Plán, který má problémové bance...
Plán, který má problémové bance pomoci přežít do roku 2005, nemusí vyjít. A žádný jiný nemá
Není tajemstvím, že těžkopádné německé landesbanky, mají značné problémy. Zakládaly se v 19. Století, aby fungovaly jako zúčtovací ústavy pro transakce spořitelen v jednotlivých regionech a aby pomohly s financováním veřejných prací. Dnes mají příliš vysoké náklady, přebytek zaměstnanců a jsou obecně považovány za ohrožený druh. Do červených čísel je poslaly roky špatných úvěrů a neuvážené expanze. Snad nejhůř poznamenaly WestLB. Kdysi oslavovaná špička německého bankovnictví patří v Německu mezi finanční ústavy s největšími problémy. Její snaha prosadit se na poli globálního firemní bankovnictví či jako investiční banka skončila v devadesátých letech katastrofou. Vloni vykázala ztrátu 1,9 miliardy dolarů a za prvních šest měsíců letošního roku už přišla o 221,5 milionu.
Düsseldorfská WestLB je po značným tlakem. Dva největší akcionáři – vláda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, která vlastní 43,2 procenta akcií, a silné regionální spořitelny, kterým patří většina ze zbývajícího podílu – chtějí, aby si už přestala pouštět žilou. Zároveň je banka v Severním Porýní-Vestfálsku, kde vládne koalice sociálních demokratů a strany zelených, předmětem vášnivých politických sporů. Vůdce opozičních křesťanských demokratů Jürgen Rüttgers hřímá, že “WestLB je příkladem největší krize bankovního sektoru v dějinách naší země,” zatímco šéf liberálních svobodných demokratů Gerhard Papke trvá na její privatizaci.
Není divu, že se zastupující generální ředitel banky Johannes Ringel i předseda dozorčí rady banky Bernd Lüthje tvářili unaveně a defenzivně, když 25. září vypovídali před parlamentem spolkové země o svých nejnovějších restrukturalizačních plánech. Oba bankéři, veteráni WestLB, se ze všech sil snaží omezit náklady, zeštíhlit organizační strukturu, zefektivnit řízení rizik a zdokonalit novou strategii. “Zvýší to celkovou stabilitu WestLB,“ vysvětluje Ringel, který se stal prozatímním ředitelem po červnovém odchodu svého předchůdce Jürgena Sengery.
WestLB už nemá moc času, aby si upořádala své záležitosti. Evropská komise rozhodla, že nejpozději 18. července 2005 končí platnost státních záruk, které landesbanky zvýhodňovaly oproti jejich soukromým konkurentům při poskytování úvěrů a získávání fondů. Ratingové agentury se shodují, že WestLB má co dělat, aby se do té doby znovu vzchopila. Agentura Standard & Poor's jí 1. srpna snížila úvěrový rating z AA+ na AA s nepříznivými vyhlídkami a naznačila, že se dá čekat další pokles. “Podle našich propočtů má podpora ze strany státu hodnotu až tří ratingových stupňů,” podotýká analytik S&P ve Frankfurtu Stefan Best. “Až landesbanky o své záruky přijdou, klesne WestLB spolu s ostatními téměř jistě až na A, možná i níž.“
GLOBÁLNÍ DOPADY Budoucnost páté největší banky Německa neovlivní jen německé bankovnictví. WestLB je zároveň významným mezinárodním peněžním ústavem, který nabízí úvěry a podniká v investičním bankovnictví v Londýně, New Yorku a dalších finančních centrech. Jakákoli změna její strategie nebo činnosti bude mít mezinárodní důsledky. Navíc, pokud se nedá do pořádku, bude se nejspíš muset uchýlit k fúzi s nějakou jinou bankou z veřejného, nebo dokonce soukromého sektoru. Pro Severní Porýní-Vestfálsko to může být nepříjemné, ale analytici soudí, že dopad na bankovní systém jako celek by mohl být pozitivní – začala by vlna dlouho očekávané konsolidace nejprve v Německu a pak i v celé Evropské unii. “To, co se stane s landesbankami, v mnohém představuje klíč k budoucímu vývoji německého i evropského bankovnictví,” prorokuje Herbert Lohneiss, generální ředitel Siemens Financial Services, což je bankovní ústav obřího koncernu.
