Nové plánovací období čerpání evropských dotací pro roky 2014 až 2020 mělo být k žadatelům o evropské peníze výrazně vstřícnější než to předchozí. Podle Drahomíra Mejzra, generálního ředitele a partnera konzultační společnosti Accon Group, je už nyní jasné, že také v další etapě začnou dotační programy nabírat zpoždění.
Na to není jednoduchá odpověď, protože procházíme poněkud složitým obdobím. Co se týká jednotlivých programů pro Českou republiku, ty odešly v květnu na vládu. Evropská rada v únoru schválila finanční rámec, který ale nepřijal Evropský parlament. V tuto chvíli není úplně jasné, jaký bude celkový právní rámec pro evropské dotace, a hlavně kdy bude přijat. Uzavření všech otevřených věcí se očekává do konce letošního roku.
Za několik měsíců začne nové plánovací období pro evropské dotace. Je už jasné, jak se změní oproti tomu končícímu?
Promítá se do toho i komplikovaná politická situace u nás?
Rusnokova vláda má jako jednu z hlavních priorit přípravu nadcházejícího plánovacího období a čerpání z evropských fondů. Ale na ministerstvech proběhly personální změny, takže někteří náměstci, kteří měli evropské fondy na starost, byli odvoláni.
Předpokládám, že to bude mít poměrně nepříznivý dopad, protože ti lidé se v tomto oboru dobře orientovali. Opakuje se tak situace z minulého plánovacího období, kdy nestabilita a personální změny nepříznivě dopadly například na rozjezd Operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Na projekty tohoto typu byla vyčleněna spousta peněz, ovšem právě špatná příprava měla fatální dopady na jejich čerpání. Projekty se nestihly dobře připravit, dobře vyhlásit a s tím se potýkají vlastně dodnes.
Dvacet miliard pro Česko
Co už o podobě evropských dotací pro období let 2014 až 2020 víme?
Je jasné, že Česká republika dostane něco málo přes dvacet miliard. Je to o šest miliard eur méně než v minulém plánovacím období. Víme, že bude méně operačních programů. Jejich počet se snižuje ze třiadvaceti na patnáct. Zdá se, že programy budou více zaměřeny na posílení zejména konkurenceschopnosti. V současnosti se čeká, až doběhne příprava legislativy, která bude mít zřejmě zpoždění.
Budou žádosti, formuláře, procesy v novém období výrazně jednodušší?
To si nemyslím, i když se to všude říká. Oblast evropských dotací se poněkud zjednoduší zmíněným snížením počtu programů. Kromě toho pomůže také to, že administrátoři jednotlivých programů získali v minulosti zkušenosti. My například dlouhodobě spolupracujeme s CzechInvestem, což je velmi dobře zavedená agentura.
Ale další agentury a týmy, které zřídila jednotlivá ministerstva, se to teprve učily. Pro ně bylo postupné získávání zkušeností důležité. K dalšímu zjednodušení by mělo dojít ve spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy. Na konferenci, kterou společnost Accon letos pořádala v Kunovicích, zástupci ministerstva pro místní rozvoj uvedli, že se zjednodušuje počítačový systém mezi jednotlivými resorty.
Dosud mělo každé ministerstvo svůj software pro zpracování žádostí, do budoucna bude jedna programová platforma. Jestli se sjednotí také platforma pro koncové uživatele, to zatím není známo. Ale celkově se administrace příliš nezjednoduší, a je to do jisté míry v pořádku.
Proč?
Je to podobné, jako když si žádáte o úvěr. To má také mnoho náležitostí, které musíte bance dokládat. Pro podnikatele má navíc dotace více nahrazovat používání různých finančních nástrojů, jako jsou úvěry a podobně. I u těch projektů, na které budou žádat o dotace, se proto bude více sledovat jejich finanční návratnost.
Bude se více hledět, aby projekty měly reálnou ekonomiku, která se bude dokládat. Bude se to velmi podobat žádosti o úvěr, kde si banka prověřuje finanční zdraví žadatele a návratnost vložených peněz.
Zvládnou malé a střední firmy podávat žádosti samy? Právě složitost současného systému pro ně byla hodně omezující.
Ani bych jim to nedoporučoval. Pokud nemají zkušenost s evropskými fondy a s přípravou projektů obecně, tak je lepší využít specializované firmy. Malé a střední firmy se to sice mohou naučit samy, ale pokud podávají jednu nebo tři žádosti za celé plánovací období, tak to pro ně nemá smysl a je to naprosto neefektivní.
U větších firem jsou týmy a oddělení, které se zabývají evropskými dotacemi. Také banky si zřídily svoje dceřiné společnosti na dotace, protože to mají spojené s financováním spoluúčasti formou úvěrů. Ale myslím si, že se jim to ve finále nevyplatí.
Řada firem se zlobí, protože vyhodily peníze za platby zprostředkovatelským firmám, ale se žádostmi pak neuspěly. Neměly by „rádcovské“ firmy dostávat peníze jen za úspěšné žádosti?
Většina firem zohledňuje úspěšnost. Zákazník platí jen určitou částku za zpracování žádosti a potom success fee, tedy procento ze získané dotace.
A to je pro poradenskou firmu hlavní odměna. Přitom částka za zpracování žádosti by určitě měla odpovídat reálné práci, jejíž součástí není jenom podání žádosti a vyplnění formulářů, ale také zpracování podnikatelského záměru, vytvoření studie proveditelnosti, ekonomického rozboru projektu i rozboru finančního zdraví žadatele.
