Malé a střední podniky letos vytvoří polovinu domácího produktu Význam menších firem v ekonomikách roste. Jsou však citlivější na změny a na recesi než velké podniky. Pro export je třeba hledat i vzdálenější trhy.
Malé a střední podniky letos vytvoří polovinu domácího produktu
Význam menších firem v ekonomikách roste. Jsou však citlivější na změny a na recesi než velké podniky. Pro export je třeba hledat i vzdálenější trhy.
S významným růstem podílu malých a středních firem na tvorbě hrubého domácího produktu, a to na více než padesát procent, počítá v letošním roce prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Tuzemské firmy do 250 zaměstnanců tak pomalu dohánějí své protějšky v Evropské unii. Tam se malé a střední firmy podílejí na hrubém domácím produktu více než šedesáti procenty, což nepochybně svědčí o významu těchto podniků pro hospodářství. Podobná situace je v exportu. České malé a střední firmy se na tuzemském exportu podílejí podle generálního ředitele agentury na podporu vývozu CzechTrade Martina Tlapy přibližně 37 procenty. Přestože toto číslo pomalu roste, je dosud podstatně nižší, než je zvykem v Unii, kde tyto podniky zajišťují více než padesát procent exportu.
Firmy chtějí srozumitelnou legislativu
Postavení malých a středních podniků v národních ekonomikách stále nabírá na významu. Týká se to nejen České republiky, ale i Evropské unie. Tyto firmy přitom představují jednu z nejrizikovějších skupin mezi ekonomickými subjekty působícími na trhu. Velmi citlivě reagují například na jakékoliv změny podmínek pro podnikání. „Malé firmy velmi citlivě vnímají jakákoliv nová opatření či novelizace zákonů, které se jich týkají. Mnohdy se také potýkají s negativním vývojem trhu, jako například s nestabilitou měny nebo recesí na cílových trzích,“ uvedl Drábek. Proto by podle něho mělo být legislativních změn méně, zato více uvážených. Změny by se měly provádět v nejnutnějších případech a podnikatelská legislativa by měla být co nejsrozumitelnější. V opačném případě to pro malé firmy znamená mnohem více využívat služeb daňových a právních poradců. To jim zvyšuje náklady a snižuje jejich konkurenceschopnost. Podle Drábka by vláda měla nové normy týkající se podnikatelského prostředí konzultovat se zástupci podnikatelů. Zdůraznil také důležitost investic do vzdělání, vědy a výzkumu. Například na školení zaměstnanců připadá v tuzemsku za celý rok 25 hodin, což je méně než v členských i kandidátských zemích Unie, s výjimkou Slovinska a Litvy. V tuzemsku investují firmy do výzkumu jedno až dvě procenta obratu ročně. V Evropské unii to jsou čtyři až deset procent.
Cílem jsou vzdálenější trhy
Ke zvýšení exportu malých a středních podniků je nezbytné, aby firmy hledaly další možnosti jak snížit náklady a zvýšit produktivitu výroby. Stejně významný je vývoj a modernizace produktů a služeb. V neposlední řadě je nutným krokem i hledání nových teritorií. Tuzemské firmy se v současnosti stále příliš soustředí na nejbližší trhy, zejména trh Unie, kam směřuje podle Tlapy 68 procent celkového vývozu. Po přijetí nových deseti zemí toto číslo dále vzroste na 75 až osmdesát procent. Recese na těchto trzích se pak výrazně odráží v české obchodní bilanci. Proto je podle Tlapy nutné našim firmám pomoci na nové a vzdálenější trhy, například do Kanady, Ruska nebo Číny.
Komora spolupracuje s CzechTradem
Drábek konstatoval, že pro komoru je důležitá spolupráce při vytváření podnikatelského prostředí. Proto Hospodářská komora ČR a CzechTrade uzavřely minulý týden dohodu o spolupráci. Ta se týká poskytování informací, poradenství, vzdělávání, asistence a spolupráce na projektech, na něž je možné získat finance z Evropské unie. „Chceme dokázat, že může existovat efektivní dohoda mezi státní institucí a soukromým sektorem,“ řekl Tlapa.