Ne že by snad WestLB plánovala fúzi – alespoň v blízké budoucnosti nic takového v plánu nemá. Místo toho se dosud zabývá loňskou komplikovanou restrukturalizací, která probíhá pod záštitou Evropské unie a má z právního hlediska oddělit komerční aktivity od státem podporovaných politických iniciativ. Reforma v rámci WestLB účinně odštěpila Westdeutsche Landesbank Girozentrale, jež zajišťuje soukromé bankovnictví, od mateřské Landesbank NRW, která financuje veřejné práce, a to často za subvencované sazby.
Potenciální nápadníci WestLB by si měli dobře prostudovat její rozvahu. Banka s bilanční sumou ve výši 330 miliard dolarů sice údaje o rizikových půjčkách nezveřejňuje, analytici však tvrdí, že ji oslabily roky nerozvážného poskytování úvěrů. Jen vloni vytvořila 2,2 miliardy dolarů rezerv na špatné úvěry a za prvních šest měsíců letošního roku přibylo dalších 595 milionů. Kromě toho se v jejím investičním portfoliu nacházejí některé riskantní investice. Za více než sedm set milionů dolarů například nakoupila podřadné dluhopisy ztrátové britské firmy Boxclever, která pronajímá televizní přijímače. Hlavní německý regulátor finančního sektoru BaFin banku přinutil, aby 485,9 milionu rezerv na půjčku Boxcleveru zvýšila o dalších 248,6 milionu dolarů. Rázem tak zmizely veškeré zisky WestLB za prvních šest měsíců letošního roku. Ringel teď smutně přiznává, že banka nemá moc šancí dostat se ještě letos do černých čísel.
Vyhlídky WestLB na nápravu může podstatně zhoršit také komplikovaná organizační struktura a někdy i protichůdné zájmy akcionářů. Například letos v květnu požádalo vedení banky konzultační firmu McKinsey o strategické poradenství. Landesbank NRW se to evidentně nelíbilo a obrátila se raději na Rothschilda. Spořitelny a místní vláda také měly svůj názor a teprve po měsících handrkování se všechny čtyři stany shodly. Teď banka přijala strategii “tří pilířů”, podle níž se má vedení zaměřit na akcionáře z řad spořitelen, na poradenství a úvěry pro Mittelstand - menší německé výrobní podniky – a na zeštíhlení mezinárodní sítě.
Zároveň se banka hodlá zbavit rizikovějších aktivit, jakou byla akce hlavního finančního útvaru v Londýně, jehož zprofanovaný šéf Robin Saunders byl odpovědný za katastrofální obchod s Boxcleverem. Z dnešních osmi tisíc zaměstnanců zůstane koncem roku 2005 ve WestLB pouze šest tisíc dvě stě. Ringel navíc zdůrazňuje, že banka zavede nový systém řízení rizik, který umožní jednodušeji odmítat nevýhodné obchody. “Naši zaměstnanci mají jasné pokyny, jak pracovat, a budou se vyhýbat riziku, jak to jen půjde,” slibuje.
Změnu kurzu potvrdilo 16. září zasedání dozorčí rady, které účastníci označili za “emotivní”. Ringel poukazuje na to, že jde teprve o první fázi strategických změn, s níž má banka přežít období do roku 2005. Pro delší horizont musí WestLB naplánovat druhou fázi, což však může znovu vyhrotit napětí mezi jejími akcionáři. Některé spořitelny plánům banky nevěří a bojí se, že se jim pokusí přebrat nejlepší úvěrové zákazníky. Vláda může navíc na WestLB přitlačit, aby půjčovala slabým podnikům ze Severního Porýní-Vestfálska, což je právě ten druh transakcí, s nimiž má banka nejvíc problémů.
Přesto je jasné, že za změny už nebude odpovědný Ringel. Lüthje po celé Evropě zoufale hledá někoho, kdo by nastálo nahradil předchozího šéfa Sengeru. Při nynějších problémech banky se však zřejmě nadbytek zájemců neobjeví. Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Vladimír Nový, www.LangPal.com
