Německá kancléřka Angela Merkelová má obavy z nových protiruských sankcí, které kvůli údajnému vměšování Moskvy do amerických prezidentských voleb připravuje Kongres USA, protože odvetná opatření by mohla poškodit evropské firmy. Američtí senátoři rozšíření sankčního režimu, který vzniká bez spolupráce s Evropskou unií, již schválili, na řadě je nyní Sněmovna reprezentantů.
„Rozhodnutí Senátu Spojených států vyvolává přesně stejné otázky nejen u Merkelové, ale také u (německého ministra zahraničí Sigmara) Gabriela a (rakouského kancléře Christiana) Kerna. Od amerického Senátu to je, obezřetně řečeno, zvláštní krok,“ řekl kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.
Dodal, že je rovněž podivné, že sankce určené k potrestání Ruska mohou rovněž vést k postihu evropských firem. „To se nesmí stát,“ řekl Seibert. „Obecně odmítáme sankce s extrateritoriálním účinkem, což znamená s dopadem na třetí země,“ vysvětlil.
Přečtěte si, jak si Kreml zajišťuje loajalitu Západu:
Plynové námluvy. Evropa řeší, jak se zbavit závislosti na Rusku
Německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová dnes nařkla Spojené státy, že se rozhodly vzdát společného sankčního postupu s Evropou proti Rusku. Zároveň podle Reuters varovala, že Evropa by mohla přikročit k protiopatřením, pokud by Washington začal pokutovat německé firmy.
Zákon o sankcích proti Rusku legislativně potvrdí dřívější sankce, které byly vyhlášeny pouhým exekutivním příkazem prezidenta. Zároveň ale zavede i sankce nové v oblastech těžby, zpracování kovů a námořní a železniční dopravy. Postiženy mají být i osoby zodpovědné za korupci a za porušování lidských práv.
Podle Reuters by tak trest v případě schválení sankcí postihnout například společnosti, které se podílejí na projektu podmořského plynovodu Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn z Ruska.
Pokud sankce Sněmovna reprezentantů schválí, dostane se prezident Donald Trump, který se během volební kampaně vyslovoval pro normalizaci vztahů s Moskvou podle AP do ožehavé situace. Pokud by podpis k sankcím nepřipojil, odmítl by tím i odvetná opatření proti Íránu, neboť senátoři postihy pro obě země spojili do jednoho balíku. Kongres navíc může Trumpovo veto přehlasovat.
Dále čtěte: