Od září budou nové automobily prokazovat množství vypouštěných emisí přímo na silnici. Má to ale háček. Automobilky si prosadily koeficient přepočtu, který připouští vyšší emise škodlivin než na papíře.
Automobilky při uvádění svého nového modelu na trh zatím měřily emise škodlivin spolu se spotřebou paliva v jediné laboratoři. Potíž takto zjištěných hodnot je v tom, že s pozdějším chováním auta v reálném provozu mají jen málo společného. To se na podzim změní. Spolu s měřením spotřeby se dozná změn i předpis pro měření emisí.
Škodliviny ve výfukových plynech se podle nové legislativy budou měřit i v reálném provozu, tedy nikoliv jen ve zkušebně na válcích. Takzvaný test RDE (Real Driving Emissions) má daleko víc ztížit případné zkreslování hodnot, než dovoluje stávající úprava. Auta by tak mohla být napříště čistší než doposud.
„Měření v reálném provozu promítne do výsledků výraznější akceleraci nebo stoupání, provoz s častým zastavováním i rozjezdy, jakož i jízdy vyšší rychlostí,“ oznámil Andreas Kufferrath, vývojář firmy Bosch. Emise zaznamenává mobilní měřicí zařízení PEMS (Portable Emissions Measurement System). Přístroj velikosti krabice na stěhování technici většinou umístí do zavazadlového prostoru testovaného auta.
Emise zjištěné přímo na silnici přiblíží naměřené hodnoty realitě
Emise se budou měřit v provozu od 1. září. Všechny nově uváděné modely aut tak budou dokazovat v provozu, že neznečišťují ovzduší víc než v laboratoři. Tam totiž výrobci mařili proceduru tím, že auta s využitím souřadnic GPS měnila nastavení řídicí jednotky, jakmile se ocitla poblíž některé z příslušných laboratoří. O zavedení RDE úřady informovaly už dříve, nově si však vysluhuje zájem sporným způsobem, jímž se výsledky nového měření mají vyhodnocovat.
Tak čisté, jak požaduje norma Euro 6, totiž automobily při měření v provozu nebudou muset být. Automobilky si prosadily, že mezní hodnoty pro oxid uhličitý bude možné přechodně překračovat o tzv. faktor shody 2,1. Z toho plyne, že zatímco na papíře automobily se vznětovým (dieselovým) motorem smějí poslat do ovzduší 80 miligramů oxidu uhličitého na kilometr, s faktorem se horní mez posune na 168 mg. Faktor se až v roce 2020 sníží na 1,5. Emise aut se zážehovými motory se venku do té doby vůbec měřit nebudou.
Nový test je i tak kvůli reálným podmínkám náročný. „Na silnici existuje spousta rámcových podmínek, které nelze nijak standardizovat. Povětrnostní vlivy, topografie i rozdílný styl řidičů mohou náročnost jednotlivých testovacích jízd výrazně měnit,“ řekl německému listu Die Zeit Kufferath. Započítávání faktorů shody považuje za nutnost už jen kvůli vyrovnání odchylek v měření.
Čtěte o provozu turistických lodí:
I lodní doprava zelená. Klasická loď má totiž emise jako 5 milionů aut
Nevypočitatelnost testu je ovšem záměrná. Měření systémem RDE má zjišťovat údaje o tom, jak se auto se svým pozdějším majitelem bude chovat. Příliš standardizované měření by výrobce přivedlo k tomu, že by motory seřizovali právě jen na danou, přísně vymezenou metodiku – jak se ostatně částečně již děje. Metoda měření RDE předpokládá testovací jízdu v rozmezí 90 a 120 minut, z toho po třetinách ve městě, v obci a na dálnici. V posledně zmíněném případě musí vůz dosáhnout rychlosti 90 a 145 km/h.
Předepsaný režim měření kritici považují pořád ještě za příliš mírný. Nezávislé sdružení International Council on Clean Transportation (ICCT) zavedení RDE vítá, chce však prosadit pozdější opětovné měření aut v provozu, jak se provádí v USA.
Dále čtěte: