Menu Zavřít

Měli bychom lépe kroužkovat

7. 10. 2004
Autor: Euro.cz

Více než 55 procent

Souhlasíte s názorem předsedy ODS Mirka Topolánka, že ČSSD zneužívá represivní složky státu v předvolebním politickém boji?

MM25_AI

  • 1) ano 55,1%
  • 2) ne 29,9%
  • 3) nevím, nemám názor 15,0%

Asistent šéfa ODS Mirka Topolánka Marek Dalík a lobbista Jan Večerek si pobyli v předminulém týdnu několik desítek hodin v cele předběžného zadržení. Byli obviněni z podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Dozorující státní zástupce Martin Fraš se však rozhodl, že důvody pro uvalení vazby na oba muže nejsou, a tak budou vyšetřováni na svobodě. Šéf ODS k této kauze uvedl, že se obává, zda nebyla v politickém boji zneužita policie. Zeptali jsme se proto manažerů, jestli tyto obavy nesdílejí. Více než 55 procent respondentů Manažerského barometru s Topolánkem souhlasí. Autor první odpovědi je přesvědčen, že případ byl vykonstruován s cílem ovlivnit veřejnost: „Byla to plánovaná akce k diskreditaci volebního soupeře. Domnívám se tak z toho důvodu, že přece nebyl problém, aby Kořistka informoval policii, a ta mohla kauzu vyšetřit daleko účinněji než v případě, kdy byla věc medializována a potom předána policii. Tento postup je jasným promyšleným tahem na ovlivnění veřejnosti, neboť chtěl-li by někdo prokázat uplacení, určitě to nevykřičí do světa, ale v tichosti bude hledat důkazy. Myslím si, že to není jen otázka zneužívání v předvolebním boji, ale že to je obecný nástroj upevňování ekonomické moci, viz například kauza zadržení představitelů OKD a následný prodej státního podílu. Příkladů tohoto typu je řada. Z objektivního pohledu chci současně konstatovat, že tyto snahy v naší morálně nevyspělé společnosti bude mít každá vládnoucí skupina.“ Následující reakce burcuje svědomí nás voličů, abychom si uvědomili, že o řešení se máme postarat sami: „V kauze Kořistka se její aktéři, politici, novináři i policisté, dopouštějí fatálních chyb. Nevinil bych ovšem paušálně ČSSD, ODS anebo policii. Situace v této zemi reflektuje nezralost našich institucí a nezralost nás všech, voličů. Demokracie je složitý politický systém, který dává řadu možností jak ovlivňovat věci veřejné, který však nemůže být lepší, než jsou jeho účastníci. I když se to někdy nezdá, klíč k řešení máme v rukou my, občané této země. Zaslechl jsem názor, že ODS sice říká správné věci, ale říkají je nedůvěryhodní lidé. Podobná situace je zřejmě i v ČSSD, kde několik jednotlivců zneužívá své stranické pozice, alespoň „zvonku to tak vyzerá“. Proč důsledně nevyužít v parlamentních volbách možnost „kroužkování“, která sice není tak účinná, aby vedla k odchodu „nedůvěryhodných“ politiků z politiky, může však podstatně oslabit jejich vnitrostranickou pozici. Je to rozhodně lepší než volby ignorovat.“ Proč se zabývat jedním případem, když je v krizi celá společnost. Tak lze tlumočit postřehy tohoto ředitele: „Ekonomickou politiku vlád ČSSD považuji za katastrofální. Na jedné straně obrovský nárůst drahé státní byrokracie a represivních složek, nebývalý vzestup korupce (třeba zhoršování postavení země v mezinárodních žebříčcích korupce), vypisování veřejných soutěží a v zápětí jejich rušení, když se výsledek „jaksi nehodí“, nebývalé angažování se ministrů vlády za zájmy soukromých firem, byť jakkoliv zdůvodněné, prolobbování mnoha nelogičností a nesmyslů v zákonech, nepřímě zvyšování daňové zátěže přes zbytečné zvyšování státem regulovaných a ovládaných cen, mnoho případů zbytečného zvýšení DPH, na druhé straně předvolební a zcela jistě politicky motivované, kosmetické úpravy sociálních dávek, nadprůměrné zvyšování platů represivním složkám, plány na nepatrné snižování aparátu, nedosahující zdaleka dosavadních nárůstů. Samozřejmě nelze pominout množící se případy policejní zvůle, zjevné zasahování politiky do činnosti policie, státního zastupitelství a pravděpodobně i soudů, rostoucí lobbovatelnost politiků, zejména vládních poslanců a tak dále.“ Strach by podle vyjádření dalšího odpovídajícího měli mít všichni, kdo podnikají a jsou ekonomicky činí: „Účelové spektakulární zatčení uhlobarona Viktora Koláčka, zásahy proti lidem z okruhu IPB/Nomura a podobná teatrální vystoupení policie a orgánů činných v trestním řízení v žádném případě neslouží k potírání kriminality, nýbrž k bezprecedentně arogantní demonstraci síly a k zastrašování odpůrců těch, kdo policii ovládají. Jakmile se někdo postaví do cesty jejich osobním či skupinovým politicko-ekonomickým kšeftům, může si být jist, že skončí v cele předběžného zadržení, bude šikanován a vláčen tiskem. Nakonec se mu samozřejmě nic nestane, protože jde skutečně o nepodložená obvinění, nicméně měsíce a roky má postaráno o nežádoucí publicitu, trpí jeho dobré jméno, obchodní zájmy, rodina…“ Poslední tázaný upozorňuje, že při volbě slov měl být předseda občanských demokratů obezřetnější: „Vzhledem k tomu, že od listopadu nebude mít pan Topolánek poslaneckou respektive senátorskou imunitu, měl by být ve slovních vyjádřeních opatrnější.“

Odpovídalo 107 manažerů

  • Našli jste v článku chybu?