Koučink se rozvíjí, což dokumentuje i vznik nového oboru: mentálního koučinku. Praktikuje se hlavně u vrcholových sportovců. Postupně mu ale na chuť přicházejí i manažeři, říká mentální kouč a terapeut ze společnosti Positive Energy Jan Valuch.
Jaký je rozdíl mezi klasickým a mentálním koučinkem?
Klasický koučink je druh vedení, kdy kouč klientovi nastavuje zrcadlo – dává mu zpětnou vazbu. Mentální koučink k tomu přidává výrazné zaměření na psychiku. Když koučuji vrcholové sportovce, zaměřujeme se například na odstranění trémy nebo na navození maximálního sebevědomí. To odlišuje ty nejlepší od průměru – je třeba v daném momentu mít chladnou hlavu a neselhat, vstřelit branku nebo dát eso.
Manažery učím využívat psychiku pro dosahování úspěchu, mentálně se soustředit na cíl, dosahovat nemožné. Kromě vedení je naučím různé mentální techniky od okamžitého zrušení stresu až po nadprůměrné psychické výkony, třeba dálkové mentální vidění. Někdy to zavání až ezoterikou, ale paradoxně jsou podkladem pro tuto práci nové vědecké poznatky z biologie a kvantové mechaniky. Jaký je o mentální koučink zájem?
Málokdo o něm ví. Všechny zakázky mám na doporučení od lidí, které jsem už koučoval, takže se šíří pomalu. Ale to nevadí, důležité jsou výsledky a ty jsou skvělé. Klienti, většinou opravdu top manažeři, si mentálním koučinkem výrazně rozvíjejí celou osobnost. S dosahováním cílů jde ruku v ruce jejich osobní štěstí a spokojenost. Musím ale dodat, že mentální koučink není pro každého!
Pro koho tedy je vhodný?
Vyžaduje od klienta chuť a čas měnit svou osobnost – přístup k životu, k nazírání na cíle a úspěch. A to je obtížná disciplína. Většina mých klientů je osobnostně docela vyzrálá a pracují na sobě téměř celý život, profesně i osobně. Kdo čeká jen radu, jak má být v zajetých kolejích úspěšnější, a nechce u sebe nic změnit, ten není vhodným adeptem na mentální koučování.
Ze speciálu Manažerské vzdělávání dále čtěte:
Vzdělávání manažerů je celoživotní proces