Tyto produkty může klient využít, i když dotaci nedostane. To se týká investičních i neinvestičních projektů. Kromě toho poplatek za zpracování projektu funguje také jako určitý filtr. Ukazuje, jaký má klient o získání dotace zájem.
Čím?
Skutečný zájem potvrdí firma právě tím, že do přípravy projektu investuje svoje peníze. Bez vážného zájmu zákazníka nemůžeme projekt dobře připravit, protože od něj potřebujeme podklady. Ovšem to, co jsem zmínil, se týká hlavně firem a obcí. U neziskových společností většinou riziko spojené s přípravou projektu přenášíme na sebe, to znamená, že přípravu děláme většinou zdarma. To je náš vklad k vnímání společenské odpovědnosti.
Stoprocentní úspěšnost
Jsou i další kritéria, která rozhodují o úspěšnosti projektu?
Nechceme dělat nereálné a nerealizovatelné projekty jenom proto, že v některých oblastech ještě zbývá spousta nerozdělených financí. To jsou vyhozené peníze. Ať už na straně klienta, pokud je neúspěšný se svojí žádostí, nebo na straně Evropské unie, pokud se takové projekty dělají.
Všichni jsme se s podobnými akcemi setkali. Od různých vyzdobených kašen až po sjezdovky v oblastech, kde nebývá sníh. Mám nejraději projekty, které jsou reálné i bez dotace. Jejím získáním si klient jenom skokově urychluje svůj vývoj. Pokud žádost o dotaci neuspěje, použije klient získané výstupy k pozdější realizaci.
To platí také u neinvestičních projektů. Například vzdělávací plán děláme pro firmu tak, aby ho mohla využít, ať čerpá dotaci nebo ne. I když firma může využít získané podklady k jiným účelům, musí pro ni být neúspěch po podání žádosti nepříjemný… My klientům garantujeme, že pokud projekt nezíská dotaci, podáváme žádost v dalších výzvách.
Z tohoto pohledu jsme stoprocentně úspěšní. Pokud není závada na straně klienta, tedy třeba že je v insolvenci nebo nám zatajil některé ekonomické parametry, uspěli jsme se všemi podanými žádostmi. To je naše garance, že klient nevyhazuje peníze zbůhdarma.
Je všude v zahraničí obvyklý český systém časově omezených výzev? Není lepší průběžný systém podávání žádostí?
Systém časových výzev je obvyklý i v zahraničí. Je to logické, vzhledem k nutnosti řízení finančního objemu dotací v určeném čase. Obvykle se sleduje objem přijatých žádostí, objem schválených projektů, objem vyčerpaných projektů. Na základě toho se dopočítává zůstatek financí a ten určuje vyhlašování nebo nevyhlašování dalších výzev.
Zelená pro inovace
Řadě podnikatelů vadí, že jsou výzvy vyhlašovány na poslední chvíli, protože pak nemají čas vypracovat projekt a přihlásit ho. Dá se s tím něco dělat?
Myslím si, že by stačilo výzvy včas a periodicky vyhlašovat. Osvědčil se i způsob registračních žádostí na CzechInvestu, kdy se klient velmi rychle a bez složité přípravy dozví, zda je finančně zdravý, jeho projekt podporovatelný a zda má přistoupit k přípravě podkladů pro plnou žádost.
V tuto chvíli jsme samozřejmě v posledním roce plánovacího období a termíny výzev, které jsou vyhlašovány, jsou poměrně krátké a vyžadují zcela připravené projekty. U většiny projektů je dnes vyžadováno dokončení včetně vyúčtování dotace do poloviny roku 2015.
Zadání výzev je někdy tak specifikované, že budí dojem, že jsou šity na míru konkrétním projektům. Měly by být podmínky pro evropské dotace obecnější?
Programy a jednotlivé výzvy by měly být cíleny dle strategie rozvoje České republiky. Nebylo by asi ani vhodné udělat obecné podmínky pro rozdělování dotací. V dalším období je zacílení na zvýšení konkurenceschopnosti, inovace, aplikovaný výzkum a rozvoj vzdělanosti. Pokud se toto podaří, můžeme si dovolit další investice. Ale s tím rozdílem, že si na ně vyděláme a jejich provoz dlouhodobě udržíme.
V čem vidíte největší slabinu právě končícího období?
Největší slabinu vidím v roztříštěnosti regionálních operačních programů a v některých pozdě připravených programech, kde hrozí značné nedočerpání.
Je nějaká dobrá zkušenost z období 2007 až 2013, kterou se naopak nepodařilo přenést do období po roce 2014?
Na to máme ještě málo informací. Nicméně již nyní doporučuji neotálet s přípravou vhodných projektů tak, abychom evropské dotace využili ještě lépe než dosud.
Drahomír Mejzr (44) vystudoval Střední průmyslovou školu chemicko-technologickou v Kralupech nad Vltavou, matematiku a chemii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studium MBA Nottingham. Za svoji praxi prošel řídícími funkcemi zejména ve výrobě – ve firmách Kaučuk, K-Protos, Beghelli-Elplast.
Od roku 2004 se plně věnuje řízení skupiny poradenských společností Accon Group, které se zaměřují na poradenství v oblasti managementu a procesního řízení, financování investičních projektů a využívání dotací, vzdělávání zaměstnanců a týmů. Je ženatý, má čtyři děti. Mezi jeho záliby patří tenis, lyžování a fotografování.
