také masivně vyprodával.
Obavy z malé likvidity.
Hlavní makléř společnosti CA-IB Securities Silvio Kotarac tvrdí, že podobný postoj lze ale logicky vysvětlit a rozhodně nemusí znamenat, že pro Templetony je ČEZ tak malou položkou v jejich portfoliu, že o něm nesledují žádné analýzy a informace. „Velký zahraniční hráč mohl klidně reagovat na nedostatek likvidity na pražské burze. Pokud sedí na deseti milionech kusů akcií ČEZ a vidí, že denně se běžně obchoduje 350 tisíc, může z toho být právem lehce nervózní a chtít se takového nelikvidního titulu zbavit. A to nelze udělat jinak, než že bude vyprodávat k okamžiku, když bude trh pod dojmem dobrých zpráv,“ řekl Kotarac v rozhovoru pro týdeník EURO.
Jako další důvod uvádí Kotarac porovnání možných výnosů v různých zemích. „Pokud se investiční fond zbaví českých papírů, které mají potenciál růstu o deset procent, a místo toho nakoupí například ruské akcie, jež mu za stejné období udělají sedmdesát procent, udělal jeho manažer dobré rozhodnutí,“ dodal Kotarac.
Úspory do akcií.
Medvědí trh s akciemi ČEZ měl ale ještě jeden pozoruhodný aspekt. Zavedené klišé, že Češi své úspory ukládají na vkladní knížky, případně do stavebního spoření a akcie na pražské burze téměř ignorují, přestává platit. V uplynulém roce se totiž velmi výrazně (o padesát procent) zvýšil mezi akcionáři společnosti ČEZ podíl domácích fyzických osob, a to z 2,38 procenta na 3,57 procenta. Za necelý rok (od 13. června 2001 do 14. května 2002) čeští občané nakoupili přes sedm milionů akcií tohoto elektrárenského podniku za cenu převyšující půl miliardy korun.
K tomu musíme připočítat fakt, že postupně roste i objem majetku spravovaného ve fondech kolektivního investování v České republice (ke konci letošního pololetí dosáhly vložené prostředky hodnoty 128 miliard korun).
ČSOB obětním beránkem.
V červenci loňského roku velkolepě oznámil tehdejší mluvčí vlády Libor Rouček, že kabinet „prověří prudký pokles akcií elektrárenské společnosti ČEZ bezprostředně před její privatizací“. O tři čtvrtě roku později přišel na Komisi pro cenné papíry anonymní podnět, že s kursem tohoto titulu manipulovala ČSOB. Spekulace vedla k tomu, že část akcií ČEZ má ČSOB nejen ve správě coby kustodian, ale že zároveň ovládá tyto vlastníky. Regulátor tento podnět tehdy začal prošetřovat.
Vláda ani komise nakonec na žádného manipulátora nenašly. Pokud se časem ukáže, že kromě Templetonů vyprodávaly i další renomované zahraniční společnosti, skončí tento nadějně vypadající příběh dost prozaicky a bez jakéhokoli dramatického finále.
