Několikrát jsem si při prezentacích rakouských vinařů, pojatých vždy masivně až velkolepě, všiml stánku intenzitou reklamy jako by ještě vyčnívajícího. Zaostřil jsem naň pozornost a všiml si známě znějícího jména. Na lahvích jednoho z předváděných vín byl vyveden strohý kaligrafický název – Opitz One. Jistě ne náhodná podobnost se značkou jednoho z velkých vín světa mne, přiznávám, pobavila. Její „levnou“ zkratku jsem ovšem zprvu považoval za trochu až kacířské využití podobnosti jména vinařova s názvem zmíněného již vína pánů Mondaviho a Rothschilda. Protože se mi všechno zdálo příliš odvážné na pouhý reklamní trik, podíval jsem se autorovi tohoto marketingového tahu na zoubek.
Willi Opitz – to je náš muž – je svéráznou postavou celého rakouského vinařského ansámblu. Původní profesí mechanik začal v roce 1995 na rozloze 1,5 hektaru v okolí Illmitzu naplňovat svůj životní sen stát se vinařem. Úspěchy se dostavily až nestydatě brzy. Už o rok později byl časopisem Wine Enthusiast jmenován vinařem roku v segmentu pozdních sběrů. To rozhodlo a během dalších mála let se vinařství rozrostlo na dnešních asi patnáct hektarů. Převážnou část produkce sklepa představují pozdní sběry, vína ledová a slámová – v případě Opitze spíše rákosová. V krátké době si víno pod jeho etiketou našlo své odběratele – a mnohdy zatraceně dobré. Vždyť i jedna ze stájí formule 1si za to své vybrala právě jedno ze sklepů v Illmitz. Konkrétně jde o cuvée Silver Lake Pinot Gris/Pinot Blanc 2003.
Nejznámější, alespoň mediálně, je však jistě již zmiňovaný Opitz One. Víno pozornosti hodné i proto, že bylo pravidelně servírováno při tabulích Billa Clintona ještě v dobách jeho prezidentování. Ovšem v tomto případě ne pod původním názvem, ale jako Mr. President. Jaké tedy je toto tajemné dvojjediné víno? Může za jeho věhlas pouze a jenom shoda jména se slavným bratrancem z dílny největších zřejmě současných vinařů?
Opitz One red/Mr. President, Trockenbeerenauslese 2000. Prezentuje se svěží barvou lesních jahod a výraznou vazkostí. Konzistence je tak hustá, až se zdá, že skrze její hutnost si těžko prorážejí cestičku tisíce drobných jiskérek, které zkrášlují vzhled hladiny ve sklence. Buket nabídne přeširokou škálu vůní, které se hned předhánějí, hned ukázněně řadí vedle sebe a spojují se v jeden intenzivní, harmonický celek. V tom zástupu vystopujeme snad všechny existující lesní plody, objevíme vysokou nazrálost a výrazný, přesto však elegantní zbytek cukru.
Chuť rozehraje na patře orchestrální skladbu velkého stylu. Hlavním mottem jsou ovocité tóny malin a obou druhů jahod, ve druhé sekci se prosadí višňový part a na podporu dlouhého mocného závěru se v konci přidají stopy čokolády a lehké, lehýnké přiznání hořčinky. Vše velmi precizně vybalancované do nerušivého a téměř nekončícího odeznění.
Jde o víno svébytného charakteru, vzácných vlastností, které má – i vedle pitoreskního poněkud názvu – co nabídnout.
