Živnostenské úřady provádějí kontroly podle živnostenského zákona, ČOI podle zákona o České obchodní inspekci. Havlíček uvedl, že ČOI ročně uskuteční 30 tisíc kontrol a živnostenské úřady 40 tisíc. Zhruba 1000 kontrol je provedeno společně. Záměrem ministerstva je podle Havlíčka to, aby počet společných kontrol vzrostl. Ministr uvedl, že nyní v extrémním případě může na jednoho podnikatele přijít za rok kolem 30 kontrol.
Ke kontrolám a informacím o nich se připravuje spuštění systému, jehož zkušební období by mělo skončit 30. června příštího roku. Nově by se měly rozlišovat namátkové kontroly a kontroly na udání. Ve druhém případě by měl nynější systém fungovat beze změn, ubýt by mělo běžných kontrol. Ministerstvo chce sledovat například dobu strávenou na kontrole a pokusit se ji minimalizovat.
MPO chce systém rozšířit i na další ministerstva. Samo MPO bude systém vyhodnocovat do konce letošního roku, od začátku příštího by se měly zapojit další resorty. Od 1. července 2021 by měl systém spolu s kontrolním webem začít fungovat v ostrém režimu, řekl Havlíček.
Elektronická evidence tržeb: odpůrci prohráli, podnikatelé si zvykli
Další změnou v podnikatelském prostředí bude podle ministra společný odvod zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu. Podnikatelé za jeho využití v souhrnu zaplatí zhruba o 500 korun víc, použití jediné transakce bude podle Havlíčka pro podnikatele dobrovolné.
MPO také navrhuje změny pro obchodní rejstřík, se kterými ale musí souhlasit ministerstvo spravedlnosti. V rejstříku by nemělo být veřejně přístupné bydliště statutárních orgánů. Adresa bydliště bude dostupná podle Havlíčka jen na vyžádání. Podnikatelé by také v budoucnu už nemuseli účetní závěrky a další dokumenty odesílat finanční správě a následně ještě vkládat do obchodního rejstříku. Vložení by mělo být automatické. Změna by měla vejít v účinnost za rok či dva, řekl Havlíček.
Loni v červenci vláda schválila na návrh ministerstva průmyslu Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019 - 2022. MPO tehdy uvedlo, že do tří let by se mělo změnit nejméně 33 právních předpisů a zjednodušit tak 133 povinností, které podnikatelům legislativa ukládá. Šlo například o insolvenční a exekuční řízení, neúměrný počet kontrol, sdílení dat uvnitř státní správy, komplikovanou orientaci v právních předpisech a daně.
Hospodářská komora považuje podle jejího mluvčího Miroslava Dira za problém kromě počtu konrol rozdílný výklad zákonů kvůli nejednoznačnému znění. "Faktem je, že ani dozorové orgány dnes nevědí, kolik povinností musí podnikatelé plnit. Když si živnostník vyzvedne živnostenský list, již v tu chvíli musí vůči státu plnit na 780 povinností. Jediným místem, kde se podnikatelé uceleně dozví, které povinnosti mají podle zákonů plnit, je přitom vloni v květnu spuštěný Právní elektronický systém, který vyvinula Hospodářská komora České republiky," uvedl Diro.
