Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky; kde takové řešení nebude možné, je na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států. Při odchodu z víkendového minisummitu v Bruselu, kterého se zúčastnila více než poloviny států EU, to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Česko se stejně jako zbylé státy visegrádské skupiny (V4) setkání neúčastnilo.
Země, kam migranti nejčastěji přijíždějí, nemůže EU podle Merkelové nechat, aby se se situací vyrovnávaly samy. Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, upozornila.
Na několikahodinové schůzka, kterou šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svolal krátce před čtvrtečním řádným summitem EU, německá kancléřka zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory. Minisummit se podle ní zabýval třemi hlavními okruhy - spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migrace, posílením ochrany vnější hranice EU a způsobem, jak země uvnitř unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že nynější „migrační krize“ je především projevem politické krize, sporu mezi liberálními demokraciemi a populisty. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze konkrétní závěry víkendového setkání nepřineslo. Maltský premiér Joseph Muscat řekl, že zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám“. Italský premiér Giuseppe Conte po schůzce uvedl, že v Římě jsou s jednáním spokojeni.
Proud migrantů slábne, zisky rostou. Z ubytování uprchlíků je zlatý byznys
Conte připravil na víkendový summit desetibodový návrh řešení migrační otázky, ve kterém mimo jiné navrhl, aby si každá členská země EU stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih. Ostatní politici příliš italské nápady komentovat nechtěli. Podle Macrona se italský přístup příliš neliší od přístupu jiných zemí.
Francouzský prezident se již v sobotu vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl. „Od Emmanuela Macrona jsem nečekal, že vrátí debatu o rok zpět,“ reagoval český premiér Andrej Babiš a zopakoval, že V4 (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) dál požaduje zastavení migrace mimo Evropu a odmítá kvóty.
Na setkání do Bruselu nedorazil žádný z premiérů V4. Předsedové ODS Petr Fiala a ČSSD Jan Hamáček vyjádřili s rozhodnutím Babiše (ANO) nejet na minisummit souhlas. Hamáček nicméně poznamenal, že do Bruselu měl jet níže postavený zástupce Česka. Prezident Miloš Zeman řekl, že vzal argumenty předsedů vlád V4 k neúčasti na jednání na vědomí. Babiš neúčast zdůvodnil mimo jiné tím, že schůzka byla svolána nestandardně.
Čtěte dále:
Macron je pro finanční sankce vůči zemím EU odmítajícím azylanty
„Některé země věří, že když problém není na jejich prahu nemusí prokazovat solidaritu s těmi zasaženými,“ poznamenal řecký premiér Alexis Tsipras po schůzce v nepřímé narážce právě na země visegrádské skupiny.
Minisummit 16 států EU svolal do Bruselu předseda EK Juncker a to podle všeho na žádost kancléřky Merkelové, jejíž vláda je kvůli migraci v hluboké krizi. Její spor s ministrem vnitra Horstem Seehoferem se zřejmě začíná projevovat i na podpoře konzervativní unie CDU/CSU. Podle průzkumu by získala jen 31 procent hlasů, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) má naopak v průzkumu Emnid historicky nejvyšší podporu 16 procent.
Ve Středozemním moři mezitím už pátým dnem pluje bez možnosti zakotvit v některém z přístavů loď Lifeline s asi 230 migranty na palubě. Přijmout ji nechce Itálie ani Malta. Řím v neděli také odmítl nabídku španělské organizace k záchraně tisíce migrantů u libyjského pobřeží. Libyjská stráž oznámila, že během neděle zachránila 460 migrantů.
Migraci se v neděli v televizní debatě věnovali také premiéři Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Peter Pellegrini. Podle Orbána západní státy EU míří svou kritiku na země visegrádské skupiny, neboť jsou úspěšné.
Migrační téma nabývá v unii a v členských zemích opět na důležitosti přesto, že podle statistik přichází nyní do Evropy migrantů výrazně méně než v letech 2014 či 2015, kdy krize vrcholila.
Přečtěte si také:
