Menu Zavřít

Měl to být český West Point, škola ale pohořela při žádosti o akreditaci

1. 12. 2013
Autor: ČTK/Stanislav Peška

Pro všechny, kterým není osud naší země lhostejný. Pro ty, kteří chtějí v životě něco dokázat a nebojí se obětovat část svých občanských svobod. Těmito patetickými slovy láká na svém webu brněnská Univerzita obrany na svůj nový studijní program armádní leadership.

Tak trochu po vzoru americké vojenské akademie West Point má armádní leadership z vojáka udělat schopného vůdce a manažera vybaveného titulem inženýra, který ovládá dva světové jazyky a dokáže se uplatnit nejen v armádě, ale i v civilu.

Pro Univerzitu obrany, kde studuje na dva tisíce zájemců o dráhu vojáka z povolání, jde o prestižní projekt, který má napomoci zlepšit pošramocenou reputaci vojenského školství. Nový studijní program, který chce do armády dodávat nikoli praxí nedotčené teo­retiky, ale hotové lídry, má na starost Fakulta ekonomiky a managementu (FEM) Univerzity obrany. Ta kromě politické podpory ministerstva obrany a generálního štábu na inovaci studia dostala peníze z Evropské unie. Od letošního června do roku 2015 může v rámci dotace z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyčerpat 13,8 milionu korun. Ze stejného balíku peněz spravovaného ministerstvem školství již v minulosti univerzita dvacet milionů dostala – šly na novou image oboru vojenské technologie a vzdělávání pro bezpečnostní systém státu.

Malá domů nevyšla

Špičková výuka velitelů ale stále chyběla, a tak se Univerzita obrany (UO) těšila, že se armádní leadership stane chloubou vojenské školy. Nejdřív šlo všechno bez zádrhelů. Armádní leadership dostal interní kód v tabulkách ministerstva obrany a od konce února 2014 chtěla Univerzita obrany na nový studijní program začít přijímat přihlášky.

Nová image vojenského školství ale před třemi měsíci dostala kulku mezi oči. Akreditační komise žádost o uznání oboru rázně zamítla. A to přesto, že předsedou pracovní skupiny pro vojenské a bezpečnostní obory je Josef Fusek, který jako profesor vojenského zdravotnictví na Univerzitě obrany působí. Malá domů tentokrát nezapůsobila. Výtky akreditační komise přitom nebyly malicherné. Nelíbil se jí navrhovaný garant, profil absolventa ani personální zabezpečení studijního programu. Výhrady měla i k pedagogům. „Publikační činnost vyučujících zajišťujících předměty z oblasti managementu je velmi slabá,“ napsala komise ve svém hodnocení.

Děkan FEM Vladan Holcner argumentuje tím, že za krachem armádního leadershipu je nepochopení ze strany komise. „Nový studijní program posuzovala nejen optikou bezpečnostních oborů, ale i oborů v oblasti aplikovaného managementu,“ vysvětluje s tím, že fakulta do programu žádné studenty nakonec přijímat nebude a o novou akreditaci se nepokusí. Čerpání evropských peněz to prý nijak neohrozí, byť je armádní leadership vysloveně zmíněn v obsahu projektu. Holcner, který byl shodou okolností před dvěma týdny opět zvolen do čela fakulty, zůstává optimistou a chystá se vypracovat náhradní studijní program.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Euro (č. 49/2013)


Čtěte také:

Obrana nechce české radary, Poláci budou levnější

ebf - tip - debata

Armáda obnoví letectvo. Nakoupí nové vrtulníky a další Airbus

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).