Plzeňská ulice sady Pětatřicátníků je jednou z hlavních tepen západočeské metropole. Kdysi nesla název Komenského a byla centrem obchodu a průmyslu. Fungovalo v ní hned několik podniků, mezi nimi i továrna na umělé mlýnské kameny Josefa Trappa.
Josef Trapp Plzeňská ulice sady Pětatřicátníků je jednou z hlavních tepen západočeské metropole. Kdysi nesla název Komenského a byla centrem obchodu a průmyslu. Fungovalo v ní hned několik podniků, mezi nimi i továrna na umělé mlýnské kameny Josefa Trappa. Mlynářství je jedním z nejstarších a nejdůležitějších lidských řemesel. Již v pravěku se k drcení obilí používalo mírně zahloubeného kamene a malého ručního drtidla. Toto primitivní vybavení později nahradily takzvané žernovy (ruční otáčivé mlýnky), které výrobu mouky výrazně zefektivnily. České mlynářství přitom patřilo k evropské i světové špičce. Velký rozvoj prodělalo na počátku 16. století a alespoň malý mlýn vznikl téměř v každé obci. Pokud to hydrologické poměry dovolovaly, byl vodní. Pokud ne, využívala se síla větru či tažných zvířat. Další zlom nastal v polovině 19. století. V důsledku průmyslové revoluce se vybavení mlýnů začalo rychle měnit a vznikla i celá řada firem vyrábějících mlýnské stroje a zařízení. Patřily mezi ně například pardubický podnik Josefa Prokopa (Profit o něm psal v čísle 17/2007), pražská továrna Jana Kohouta (více v Profitu 44/2007) nebo plzeňský závod Josefa Trappa. JOSEF TRAPP (zemřel 1927) O narození a mládí českého podnikatele Josefa Trappa není nic známo. Roku 1891 založil v Komenského ulici 11 (nyní sady Pětatřicátníků 31) v Plzni malou továrnu na umělé mlýnské kameny, kterou postupně rozšířil až na velký podnik s několika provozy. Zboží vyvážel do celé Evropy, severní Afriky i Jižní Ameriky a získal i řadu ocenění z mezinárodních výstav. Produkce se postupně rozšířila také o řemeny, kleště, čisticí stroje, koukolníky, válcové stolice, podávací šneky či transmise, čímž se firma stala klasickou továrnou na mlýnské stroje. Josef Trapp zemřel roku 1927 a vedení podniku na další tři roky převzal jeho bratr Antonín. Roku 1930 získala závod společnost Macho a Turek, která výrobu mlýnských kamenů ukončila. Skládání a lití První továrna na umělé mlýnské kameny Josefa Trappa sídlila v Komenského ulici v Plzni. Provoz zahájila již roku 1891, tedy v době, kdy Thomas Alva Edison vynalezl kinematograf, na pražském Petříně vyrostla známá rozhledna a v Praze na Letné začala jezdit první elektrická tramvaj v Čechách. Vedle produkce francouzských kamenů (sestavovaných z jednotlivých dílů) se věnovala také výrobě kamenů litých. Hlavní surovinou byl přitom sladkovodní křemenec z francouzských ložisek a později také smirek (odrůda korundu se vzorcem Al2O3). Původní výrobní prostory se již po dvou letech ukázaly jako nevyhovující a bylo tedy nutné podnik rozšířit. Vznikla nová odlévárna kamene, oddělení k opracování výrobků, montovna francouzských kamenů, dílna k úpravě a balení zboží i samostatná kovárna s modelárnou. Mezinárodní úspěch Koncem 19. století bylo v podniku zaměstnáno zhruba 50 pracovníků, téměř výhradně vyučených kameníků. Mlecí kameny se vyvážely do mnoha zemí Evropy, do Ruska, ale také do severní Afriky a Jižní Ameriky. Kvalita výrobků byla přitom velmi dobrá. Na různých průmyslových výstavách získala firma jen za prvních sedm let existence celkem 14 nejvyšších ocenění! Výrobní program se proto mohl postupně rozšiřovat. Roku 1904 nabízel podnik kromě mlýnských kamenů již také ocelové části pro mlýnice, hedvábná plátna, řemeny, plombovací kleště na pytle, čisticí stroje na obilí, koukolníky (stroje k odstranění koukole a jiného plevele), stroje k čištění krupic, válcové stolice různých soustav, podávací šneky, transmise (převodníky), výtahy i motory. Macho a Turek Po úmrtí zakladatele Josefa Trappa roku 1927 převzal vedení firmy jeho bratr Antonín. Podnikal ale jen do roku 1930, kdy továrnu získala společnost Macho a Turek. Novými majiteli závodu se stali Jan Macho a Josef Turek, dva bývalí zaměstnanci železářské firmy Simon Hofmann v Plzni. Samostatně podnikat začali roku 1920, kdy založili vlastní obchod stroji, nástroji a železným zbožím. Obchodovali s transmisemi, strojním nářadím, nástroji pro zpracování a obrábění kovů i dřeva, nejrůznějšími měřidly i zařízením pro svařování plamenem. Aktivně přitom spolupracovali se železárnami v Rokycanech, v Hrádku i se společnostmi Ferra (Pardubice), Armaturka (Ústí nad Labem), či Mannesmann (Düsseldorf). Předchozí produkce firmy Josefa Trappa se jim výborně hodila, rozhodli se v ní tedy pokračovat. Ukončili pouze tradiční, avšak stále méně ziskovou výrobu mlýnských kamenů. Pro Škodu i Sigmu Podnik dobře prosperoval a nadále se rozrůstal. Roku 1925 získal například část bývalého plzeňského pivovaru Prior, kterou využil ke skladování materiálu. Roku 1926 se navíc stal výhradním prodejcem nástrojů firmy Škoda, což znamenalo další velké zisky. V letech 1935 až 1938 dodávala firma nářadí a výstroj (hlavně lopaty a krumpáče) československé armádě a roku 1938 získala i koncesi k prodeji plynových masek pro město Plzeň (stala se výhradním zástupcem Sigmy Olomouc). Od roku 1941 vystupovala firma Macho a Turek jako velkoobchod železem a železným zbožím. V roce 1944 byla zřízena prodejní kancelář a obchod v Bratislavě a v následujícím roce také v Praze. Roku 1944 zakoupila firma ještě objekt velkoobchodu ovocem podnikatele Racka, který byl v Komenského ulici naproti ředitelství firmy. Tam zřídila kanceláře a sklad nástrojů ze Škodových závodů. Počet zaměstnanců stále stoupal a brzy se zvýšil již na 168. Z Trappa Ferrum**
Po únoru 1948 byla ve firmě zavedena národní správa a v následujícím roce došlo ke znárodnění. Továrna byla potom v rámci Československých hutí začleněna do podniku Hutní prodejna Praha jako oblastní sklad Plzeň.
Roku 1951 získaly podnik Plzeňské energetické rozvodné závody a o osm let později je vystřídal Stavoprav. Ten si v objektu zřídil výrobní provozovnu a sklad elektroinstalačního materiálu.
Roku 1992 získali v restituci závod zpět potomci původních majitelů. Výrobu ale již neobnovili a roku 1995 podnik prodali společnosti Ferrum Plzeň. Ta v někdejších prostorách První továrny na umělé mlýnské kameny Josef Trapp dnes opět provozuje železářství a maloobchod hutním materiálem.