Zvyšování výkonu je neomezené, říká šéf SGI pro střední Evropu
Mise na Mars, předpovědi počasí, farmaceutický výzkum, krizové scénáře, filmy, výpočty pro bezpečnostní složky a analýzy dat. V takových oblastech se užívají nejvýkonnější počítače dneška. A není divu, že tuzemským klientem společnosti Silicon Graphics Incorporated (SGI), která patří mezi přední výrobce superpočítačů, je vedle průmyslu též Ministerstvo obrany ČR. „Týká se to logistiky,“ naznačuje Michal Klimeš, ředitel SGI pro střední a východní Evropu. K dalším odběratelům patří vysoké školy a akademická sféra. Právě 19. března má být dle zdrojů týdeníku EURO představen systém SGI Altix ICE pro Fyzikální ústav Akademie věd ČR, díky němuž se pracoviště stane jedním z nejvýkonnějších výpočetních center v zemi. K systémům od HP a IBM totiž přibude velesilný bráška, který bude například využíván pro výzkum zabývající se „transportem elektronu v komplexních nanosystémech“.
Od grafiky po supervýkon
Kdo se seznamoval s počítači v 90. letech, spojí si značku se špičkovou grafikou. To byl začátek. Stopy vedou až ke katedře grafiky na Stanfordské univerzitě. „Časem však firma zjistila, že pro zpracování obrovského množství dat potřebných pro vizualizaci jí nikdo nedodá dostatečně výkonné systémy. A proto byl zahájen vývoj vysoce výkonných serverů. Dnes tvoří asi 85 procent naší činnosti,“ vysvětluje Klimeš. Česká pobočka vznikla roku 1994 a během pěti let od založení si vydobyla výsadní postavení v oblasti grafických systémů a následně high performance computingu (HPC). Ročně se v ČR prodají desítky systémů SGI. „Těžko porovnávat postavení na trhu. Jeden náš stroj může mít stovky až tisíce procesorů. Dlouho prodeje rostly, což souviselo s rozvojem grafiky; poslední dobou se prodej rok co rok drží na podobné úrovni,“ vysvětluje ředitel, pod nějž spadá kolem třiceti zaměstnanců. Zasáhne firmu světová krize? „Celá SGI již úsporná opatření provedla, optimalizace proběhly. Superpočítačové projekty se vyznačují velikostí a setrvačností, jsou součástí dlouhodobých plánů, ale co si budeme říkat, není to zrovna nejziskovější oblast IT,“ říká Klimeš, dle nějž se už i „velké firmy naučily chovat jako ty malé, což je dobře“. A prestiž viditelných projektů vede i k agresivním cenám.
Byznysovými partnery SGI bývají zvučná jména. Tradičními odběrateli jsou kosmická agentura NASA, filmařská studia Disney či německá meteorologická služba. Domácími klienty bývají ústavy Akademie věd, školy od Masarykovy univerzity po ČVUT, ale i průmyslové firmy. Dlouhodobá spolupráce běží se Škodou Auto. Kolik firem soutěží ve vysokovýkonnostním segmentu? „Bude to tak do deseti,“ odpovídá Klimeš a z hlavních soků jmenuje IBM, Sun, HP, NEC či Dell. Samotní „Silikoni“ se letos chtějí angažovat v kláních o dodávky systémů pro Českou poštu, Český hydrometeorologický úřad a další instituce potřebující velký výkon. Koupila si už někdy milionovou stanici s logem SGI domů i fyzická osoba? „Kdysi si je pořizovaly malé vývojářské firmy, ale že by je chtěl někdo domů? Těžko,“ usměje se Klimeš, jenž absolvoval manažerské kurzy na UK-MBA při VUT Brno.
Ropné vrty, tkáně, počasí. Co dál?
Firma SGI, známá spíše „fajnšmekrům“, je s výzkumníky neodmyslitelně spjata. Právě oni potřebují obří výkon a vizualizace jevů. „Vždy se uplatňujeme tam, kde se něco vyvíjí nebo se zpracovávají kvanta dat,“ potvrzuje Klimeš. Jedním z projektů je modelování tkání pro vzdálené chirurgické operace, kdy by vojenští lékaři prováděli zákroky na dálku přes roboty. Dopravní simulace by zase mohly zlepšit průjezdnost silnic, životní prostředí a zabraňovat nehodám. Nabušené kompy však neumějí šetřit toliko životy, ale i peníze. „Ropným firmám už nestačí vědět, kde naleziště je. Ony to chtějí vědět úplně přesně, aby za vrty ušetřily miliony. I v průmyslovém vývoji je snahou nedělat prototypy, ale vše spočítat. Je to taková virtuální realita; všechny návrhy se nejdříve spočítají, nežli se prvně vyrobí. To je nejlevnější,“ podotýká ředitel. Takže: jaké jsou ceny stanic SGI? Těžko říci. Hlavně proto, že výpočetní sety jsou šity zákazníkům na míru – zkrátka to není jako kupovat si kdysi uniformní „čtyřiosumšestku“.
Z brněnského vědeckotechnického parku, kde SGI sídlí, už vyhlížejí další šance. Těmi by se mohla stát vědecká „centra excelence“ – čekající na miliardy z operačních programů EU: zvláště pak brněnský CEITEC nebo ostravské IT4Innovations, kde je požadován masivní výpočetní výkon. „Boj o ně bude velmi intenzivní,“ říká Klimeš, dle nějž SGI dodávalo řešení pro Ústav jaderného výzkumu v Řeži. I tam chystají jeden z projektů zaměřených na udržitelnou energetiku. Dodali servery i pro ženevský CERN. „S těmi je těžká spolupráce. Oni si spoustu věcí stavějí sami,“ směje se Klimeš. A dodává, že dnes už není problém zbudovat jakkoli výkonný systém přidáváním procesorů. Potíž je v navazující infrastruktuře, zajištění spolehlivosti i efektivity. Ředitel Silicon Graphics odpovídá i na otázku, zda-li je počítačový výkon do budoucna něčím limitován: „Výkon ne. Omezené je spíše využití. Dnes jsou největší petaflopsové systémy, ale všimněte si, jak se málokdy mluví o konkrétních úkolech. Nabízejí kumulovanou kapacitu. Bylo by zavádějící si myslet, že nějaký superpočítač bude řešit jedinou složitou superoperaci.“
*
ROZHOVOR (vedle foto)
Michal Klimeš
Z Brna i do Moskvy
Českému zastoupení SGI šéfuje od roku 1994, časem mu přibyla zodpovědnost za střední Evropu. Před 25 lety vystudoval obor přístrojová elektronika na VUT Brno a díky souhře okolností se už tehdy dostal k počítačům norské provenience. „To bylo velké štěstí,“ říká Michal Klimeš (48), ředitel SGI, otec tří dětí a vášnivý lyžař.
EURO: Jak se liší trhy superpočítačů v zemích východní Evropy?
KLIMEŠ: Když vezmu okolí ČR, tak tradici průmyslového výzkumu mají nižší než u nás. V Polsku či Maďarsku je vidět fázový posun, ale trh není tak velký. Posuneme-li se na východ, v Rusku je to opačně. Oni jsou zvyklí na velké věci, a do obřích věcí půjdou. Asi správným směrem. Vliv Ruska v IT naroste; vezměte si Intel, pro nějž pracuje hodně ruských vývojářů.
EURO: Je složité v Rusku domlouvat obchody?
KLIMEŠ: Ano (smích). V Rusku pracujeme s partnery, nemáme tam zastoupení. Nicméně komunikace Čechů s Rusy je dobrá, důvěřují nám. Cítí, že je více respektujeme, zatímco Západ je příliš poučuje. Jistě, řadu věcí nedělají dobře, oni to vědí, ale nechtějí být poučováni neustále. V byznysu je znát vliv státu i manažerských struktur.
EURO: Dělají se tam výběrová zařízení nestandardněji?
KLIMEŠ: Že by byly soutěže úplně standardní, to ne. Což vnímám i tady. Vždy chápu, že má nějaký uživatel jakési preference, že už dodavatele zná či si problematiku nastudoval. Ale v Rusku je zadání, kdo by měl vyhrát, vidět až moc často. Nyní je vypsán obrovský tendr na 220teraflopsový systém, kterého se zřejmě může zúčastnit jen jedna firma. Jsou tam zavádějící specifikace, ne nesmyslné, ale…
EURO: Ušité na míru.
KLIMEŠ: Tak. Jenže to vidím i v Čechách. Občas i v západní Evropě, ačkoliv se mi zdá, že tam to výrazně pokleslo. Myslím, že by bylo dobré, aby každý klient chápal, že když dává příliš najevo, jak někam soutěž směřuje, sám snižuje své postavení.
*
BOX (foto sonda Mars):
Silikonové vzlety
Přehled významných počinů, zajištěných počítači od SGI
* superpočítač Pleiades pro NASA, spolupodíl na misi k Marsu
* nejrozsáhlejší počítačová simulace proteázy viru HIV (AIDS)
* správa videoarchivu 50 tisíc svědectví lidí, kteří přežili holokaust
* vizualizace úložišť ropy a plynu pro BP, Saudi Aramco či Total
* první digitální filmové studio DreamWorks (filmy Shrek atd.)
* modely počasí ve vysokém rozlišení pro operace US Army
* nejdetailnější 3D rendering starověké egyptské mumie Šerit
Pramen: SGI, týdeník EURO
*
BOX (foto počítače):
Světový Top3**
Nejvýkonnější superpočítače současnosti
1. Roadrunner, IBM BladeCenter QS22 (129 600 jader)
2. Jaguar, Cray XT5 QuadCore (150 152)
3. Pleiades, SGI Altix ICE 8200 EX (51 200)
Pramen: Top500.org
